dnes je 21.11.2019
Input:

2018/2001, Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

15.1.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2018.2001
2018/2001, Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

Evropský parlament, Rada Evropské unie

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/2001

ze dne 11. prosince 2018

o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (4) byla několikrát podstatně změněna (5). Vzhledem k tomu, že je třeba provést další změny, by uvedená směrnice měla být z důvodu přehlednosti přepracována.

(2) V souladu s čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU”) je podpora obnovitelných zdrojů energie jedním z cílů politiky Unie v oblasti energetiky. Uvedený cíl sleduje i tato směrnice. Důležitou součástí balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění závazku Unie podle Pařížské dohody o změně klimatu přijatého v návaznosti na 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 2015 (dále jen „pařížská dohoda”) a rámce Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, včetně závazného cíle Unie snížit do roku 2030 emise nejméně o 40 % pod úroveň roku 1990, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů. Závazný cíl Unie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 a příspěvky členských států k tomuto cíli, včetně jejich základních podílů ve vztahu k jejich celkovým národním cílům pro rok 2020, patří mezi prvky s ústředním významem pro energetickou politiku Unie a politiku Unie v oblasti životního prostředí. Další takové prvky s ústředním významem jsou obsaženy v rámci stanoveném touto směrnicí, například pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a pro rozvoj paliv z obnovitelných zdrojů používaných v odvětví dopravy.

(3) Větší využívání energie z obnovitelných zdrojů má rovněž zásadní význam při podpoře zabezpečení dodávek energie, udržitelné energie za dostupné ceny, technického vývoje a inovací a také při zajišťování vedoucí úlohy v oblasti technologií a průmyslu a současně při zajišťování environmentálních, sociálních a zdravotních přínosů a při poskytování významných příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech, v regionech nebo v oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva nebo tam, kde dochází k částečné deindustrializaci.

(4) Zejména snížení spotřeby energií, intenzivnější vývoj lepších technologií, pobídky k využívání a rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií a podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích elektroenergetiky, vytápění a chlazení i v odvětví dopravy jsou velmi účinnými nástroji, spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnosti a pro snížení emisí skleníkových plynů v Unii a energetické závislosti Unie.

(5) Směrnice 2009/28/ES vytvořila regulační rámec pro podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, jenž stanovil závazné cíle členských států, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě energie a v odvětví dopravy, jež mají být splněny do roku 2020. Sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvané „Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030” vytvořilo rámec pro budoucí energetickou a klimatickou politiku Unie a podpořilo společné chápání toho, jak tyto politiky rozvíjet po roce 2020. Komise navrhla, že cíl Unie pro rok 2030, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebovávané v Unii, by měl činit alespoň 27 %. Tento návrh potvrdila Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 23. a 24. října 2014, ve kterých je uvedeno, že členské státy by měly mít možnost stanovit vlastní, ambicióznější cíle, aby splnily své plánované příspěvky k cíli Unie pro rok 2030 a překonaly je.

(6) Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 5. února 2014 nazvaném „Rámec pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030” a ze dne 23. června 2016 nazvaném „Zpráva o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů” zašel dále než návrh Komise nebo závěry Evropské rady a zdůraznil, že s ohledem na Pařížskou dohodu a nedávné snížení nákladů na technologii spojenou s obnovitelnými zdroji energie by bylo žádoucí mít výrazně vyšší ambice.

(7) Je tedy třeba přihlížet k ambiciózním cílům stanoveným v Pařížské dohodě, jakož i k technologickému rozvoji, včetně snížení nákladů na investice do obnovitelných zdrojů energie.

(8) Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů. Komise by měla mimoto posoudit, zda by tento cíl měl být s ohledem na zásadní snížení nákladů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, mezinárodní závazky Unie v oblasti dekarbonizace nebo v případě výrazného snížení spotřeby energie v Unii zvýšen. Členské státy by měly stanovit svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu podle procesu správy stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (6).

(9) Stanovení závazného unijního cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 by nadále motivovalo k rozvoji technologií sloužících k výrobě energie z obnovitelných zdrojů a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie by členským státům ponechal větší flexibilitu k tomu, aby splnily své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

(10) Za účelem zajištění konsolidace výsledků dosažených v rámci směrnice 2009/28/ES by měly cíle stanovené pro členské státy pro rok 2020 představovat minimální příspěvek členských států k novému rámci do roku 2030. Vnitrostátní podíl obnovitelných zdrojů by neměl za žádných okolností poklesnout pod úroveň tohoto příspěvku. V opačném případě by měly příslušné členské státy přijmout vhodná opatření stanovená v nařízení (EU) 2018/1999 s cílem zajistit, aby byl tento základní podíl zachován. Pokud členský stát nedodrží svůj základní podíl v období 12 měsíců, měl by do 12 měsíců od konce tohoto období přijmout dodatečná opatření pro dosažení svého základního podílu. Pokud členský stát tato dodatečná opatření skutečně přijal a splnil svou povinnost dosáhnout základního podílu, mělo by se mít za to, že povinné požadavky svého základního podílu plnil po celé období, a to jak podle této směrnice, tak podle nařízení (EU) 2018/1999. Nelze proto mít za to, že dotčený členský stát nesplnil svou povinnost dodržet svůj základní podíl po dobu, kdy k dané odchylce došlo. Rámce pro roky 2020 i 2030 slouží cílům politiky Unie v oblasti životního prostředí a v oblasti energetiky.

(11) Pokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 32 %, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Podle nařízení (EU) 2018/1999 může Komise při posuzování integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle, pokud zjistí nedostatečnou míru ambicí. Pokud Komise při posuzování integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy uplatnit opatření stanovená v nařízení (EU) 2018/1999 s cílem vyrovnání této odchylky.

(12) Za účelem podpory ambiciózních příspěvků členských států ke splnění unijního cíle by měl být vytvořen finanční rámec usnadňující investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v uvedených členských státech, a to včetně využití finančních nástrojů.

(13) Komise by se měla při přidělování finančních prostředků zaměřit na snížení kapitálových nákladů u projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, neboť tyto náklady mají podstatný dopad na náklady těchto projektů a jejich konkurenceschopnost, jakož i na rozvoj základní infrastruktury pro posílené technicky proveditelné a ekonomicky dostupné využívání energie z obnovitelných zdrojů, jako je infrastruktura přenosových, přepravních a distribučních soustav, inteligentní sítě a propojení.

(14) Komise by měla usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými celostátními nebo regionálními orgány nebo subjekty, například prostřednictvím pravidelných setkání, s cílem nalézt společný přístup k podpoře většího využití nákladově efektivních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Komise by měla rovněž podnítit investice do nových, flexibilních a čistých technologií a zavést odpovídající strategii řízeného vyřazování technologií, které nepřispívají ke snižování emisí nebo neposkytují dostatečnou flexibilitu, a to na základě transparentních kritérií a spolehlivých tržně cenových signálů.

(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 (7), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES (8), 2003/30/ES (9) a směrnice 2009/28/ES stanovily definice pro různé druhy energie z obnovitelných zdrojů. Unijní pravidla pro vnitřní trh s energií stanoví obecné definice pro odvětví elektroenergetiky. V zájmu jasnosti a právní jistoty je vhodné používat v této směrnici uvedené definice.

(16) Jako účinný způsob podpory zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být tato podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům, a zavádí tržní systémy pro stanovení nezbytné úrovně podpory. Společně s kroky připravujícími trh na rostoucí podíl energie z obnovitelných zdrojů představuje tato podpora klíčový prvek pro zvýšení začleňování elektřiny z obnovitelných zdrojů do trhu při současném zohlednění rozdílných schopností malých a velkých výrobců reagovat na tržní signály.

(17) Malá zařízení mohou představovat velký přínos pro lepší přijetí u veřejnosti a k zajištění realizace projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zejména na místní úrovni. Za účelem zajištění účasti malých zařízení mohou být v souladu s právem Unie týkající se trhu s elektřinou stále nezbytné zvláštní podmínky, včetně tarifů výkupních cen, aby byl zajištěn příznivý poměr mezi náklady a přínosy. Definice malého zařízení pro účely získání podpory je důležitá k tomu, aby byla investorům poskytnuta právní jistota. Pravidla státní podpory definice malého zařízení obsahují.

(18) Podle článku 108 Smlouvy o fungování EU má Komise výlučnou pravomoc při posuzování slučitelnosti opatření státní podpory, která mohou členské státy zavést za účelem využití energie z obnovitelných zdrojů, s vnitřním trhem. Toto posuzování se provádí na základě čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a v souladu s veškerými příslušnými předpisy a pokyny, které může Komise za tímto účelem přijmout. Touto směrnicí není výlučná pravomoc udělená Komisi Smlouvou o fungování EU dotčena.

(19) Elektřina z obnovitelných zdrojů by měla být zaváděna za nejnižších možných nákladů pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění v rámci procesu dekarbonizace směřujícího k cíli pro rok 2050, kterým je nízkouhlíková ekonomika. Tržní mechanismy, jako jsou výběrová řízení v rámci veřejné soutěže, v mnoha případech prokázaly schopnost efektivně snižovat náklady na podporu na konkurenčních trzích. Za určitých podmínek však výběrové řízení v rámci veřejné soutěže nemusí nezbytně vést k účinnému určení ceny. Proto se pro zajištění nákladové efektivnosti a pro minimalizaci celkových nákladů na podporu může ukázat jako potřebné zvážit možnost vyvážených výjimek. Členským státům by zejména mělo být povoleno z výběrových řízení a přímého prodeje na trhu vyjmout malá zařízení a demonstrační projekty, aby se zohlednily jejich omezenější kapacity. Jelikož Komise posuzuje slučitelnost podpory obnovitelných zdrojů energie s vnitřním trhem jednotlivě případ od případu, tyto výjimky by měly splňovat příslušné minimální hodnoty uvedené v aktuálních pokynech Komise pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky. V těchto pokynech na období 2014 až 2020 jsou tyto minimální hodnoty stanoveny na 1 MW (resp. 6 MW nebo 6 výrobních jednotek u větrné energie) v případě výjimek z výběrových řízení a 500 kW (resp. 3 MW nebo 3 výrobní jednotky u větrné energie) v případě výjimek pro přímý prodej na trhu. V zájmu zvýšení účinnosti výběrových řízení za účelem minimalizace celkových nákladů na podporu by výběrová řízení měla v zásadě být nediskriminačním způsobem přístupná všem výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů. Při koncipování režimů podpory mohou členské státy omezit výběrová řízení na konkrétní technologie, je-li to nezbytné k tomu, aby se zamezilo suboptimálním výsledkům, pokud jde o omezení soustavy a stabilitu sítě, náklady na integraci systému a potřebu dosáhnout diverzifikace skladby zdrojů energie a o dlouhodobý potenciál technologií.

(20) Ve svých závěrech ze dne 23. a 24. října 2014 ohledně „rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030” Evropská rada poukázala na to, že je důležitý propojenější vnitřní trh s energií a že je nutné zajistit dostatečnou podporu s cílem začleňovat stále větší množství variabilní energie z obnovitelných zdrojů, a umožnit tak Unii dostát svým ambicím vedoucího aktéra v rámci energetického přechodu. Proto je důležité a urgentní zvýšit míru propojení a dosáhnout pokroku při plnění cílů, na nichž se dohodla Evropská rada, aby bylo možné maximálně využít plného potenciálu energetické unie.

(21) Při koncipování režimů podpory pro obnovitelné zdroje energie by členské státy měly zvážit dostupné udržitelné dodávky biomasy a vzít náležitě v potaz zásady oběhového hospodářství a hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (10), aby nedocházelo ke zbytečnému narušování trhů se surovinami. Prioritou by mělo být předcházení vzniku odpadů a jejich recyklace. Členské státy by neměly vytvářet režimy podpory, které by byly v rozporu s cíli v oblasti nakládání s odpady a které by vedly k neúčinnému využívání recyklovatelného odpadu.

(22) Členské státy mají různý potenciál, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, a na vnitrostátní úrovni používají odlišné režimy podpory. Většina členských států uplatňuje režimy podpory, které poskytují výhody výhradně v případě energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na jejich území. K tomu, aby vnitrostátní režimy podpory náležitě fungovaly, je nezbytné, aby členské státy nadále mohly kontrolovat dopad a náklady svých vnitrostátních režimů podpory v souladu s jejich odlišnými potenciály. Jedním z důležitých prostředků k dosažení cíle této směrnice je zajištění řádného fungování vnitrostátních režimů podpory podle směrnic 2001/77/ES a 2009/28/ES, aby byla zachována důvěra investorů a aby členské státy mohly vypracovat účinná vnitrostátní opatření pro jejich příslušný příspěvek k cíli Unie pro rok 2030 v oblasti obnovitelných zdrojů energie a pro jakékoli cíle, které si pro sebe samy stanovily. Tato směrnice by měla usnadnit poskytování přeshraniční podpory energie z obnovitelných zdrojů, aniž by tím byly neúměrně dotčeny vnitrostátní režimy podpory.

(23) Zpřístupnění režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh s energií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie s vyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů podporující konvergenci a spolupráci za účelem přispět k závaznému cíli Unie. Je proto vhodné podporovat členské státy, aby postupně a částečně zpřístupnily podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné zpřístupnění provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy o fungování EU, včetně článků 30, 34 a 110 této Smlouvy. Protože toky elektřiny nelze vysledovat, je vhodné spojit zpřístupnění režimů podpory přeshraniční účasti s podíly, které představují úsilí směřující ke skutečným úrovním fyzických propojení, a umožnit členským státům, aby omezily své otevřené režimy podpory na členské státy, se kterými mají přímé síťové spojení, což představuje praktický ukazatel pro prokázání existence fyzických toků mezi členskými státy. To by však v žádném případě nemělo mít vliv na mezioblastní nebo přeshraniční fungování trhů s elektřinou.

(24) V zájmu zajištění toho, aby zpřístupnění režimů podpory bylo vzájemné a přinášelo oboustranný prospěch, by měla být mezi zúčastněnými členskými státy podepsána dohoda o spolupráci. Členské státy by si měly ponechat kontrolu nad tempem, jímž jsou na jejich území zaváděny kapacity pro elektřinu z obnovitelných zdrojů, zejména aby zohlednily související náklady na integraci a požadované investice do sítí. Členským státům by proto mělo být povoleno omezit účast zařízení umístěných na jejich území na výběrových řízeních, které jim zpřístupnily jiné členské státy. Tyto dohody o spolupráci by měly dostatečným způsobem odrážet všechny příslušné aspekty, například to, jak jsou započítávány náklady týkající se projektů, které jsou budovány jedním státem na území jiného státu, včetně výdajů spojených s posilováním sítí, přenosy energie, skladovacími a záložními kapacitami, jakož i možnými přetíženími sítě. Členské státy by v těchto dohodách měly rovněž řádně zvážit všechna opatření, která mohou umožnit nákladově efektivní začlenění takové dodatečné kapacity elektřiny z obnovitelných zdrojů, ať už jsou regulativní povahy (například související s uspořádáním trhu), nebo umožňují dodatečné investice do různých zdrojů flexibility (například propojení, skladování, reakce na poptávku nebo flexibilní výroba).

(25) Členské státy by měly zamezit rušivým situacím způsobeným nadměrným dovozem zdrojů ze třetích zemí. V tomto ohledu je třeba zvážit využití přístupu založeného na životním cyklu a podporovat jej.

(26) Členské státy by měly zajistit, aby se společenství pro obnovitelné zdroje mohla účastnit dostupných režimů podpory za stejných podmínek jako velcí účastníci. Za tímto účelem by mělo být členským státům povoleno přijmout opatření ve prospěch společenství pro obnovitelné zdroje, například poskytovat jim informace a technickou a finanční podporu, snížit administrativní požadavky, včetně kritérií pro výběrová řízení zaměřená na společenství, vytvořit pro ně individuálně uzpůsobená nabídková okna nebo jim umožnit, aby byla odměňována prostřednictvím přímé podpory, pokud dodrží požadavky pro malá zařízení.

(27) Při plánování infrastruktury nezbytné pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů by měly být brány v potaz politiky týkající se účasti těch, kdo jsou projekty dotčeni, zejména místního obyvatelstva.

(28) Spotřebitelům by měly být poskytovány komplexní informace, včetně informací o energetické náročnosti systémů vytápění a chlazení a snížení provozních nákladů elektrických vozidel, aby se na základě těchto informací mohli samostatně rozhodovat, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, a aby se zabránilo závislosti na určitých technologiích.

(29) Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, měly by být politiky podpory obnovitelných zdrojů předvídatelné a stabilní a měly by být bez častých nebo retroaktivních změn. Nepředvídatelnost a nestabilita politiky má přímý dopad na náklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů v Unii. Členské státy by měly zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory a zajistit jejich finanční udržitelnost. Mimoto by měl být zveřejněn dlouhodobý orientační harmonogram zahrnující hlavní aspekty očekávané podpory, aniž by byla dotčena schopnost členských států rozhodnout o přidělení rozpočtu v letech, na které se harmonogram vztahuje.

(30) Povinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a zprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, zajištění přehlednosti pro investory a spotřebitele a umožnění účinného sledování. Nařízení (EU) 2018/1999 uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde o plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené tímto nařízením.

(31) Je třeba umožnit stanovení transparentních a jednoznačných pravidel pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů a pro definici těchto zdrojů.

(32) Při výpočtu přínosu vodní a větrné energie pro účely této směrnice by se měly následky klimatických výkyvů vyrovnat použitím normalizačního vzorce. Navíc by elektřina vyrobená v přečerpávacích elektrárnách z vody, která byla nejprve vypumpována vzhůru, neměla být považována za energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů.

(33) Tepelná čerpadla, která umožňují využití energie z okolního prostředí a geotermální energie na využitelné teplotní úrovni, nebo systémy poskytující chlazení potřebují k fungování elektřinu nebo jinou dodatečnou energii. Energie použitá pro pohon těchto systémů by proto měla být odečtena od celkové využitelné energie nebo energie odstraněné z dané oblasti. Mělo by se přihlédnout pouze k takovým systémům vytápění a chlazení, u nichž výstup nebo energie odstraněná z oblasti významně převyšuje primární energii nezbytnou k jejich pohonu. Systémy chlazení přispívají k využívání energie ve členských státech, a je proto vhodné, aby metody výpočtu zohlednily podíl energie z obnovitelných zdrojů využívané v takových systémech ve všech odvětvích koncového využití.

(34) Pasivní energetické systémy využívají konstrukci budov k zužitkování energie. To je považováno za úsporu energie. Aby se vyloučilo dvojí započtení, energie zužitkovaná tímto způsobem by neměla být pro účely této směrnice brána v úvahu.

(35) Některé členské státy mají ve své hrubé konečné spotřebě energie vysoký podíl letecké dopravy. Vzhledem ke stávajícím technologickým a regulačním omezením, která brání komerčnímu používání biopaliv v letecké dopravě, je proto vhodné stanovit pro tyto členské státy při výpočtu jejich hrubé konečné spotřeby energie ve vnitrostátní letecké dopravě částečnou výjimku v tom, že se do výpočtu nezahrne množství, o které překročí 1,5 násobek průměru hrubé konečné spotřeby energie Unie v letecké dopravě v roce 2005, který stanoví Eurostat, tj. 6,18 %. Kypr a Malta, vzhledem ke svému ostrovnímu a okrajovému rázu, spoléhají zejména na letectví jako na způsob dopravy, jenž je zásadní pro jejich občany a hospodářství. V důsledku toho mají Kypr a Malta ve své hrubé konečné spotřebě energie nepřiměřeně vysoký podíl letecké dopravy, tj. více než trojnásobek průměru Unie v roce 2005. Stávající technologická a regulační omezení tak na ně působí nepřiměřeně. Je tudíž vhodné, aby mohly využít výjimky, pro množství překračující průměr hrubé konečné spotřeby energie Unie v letecké dopravě v roce 2005 stanovený Eurostatem, tj. 4,12 %.

(36) Ve sdělení Komise ze dne 20. července 2016 s názvem „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu” byl zdůrazněn mimořádný střednědobý význam pokročilých biopaliv a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu pro odvětví letectví.

(37) V zájmu zajištění toho, aby seznam surovin pro výrobu pokročilých biopaliv jiných biopaliv a bioplynu obsažený v příloze IX této směrnice zohlednil zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, kritéria Unie pro udržitelnost a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení přílohy zvážit zahrnutí dalších surovin, které nemají účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

(38) Za účelem vytvoření příležitostí ke snižování nákladů na dosažení cíle Unie stanoveného touto směrnicí a poskytnutí flexibility členským státům, aby splnily svou povinnost neklesnout po roce 2020 pod úroveň svých cílů na rok 2020, je vhodné usnadnit v členských státech spotřebu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v jiných členských státech a zároveň umožnit členským státům započítat energii z obnovitelných zdrojů spotřebovanou v jiných členských státech do svého vlastního podílu energie z obnovitelných zdrojů. Z tohoto důvodu by Komise měla zavést platformu Unie pro rozvoj energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „URDP”), která umožní obchodování s podíly energie z obnovitelných zdrojů mezi členskými státy, a to navíc k dvoustranným smlouvám o spolupráci. Cílem URDP je doplnit dobrovolné zpřístupnění režimů podpory projektům umístěným v jiných státech. Tyto dohody mezi členskými státy zahrnují statistické převody, společné projekty členských států nebo společné režimy podpory.

(39) Členské státy by měly být podporovány v uskutečňování všech vhodných forem spolupráce v souvislosti s cíli stanovenými touto směrnicí a v informování občanů o výhodách plynoucích z využívání mechanismů spolupráce. Tato spolupráce může probíhat na všech úrovních, na dvoustranném či mnohostranném základě. Kromě mechanismů, které ovlivňují výpočet cílového podílu energie z obnovitelných zdrojů a jeho plnění a které jsou výhradně stanoveny touto směrnicí, jako jsou statistické převody mezi členskými státy, ať zavedené dvoustranně či prostřednictvím URDP, společné projekty a společné režimy podpory, může mít tato spolupráce také podobu výměny informací a osvědčených postupů, stanovených zejména v rámci platformy pro elektronické podávání zpráv zavedené nařízením (EU) 2018/1999, nebo podobu jiné dobrovolné koordinace mezi všemi druhy režimů podpory.

(40) Do podílů energie z obnovitelných zdrojů členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů mimo Unii. Aby bylo zaručeno, že nahrazení energie z neobnovitelných zdrojů energií z obnovitelných zdrojů bude mít v Unii a ve třetích zemích přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství (11) vztahují na smluvní strany uvedené smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, měla by se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnici.

(41) V případě realizace společných projektů členských států a jedné nebo více třetích zemí týkajících se výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je vhodné, aby se tyto společné projekty týkaly pouze nově vybudovaných zařízení nebo zařízení s nově zvýšenou kapacitou. To umožní zajistit, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v dané třetí zemi nesnížil z důvodu dovozu energie z obnovitelných zdrojů do Unie.

(42) Tato směrnice nejen stanoví rámec Unie pro podporu energie z obnovitelných zdrojů, ale přispívá rovněž k potenciálnímu pozitivnímu dopadu, který může mít Unie a členské státy při posilování rozvoje odvětví energie z obnovitelných zdrojů ve třetích zemích. Unie a členské státy by měly podporovat výzkum, vývoj a investice v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů v rozvojových a dalších partnerských zemích za plného dodržování mezinárodního práva a posilovat tak jejich environmentální a hospodářskou udržitelnost a jejich kapacitu v oblasti vývozu energie z obnovitelných zdrojů.

(43) Postup používaný pro schvalování a vydávání osvědčení a povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů by měl být při uplatňování pravidel na konkrétní projekty objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřený. Zejména je třeba zamezit veškerým zbytečným nákladům, které by mohly vzniknout v důsledku zařazení projektů, jimiž se zavádí energie z obnovitelných zdrojů, mezi zařízení, která představují zvýšené zdravotní riziko.

(44) Za účelem rychlého rozšíření energie z obnovitelných zdrojů a s ohledem na jejich celkově vysokou kvalitu, pokud jde o udržitelnost a přínos pro životní prostředí, by členské státy měly při uplatňování správních postupů nebo plánovacích nástrojů a právních předpisů týkajících se udělování povolení zařízením, pokud jde o snižování znečištění a kontrolu průmyslových zařízení, boj se znečištěním ovzduší nebo prevenci nebo minimalizaci vypouštění nebezpečných látek do životního prostředí, přihlédnout k příspěvku obnovitelných zdrojů energie k plnění cílů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, zejména ve srovnání se zařízeními vyrábějícími energii z neobnovitelných zdrojů.

(45) Je třeba zajistit soulad mezi cíli této směrnice a ostatními právem Unie v oblasti životního prostředí. Členské státy by při posuzování, plánování nebo vydávání povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů měly především zohlednit všechny právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a příspěvek obnovitelných zdrojů energie k plnění cílů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, a to zejména ve srovnání se zařízeními na výrobu energie z neobnovitelných zdrojů.

(46) Geotermální energie je důležitým místním zdrojem energie z obnovitelných zdrojů, který má zpravidla nižší emise než fosilní paliva, a některé druhy geotermálních elektráren produkují téměř nulové emise. V závislosti na geologických rysech dané oblasti se však při výrobě geotermální energie mohou rovněž uvolňovat skleníkové plyny a další látky z podzemních kapalin a dalších geologických útvarů v podloží, které jsou škodlivé pro zdraví a životní prostředí. Proto by Komise měla usnadňovat pouze zavádění využívání geotermální energie s nízkým dopadem na životní prostředí, které ve srovnání s neobnovitelnými zdroji povede ke snížení emisí skleníkových plynů.

(47) Na celostátní, regionální a případně místní úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány energeticky účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů v kombinaci s opatřeními zaměřenými na úsporu energie a zvyšování energetické účinnosti.

(48) Za účelem usnadnění a urychlení procesu stanovování minimálních úrovní pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v budovách by měl výpočet uvedených minimálních úrovní v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí, poskytnout dostatečný základ pro posouzení, zda je začlenění minimálních úrovní obnovitelných zdrojů energie technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné. Členské státy by mimo jiné měly v zájmu splnění těchto požadavků umožnit využití účinného dálkového vytápění a chlazení nebo další energetické infrastruktury, nejsou-li systémy dálkového vytápění a chlazení dostupné.

(49) V zájmu zajištění toho, aby vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie vycházela z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a aby zajišťují větší začlenění energie z obnovitelných zdrojů, mimo jiné podporou inovativních technologií, jako jsou tepelná čerpadla nebo geotermální a solární termální technologie, a z odpadního tepla a chladu, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde o obnovitelné zdroje energie a využívání odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení, zejména s cílem podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů v zařízeních pro vytápění a chlazení a podporovat konkurenceschopné a účinné dálkové vytápění a chlazení. V zájmu zajištění konzistentnosti s požadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (12).

(50) Ukázalo se, že neexistence transparentních pravidel a koordinace mezi jednotlivými schvalujícími orgány brání využívání energie z obnovitelných zdrojů. Poskytování poradenství žadatelům během celého řízení o jejich žádosti o správní povolení a udělení tohoto povolení prostřednictvím administrativního kontaktního místa by mělo snížit složitost pro zhotovitele projektů a zvýšit efektivitu i transparentnost, a to i pro samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje. Toto poradenství by mělo být poskytováno na vhodné úrovni správy, a to při zohlednění specifických rysů členských států. Jednotná kontaktní místa by měla žadatele v rámci celého správního postupu vést a být mu nápomocna, tak aby žadatel nemusel kontaktovat jiné správní orgány za účelem dokončení povolovacího postupu, ledaže by tomu žadatel dal přednost.

(51) Zdlouhavé administrativní postupy představují velkou administrativní překážku a jsou nákladné. Zjednodušení správních povolovacích postupů a jasná lhůta pro přijetí rozhodnutí ze strany příslušných orgánů s pravomocí vydat povolení pro zařízení na výrobu elektřiny na základě vyplněné žádosti by mělo podnítit účinnější řešení postupů, a tím i snížit administrativní náklady. Měla by být dána k dispozici příručka postupů za účelem snazšího pochopení těchto postupů zhotoviteli projektů a občany, kteří si přejí investovat do obnovitelných zdrojů energie. S cílem podpořit využívání obnovitelných zdrojů mikropodniky, malými a středními podniky a jednotlivými občany v souladu s cíli stanovenými v této směrnici by v případě malých projektů na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně decentralizovaných, jako jsou střešní solární zařízení, měly být zavedeny postupy pro oznamování připojení k síti na základě prostého oznámení příslušnému orgánu. S cílem reagovat na vzrůstající potřebu modernizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů by měly být stanoveny zjednodušené povolovací postupy. Touto směrnicí, zejména ustanoveními o organizaci a trvání správního povolovacího postupu, by neměly být dotčeny právní předpisy na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, včetně předpisů na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, mohou být počáteční lhůty prodlouženy až o jeden rok.

(52) Je potřeba odstranit nedostatky v informování a odborné přípravě, zejména v odvětví vytápění a chlazení, s cílem podpořit využívání energie z obnovitelných zdrojů.

(53) Pokud je přístup k povolání spočívajícímu v provádění instalace nebo jeho výkon regulovaným povoláním, jsou podmínky pro uznání odborných kvalifikací stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (13). Tato směrnice se proto použije, aniž by byla dotčena směrnice 2005/36/ES.

(54) Ačkoli směrnice 2005/36/ES stanoví požadavky na vzájemné uznávání odborných kvalifikací, včetně architektů, je rovněž zapotřebí zajistit, aby projektanti a architekti brali ve svých plánech a projektech řádně v úvahu optimální kombinaci obnovitelných zdrojů energie a vysoce účinných technologií. Za tím účelem by členské státy měly poskytnout jasné pokyny. Tím nejsou dotčena ustanovení uvedené směrnice, zejména její články 46 a 49.

(55) Jediným účelem záruk původu vydaných pro účely této směrnice je ukázat konečnému zákazníkovi, že daný podíl či dané množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Záruka původu může být bez ohledu na energii, k níž se vztahuje, převedena z jednoho držitele na jiného. V zájmu zajištění toho, aby informace týkající se jedné jednotky energie vyrobené z obnovitelných zdrojů byla spotřebiteli poskytnuta pouze jednou, by však záruky původu neměly být započítávány a vykazovány dvakrát. Pokud výrobce prodal záruku původu odděleně, neměla by být příslušná energie z obnovitelných zdrojů vykázána nebo prodána konečnému spotřebiteli jako energie vyrobená z obnovitelných zdrojů. Je důležité rozlišovat mezi zelenými certifikáty používanými u režimů podpory a zárukami původu.

(56) Je vhodné umožnit, aby spotřebitelský trh s elektřinou z obnovitelných zdrojů přispěl k rozvoji energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by proto měly požadovat, aby dodavatelé elektřiny oznamující konečným spotřebitelům svou skladbu zdrojů energie podle práva Unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo uvádějící energii pro spotřebitele na trh s odkazem na spotřebu energie z obnovitelných zdrojů použili záruky původu ze zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů.

(57) Je důležité poskytnout informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele. Ke zvýšení kvality těchto informací poskytovaných spotřebitelům by členské státy měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů, s výjimkou případů, kdy se rozhodnou nevydávat záruky původu výrobcům, kteří jsou rovněž příjemci finanční podpory. Pokud se členské státy v takovém případě rozhodnou vydávat záruky původu, výrobcům, kteří jsou rovněž příjemci finanční podpory, nebo se rozhodnou nevydávat záruky původu přímo výrobcům, měly by mít možnost si zvolit, jakými prostředky a mechanismy zohlední tržní hodnotu těchto záruk původu. Pokud výrobci energie z obnovitelných zdrojů rovněž obdrží finanční podporu, tržní hodnota záruk původu pro stejnou výrobu by měla být zohledněna odpovídajícím způsobem v příslušném režimu podpory.

(58) Směrnice 2012/27/EU stanoví záruky původu, které dokládají původ elektřiny vyrobené ve vysoce účinných zařízeních pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Využití těchto záruk původu však není specifikováno, takže může být rovněž umožněno při poskytování informací o použití energie z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny.

(59) Záruky původu, jež jsou v současnosti zavedeny pro elektřinu z obnovitelných zdrojů, by měly být rozšířeny i na plyn z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly mít možnost rozšířit systém záruk původu na neobnovitelné zdroje energie. To by zajistilo konzistentní prostředek prokázání původu plynů z obnovitelných zdrojů, jako je biometan, vůči konečným zákazníkům, a usnadnilo by to rozsáhlejší přeshraniční obchod s takovými plyny. Umožnilo by se tím také vytvoření záruk původu pro jiné plyny z obnovitelných zdrojů, například vodík.

(60) Je třeba podporovat začleňování energie z obnovitelných zdrojů do přenosové a distribuční sítě a používání systémů skladování energie pro integrovanou variabilní výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zejména pokud jde o pravidla upravující dispečink a přístup k síti. Rámec pro začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů je stanoven v jiném právu Unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou. Tento rámec však neobsahuje ustanovení o začlenění plynu z obnovitelných zdrojů do plynovodní sítě. Je proto nezbytné je zahrnout do této směrnice.

(61) Uznává se, že hospodářského růstu lze dosáhnout prostřednictvím inovací a udržitelné konkurenceschopné energetické politiky. Výroba energie z obnovitelných zdrojů často závisí na místních nebo regionálních malých a středních podnicích. Možnosti, které pro rozvoj místních podniků, udržitelný růst a kvalitní zaměstnanost přinášejí investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů na místní a regionální úrovni v členských státech a jejich regionech, jsou rozsáhlé. Komise a členské státy by proto měly posilovat a podporovat rozvojová opatření na celostátní a regionální úrovni v těchto oblastech, podporovat výměnu osvědčených postupů při výrobě energie z obnovitelných zdrojů mezi místními a regionálními rozvojovými iniciativami a zlepšit poskytování technické pomoci a programů odborné přípravy s cílem posílit regulační, technické a finanční odborné znalosti a zvýšit informovanost o dostupných možnostech financování, včetně cílenějšího využívání finančních prostředků Unie, jako je využívání fondů politiky soudržnosti v této oblasti.

(62) Regionální a místní orgány si pro obnovitelné zdroje energie často stanoví ambicióznější cíle, než jsou cíle celostátní. Regionální a místní závazky ke stimulaci rozvoje obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti jsou v současnosti podporovány prostřednictvím sítí, jako jsou Pakt starostů a primátorů nebo iniciativy pro inteligentní města nebo inteligentní obce, a vypracováním akčních plánů udržitelné energetiky. Tyto sítě jsou zásadní a měly by být rozšířeny, neboť zvyšují informovanost, usnadňují výměnu osvědčených postupů a posilují využívání dostupné finanční podpory. V této souvislosti by měla Komise rovněž podporovat zainteresované inovativní regiony a místní orgány v jejich přeshraniční činnosti, a to prostřednictvím pomoci při vytváření mechanismů spolupráce, jako je evropské seskupení pro územní spolupráci, které umožňuje veřejným orgánům různých členských států spolupracovat a zajišťovat společné služby a projekty, aniž by bylo zapotřebí nejprve podepsat mezinárodní dohodu a ratifikovat ji vnitrostátními parlamenty. Měla by být zvážena i další inovativní opatření s cílem přilákat více investic do nových technologií, jako jsou smlouvy o energetických službách a postupy normalizace v oblasti veřejného financování.

(63) V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit pozitivní vliv na možnosti regionálního a místního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie, včetně samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje.

(64) Článek 349 Smlouvy o fungování EU uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní obnovitelné zdroje energie. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií. Je proto nezbytné podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál energie z obnovitelných zdrojů a potřeby veřejné podpory. Měla by být stanovena odchylka, pokud jde o omezený místní dopad, která umožní členským státům přijmout zvláštní kritéria v zájmu zajištění způsobilosti k finanční podpoře pro spotřebu některých paliv z biomasy. Členské státy by měly mít možnost přijmout taková zvláštní kritéria pro zařízení využívající paliva z biomasy a umístěná v nejvzdálenějších regionech, jak jsou uvedeny v článku 349 Smlouvy o fungování EU, jakož i pro biomasu, která se používá jako palivo v uvedených zařízeních a která nevyhovuje harmonizovaným kritériím udržitelnosti, energetické účinnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanoveným v této směrnici. Taková zvláštní kritéria pro paliva z biomasy by měla platit bez ohledu na místo původu dané biomasy v jakémkoli členském státě nebo třetí zemi. Jakákoli zvláštní kritéria by navíc měla být objektivně odůvodněna energetickou nezávislostí dotčeného nejvzdálenějšího regionu a zajištěním hladkého přechodu ke kritériím udržitelnosti, energetické účinnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanoveným v této směrnici v daném nejvzdálenějším regionu.

Vzhledem k tomu, že skladbu zdrojů energie k výrobě elektřiny pro nejvzdálenější regiony tvoří v podstatě do značné míry topný olej, je nutné umožnit, aby byla v těchto regionech řádně zohledněna kritéria úspor emisí skleníkových plynů. Bylo by proto vhodné zavést pro elektřinu vyráběnou v nejvzdálenějších regionech zvláštní nástroj referenčního fosilního paliva. Členské státy by měly zajistit účinný soulad se svými zvláštními kritérii. V neposlední řadě, a aniž by tím byla dotčena podpora poskytnutá v souladu s režimy podpory v souladu s touto směrnicí, by členské státy neměly z důvodu jiných udržitelných hledisek odmítnout zohlednění biopaliv a biokapalin získaných v souladu s touto směrnicí. Cílem tohoto zákazu je zajistit, aby biopaliva a biokapaliny, které jsou v souladu s harmonizovanými kritérii stanovenými touto směrnicí, i nadále využívaly cílů usnadnění obchodu, o něž usiluje tato směrnice, včetně s ohledem na dotčené nejvzdálenější regiony.

(65) Je vhodné umožnit rozvoj decentralizovaných technologií obnovitelných zdrojů energie a skladování této energie, a to bez diskriminace, a aniž by bylo bráněno financování investic do infrastruktury. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.

(66) S rostoucím významem samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů je třeba definovat samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů a společně jednající samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů. Rovněž je nezbytné zavést regulační rámec, jenž by samospotřebitelům elektřiny z obnovitelných zdrojů umožnil vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat elektřinu bez nepřiměřené zátěže. Občané, kteří bydlí v bytech, by například měli být schopni využívat uvedených spotřebitelských možností ve stejné míře jako domácnosti v rodinných domech. Členské státy by však měly mít povoleno rozlišovat mezi jednotlivými samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů a společně jednajícími samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů vzhledem k jejich rozdílným znakům v rozsahu, v němž je takové rozdílné zacházení úměrné a řádně zdůvodněné.

(67) Posílení postavení společně jednajících samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů rovněž poskytuje společenstvím pro obnovitelné zdroje příležitost zvyšovat energetickou účinnost na úrovni domácností a napomoci boji proti energetické chudobě prostřednictvím snížení spotřeby a nižších sazeb za dodávky. Členské státy by měly vhodným způsobem využít této příležitosti, mimo jiné posouzením možnosti umožnit účast domácností, které by se jinak možná zúčastnit nemohly, včetně zranitelných spotřebitelů a nájemců.

(68) Samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů by se neměli potýkat s diskriminačními či neúměrnými břemeny a náklady a neměly by jim být ukládány neoprávněné poplatky. Měl by být zohledněn jejich příspěvek k dosažení cíle v oblasti klimatu a energetiky a náklady a přínosy, kterými přispívají v rámci širšího energetického systému. Členské státy by proto obecně neměly ukládat poplatky za elektřinu, kterou vyrobili a spotřebovali v týchž prostorách samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů. Členské státy by nicméně měly mít povoleno uložit nediskriminační a úměrné poplatky za tuto elektřinu, je-li to nutné k zajištění finanční udržitelnosti elektrizační soustavy, k omezení podpory na objektivně nezbytnou a k účinnému využívání svých systémů podpory. Zároveň by členské státy měly zajistit, aby samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů přispívali vyváženým a přiměřeným způsobem k celkovému systému sdílení nákladů na výrobu, distribuci a spotřebu elektřiny, když je elektřina dodána do sítě.

(69) Za tímto účelem by členské státy obecně neměly elektřinu individuálně vyrobenou a spotřebovanou v týchž prostorách samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů zpoplatňovat. Aby však tato pobídka neměla dopad na finanční stabilitu režimů podpory pro obnovitelné zdroje energie, mělo by být možné ji omezit na malá zařízení o výkonu nejvýše 30 kW. V určitých případech by členské státy měly mít povoleno uložit poplatky samospotřebitelům elektřiny z obnovitelných zdrojů za elektřinu, kterou sami spotřebují, pokud tyto členské státy účinně využívají své režimy podpory a uplatňují nediskriminační a efektivní přístup ke svým režimům podpory. Členské státy by rovněž měly mít možnost použít částečná osvobození od poplatků či dávek nebo kombinace tohoto osvobození a podpory, až po úroveň nezbytnou k zajištění ekonomické životaschopnosti takových projektů.

(70) Účast místních občanů a místních orgánů na projektech v oblasti energie z obnovitelných zdrojů prostřednictvím společenství pro obnovitelné zdroje vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu, což vede k místním investicím, větší možnosti volby pro spotřebitele a větší účasti občanů na energetickém přechodu. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů. Opatření umožňující společenstvím pro obnovitelné zdroje soutěžit za rovnocenných podmínek s jinými výrobci mají za cíl rovněž zvýšit účast místních občanů na projektech energie z obnovitelných zdrojů, a tudíž zvýšit akceptaci energií z obnovitelných zdrojů.

(71) Specifické charakteristiky místních společenství pro obnovitelné zdroje, pokud jde o velikost, vlastnickou strukturu a počet projektů, mohou bránit tomu, aby za rovných podmínek soutěžila s velkými hráči, konkrétně konkurenty s většími projekty nebo portfolii. Proto by mělo být možné, aby si členské státy pro společenství pro obnovitelné zdroje zvolily jakoukoli formu právního subjektu, bude-li takový subjekt oprávněn vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti. Aby nedocházelo ke zneužívání a byla zajištěna široká účast, měla by mít společenství pro obnovitelné zdroje možnost zůstat nezávislá na jednotlivých členech a dalších tradičních aktérech trhu, kteří se na společenství podílejí jako členové či podílníci, nebo kteří spolupracují jinými prostředky, jako jsou investice. Účast na projektech energie z obnovitelných zdrojů by měla být dostupná všem potenciálním místním členům na základě objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií. Mezi opatření kompenzující nevýhody plynoucí ze specifických charakteristik místních společenství pro obnovitelné zdroje, pokud jde o velikost, vlastnickou strukturu a počet projektů, patří to, že se společenstvím pro obnovitelné zdroje umožní působit v rámci energetického systému a usnadní se jejich tržní integrace. Společenství pro obnovitelné zdroje by měla mít možnost vzájemně mezi sebou sdílet energii, která je vyrobena zařízeními jimi vlastněnými. Členové společenství by však neměli být osvobozeni od příslušných nákladů, poplatků, dávek a daní, které by v podobné situaci museli nést koneční spotřebitelé nebo výrobci, kteří nejsou členy daného společenství, nebo je-li pro tyto přenosy použita veřejná síťová infrastruktura.

(72) Spotřebitelé v domácnostech a společenství, již jsou samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů, by si měli zachovat svá práva jakožto spotřebitelé, včetně práva na uzavření smlouvy s dodavatelem podle svého výběru i na změnu dodavatele.

(73) Odvětví vytápění a chlazení, které představuje přibližně polovinu konečné spotřeby energie v Unii, je považováno za klíčový sektor, pokud jde o zrychlení dekarbonizace energetického systému. Jedná se rovněž o strategické odvětví z hlediska energetické bezpečnosti, jelikož podle projekcí by do roku 2030 mělo okolo 40 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů pocházet z vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů. V důsledku neexistence harmonizované strategie na úrovni Unie, nedostatečné internalizace externích nákladů a roztříštěnosti trhů s vytápěním a chlazením však došlo v tomto odvětví dosud k relativně malému pokroku.

(74) Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2020. Nicméně při neexistenci závazných cílů členských států na období po roce 2020 nemusí zbývající vnitrostátní pobídky postačovat k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050. Za účelem dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů v celé Unii, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě”, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí nebo nevedlo k nepřiměřeným celkovým nákladům. Za účelem minimalizace tohoto rizika by se při navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení měla zohlednit situace těch členských států, kde tento podíl je již velmi vysoký, nebo v nichž odpadní teplo a chlad nejsou používány, například Kypru či Malty.

(75) Dálkové vytápění a chlazení v současnosti představuje přibližně 10 % poptávky po teplu v Unii, ovšem s velkými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Strategie Komise pro vytápění a chlazení uznala potenciál, který má dálkové vytápění pro dekarbonizaci díky vyšší energetické účinnosti a zavádění energie z obnovitelných zdrojů.

(76) Strategie pro energetickou unii rovněž uznala roli, kterou v transformaci energetiky mají občané tím, že přijmou odpovědnost za přechod na jiné zdroje energie, využívají výhod plynoucích z nových technologií v zájmu snížení svých nákladů a aktivně se podílejí na trhu.

(77) Měl by být kladen důraz na možné synergie mezi úsilím o zvýšení využívání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a existujícími režimy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (14) a směrnice 2012/27/EU. Členské státy by měly mít v největší možné míře možnost využít k provádění tohoto úsilí stávající administrativní struktury, aby se zmírnila administrativní zátěž.

(78) V oblasti dálkového vytápění je proto nezbytné umožnit přechod na energii z obnovitelných zdrojů a zabránit fixaci na určité regulační postupy a technologie a blokování určitých technologií, a to posílením práv výrobců energie z obnovitelných zdrojů a konečných spotřebitelů, a poskytnout konečným spotřebitelům nástroje, jež jim usnadní výběr energeticky nejúčinnějších řešení, která zohledňují budoucí potřeby v oblasti vytápění a chlazení v souladu s očekávanými kritérii energetické náročnosti budov. Koneční spotřebitelé by měli obdržet transparentní a spolehlivé informace o účinnosti soustav dálkového vytápění a chlazení a o podílu energie z obnovitelných zdrojů ve svých konkrétních dodávkách tepla nebo chladu.

(79) Aby byli spotřebitelé využívající soustavy dálkového vytápění a chlazení, které nejsou účinnými soustavami dálkového vytápění a chlazení, chráněni a měli možnost zajišťovat si vlastní vytápění či chlazení z obnovitelných zdrojů a s výrazně vyšší energetickou účinností, měli by mít právo se odpojit, a přestat tak využívat služeb vytápění nebo chlazení z neúčinných soustav dálkového vytápění a chlazení na úrovni celé budovy ukončením své smlouvy nebo případně, pokud se smlouva týká více budov, změnou smlouvy s provozovatelem soustavy dálkového vytápění nebo chlazení.

(80) Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů přímé a nepřímé změny ve využívání půdy je vhodné omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin, jež lze započítat do cílů stanovených v této směrnici, aniž by byla omezena celková možnost využití těchto biopaliv a biokapalin. Zavedení limitu na úrovni Unie by nemělo členským státům bránit v tom, aby stanovily nižší limity pro množství biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin, jež lze započítat na vnitrostátní úrovni do cílů stanovených v této směrnici, aniž by byla omezena celková možnost využívaní těchto biopaliv a biokapalin.

(81) Směrnice 2009/28/ES zavedla soubor kritérií udržitelnosti včetně kritérií chránících půdu s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti a půdu s velkou zásobou uhlíku, ale nezahrnula otázku nepřímé změny ve využívání půdy. K nepřímé změně ve využívání půdy dojde, pokud pěstování plodin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy nahradí tradiční pěstování plodin pro potravinářské nebo krmné účely. Tato dodatečná poptávka může zvýšit tlak na půdu a vést k rozšíření zemědělské půdy do oblastí s velkou zásobou uhlíku, jako jsou lesy, mokřady a rašeliniště, což zapříčiní další emise skleníkových plynů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 (15) konstatovala, že rozsah nepřímé změny ve využívání půdy v souvislosti s emisemi skleníkových plynů by mohl částečně či zcela anulovat úspory emisí skleníkových plynů z jednotlivých biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. Existují sice rizika plynoucí z nepřímé změny ve využívání půdy, ovšem výzkum ukazuje, že míra účinku závisí na mnoha faktorech, včetně druhu suroviny použité pro výrobu paliva, úrovně dodatečné poptávky po surovině, která je vyvolána používáním biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, jakož i míry, do jaké je půda s velkou zásobou uhlíku po celém světě chráněna.

Třebaže v současnosti nelze jednoznačně stanovit úroveň emisí skleníkových plynů způsobenou nepřímou změnou ve využívání půdy s mírou přesnosti vyžadovanou pro zahrnutí do metodiky výpočtu emisí skleníkových plynů, nejvyšší rizika nepřímé změny ve využívání půdy byla identifikována pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze surovin, u nichž je pozorováno výrazné rozšíření produkční oblasti na půdu s velkou zásobou uhlíku. Je proto obecně vhodné omezit biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi potravinářských a krmných plodin, které tato směrnice podporuje, a navíc požadovat, aby členské státy stanovily konkrétní a postupně se snižující limit pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z potravinářských a krmných plodin, u nichž je pozorováno výrazné rozšíření produkční oblasti na půdu s velkou zásobou uhlíku. Na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy by se tento konkrétní a postupně se snižující limit neměl vztahovat.

(82) Nepřímou změnu ve využívání půdy může zmírnit zvýšení výnosů v zemědělských odvětvích prostřednictvím zdokonalených zemědělských postupů, investic do lepších strojních zařízení a předávání znalostí nad rámec toho, čeho by se dosáhlo bez režimů podpory produktivity pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy na bázi potravinářských a krmných plodin, jakož i pěstování plodin na plochách, které dříve nebyly k pěstování těchto plodin využívány. Existují-li důkazy o tom, že taková opatření vedla ke zvýšení produkce nad rámec očekávaného nárůstu produktivity, měly by být biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené z této dodatečné suroviny považovány za biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. V tomto procesu by měly být zohledněny roční výkyvy ve výnosech.

(83) Směrnice (EU) 2015/1513 vyzvala Komisi, aby neprodleně předložila ucelený návrh nákladově efektivní a technicky neutrální politiky na období po roce 2020, a vytvořila tak dlouhodobou perspektivu pro investice do udržitelných biopaliv s nízkým rizikem vzniku nepřímé změny ve využívání půdy a s hlavním cílem, kterým je dekarbonizace odvětví dopravy. Povinnost členských států požadovat po dodavatelích paliv, aby dodávali určitý celkový podíl paliv z obnovitelných zdrojů, může poskytnout jistotu investorům a podpořit kontinuální rozvoj alternativních paliv z obnovitelných zdrojů používaných v odvětví dopravy včetně pokročilých biopaliv, kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů používané v odvětví dopravy. Protože alternativní paliva z obnovitelných zdrojů nemusí být dostupná či nákladově efektivní pro všechny dodavatele paliv, je vhodné umožnit členským státům, aby mezi dodavateli paliv rozlišovaly a vyňaly z této povinnosti, je-li to třeba, určité typy dodavatelů paliv. Jelikož se s palivy používanými v odvětví dopravy snadno obchoduje, měli by být dodavatelé paliv v členských státech s nízkým množstvím příslušných zdrojů pravděpodobně schopni snadno získat paliva z obnovitelných zdrojů odjinud.

(84) Za účelem zajištění transparentnosti a sledovatelnosti paliv z obnovitelných zdrojů by měla být zřízena unijní databáze. I když by členským státům mělo být povoleno nadále využívat nebo zřídit vnitrostátní databáze, měly by tyto vnitrostátní databáze být propojeny s evropskou databází, aby bylo zajištěno okamžité předávání údajů a harmonizace toků údajů.

(85) Pokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze surovin uvedených v příloze této směrnice, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy a elektřina z obnovitelných zdrojů používaná v odvětví dopravy mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst a pracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Cílem povinnosti členských států požadovat po dodavatelích paliv zajištění minimálního podílu pokročilých biopaliv a některých bioplynů je podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv. Je důležité zajistit, aby tato povinnost rovněž podporovala zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.

(86) V oblasti inteligentní dopravy je důležité posílit rozvoj a zavádění elektromobility v silniční dopravě, jakož i urychlit začleňování vyspělých technologií do inovativní železniční dopravy.

(87) Předpokládá se, že elektromobilita bude do roku 2030 představovat podstatnou část energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy. Měly by být poskytnuty další pobídky s ohledem na rychlý rozvoj elektromobility a potenciál tohoto odvětví pro Unii, pokud jde o růst a zaměstnanost. Pro podporu využívání elektřiny v odvětví dopravy a za účelem snížení komparativní nevýhody v energetické statistice by měly být využívány multiplikační koeficienty pro elektřinu z obnovitelných zdrojů dodanou pro odvětví dopravy. Jelikož není možné do statistik započítat prostřednictvím speciálního měření (například dobíjení doma) veškerou elektřinu dodanou pro silniční vozidla, měly by být pro zajištění řádného započítání pozitivních dopadů elektrifikované dopravy založené na energii z obnovitelných zdrojů použity multiplikační koeficienty. Měly by být prozkoumány možnosti, jak zajistit, aby byla nová poptávka po elektřině v odvětví dopravy uspokojena prostřednictvím dodatečných kapacit na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

(88) S ohledem na klimatická omezení, která omezují možnost spotřebovávat určité druhy biopaliv z technických důvodů, z důvodu obav o zdraví a životní prostředí a z důvodu velikosti a struktury trhu s palivy je vhodné, aby Kypr a Malta měly pro účely prokázání souladu s vnitrostátními povinnostmi ohledně energie z obnovitelných zdrojů, jež jsou uloženy dodavatelům paliv, povoleno tato inherentní omezení zohlednit.

(89) Podpora recyklovaných uhlíkových paliv může rovněž přispět k politickým cílům diverzifikace dodávek energie a dekarbonizace odvětví dopravy, pokud splňují příslušné minimální prahové hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů. Je proto vhodné zahrnout uvedená paliva do povinnosti uložené dodavatelům paliv, přičemž členským státům by měla být dána možnost nezahrnout tato paliva do této povinnosti, pokud si to nepřejí. Jelikož zdroje uvedených paliv jsou neobnovitelné, neměla by se uvedená paliva započítávat do celkového cíle Unie pro energii z obnovitelných zdrojů.

(90) Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy jsou důležitá pro zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích, u nichž se očekává, že se budou dlouhodobě spoléhat na kapalná paliva. V zájmu zajištění toho, aby paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu přispívala ke snížení skleníkových plynů, by měla elektřina spotřebovávaná k výrobě paliv být obnovitelného původu. Komise by měla prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci vypracovat spolehlivou unijní metodiku používanou v případě, kdy je tato elektřina odebírána ze sítě. Tato metodika by měla zajistit, aby mezi výrobní jednotkou elektřiny, se kterou má producent dvoustrannou smlouvu o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, a výrobou paliv existovala časová a zeměpisná korelace. Například paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu nelze započítat jako paliva z plně obnovitelných zdrojů, jsou-li vyrobena v době, kdy smluvně zajištěná jednotka pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů nevyrábí elektřinu. Jiným příkladem je přetížení elektrizační soustavy, kdy mohou být paliva započítána jako paliva z plně obnovitelných zdrojů pouze tehdy, jestliže se výroba elektřiny a výrobny paliv nacházejí na stejné straně přetížení. Navíc by měl být přítomen prvek adicionality v tom smyslu, že výrobce paliv přispívá k zavádění nebo k financování obnovitelných zdrojů energie.

(91) Suroviny, jež mají při využití pro biopaliva nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména suroviny pro pokročilá biopaliva a bioplyn pro dopravu, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. V zájmu zajištění toho, aby tato příloha byla aktualizována v souladu s posledním technologickým vývojem, a současného zamezení nezamýšleným negativním účinkům by Komise měla tuto přílohu podrobit přezkumu a vyhodnotit, zda ji doplnit o nové suroviny.

(92) Náklady na připojení nových výrobců plynu z obnovitelných zdrojů k distribuční soustavě by měly být založeny na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích a měl by se pečlivě zohlednit prospěch, který distribuční soustavě přinášejí vnoření místní výrobci plynu z obnovitelných zdrojů.

(93) Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy – s výjimkou rašeliny či materiálů tvořících součást geologických útvarů nebo přeměněných na fosilní materiály – k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, by měla Unie a členské státy podporovat vyšší udržitelné využívání stávajících zemědělských a dřevařských zdrojů a rozvoj nových systémů v oblasti lesnické a zemědělské produkce za předpokladu, že jsou splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.

(94) Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy by měly být vždy vyráběny udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy používané k plnění cíle Unie stanoveného v této směrnici a ty z nich, na které se vztahují režimy podpory, by tedy měly povinně splňovat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů. Harmonizace těchto kritérií pro biopaliva a biokapaliny je základem pro dosažení cílů energetické politiky Unie, jak jsou uvedeny v čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Tato harmonizace zajišťuje fungování vnitřního trhu s energií, a tím, zejména s ohledem na povinnost členského státu neodmítnout na základě jiných důvodů týkajících se udržitelnosti biopaliva a biokapaliny získané v souladu s touto směrnicí, usnadňuje obchod mezi členskými státy s biopalivy a biokapalinami, které příslušná kritéria splňují. Pozitivní účinky harmonizace výše uvedených kritérií na hladké fungování vnitřního trhu s energií a na zabránění narušení hospodářské soutěže v Unii nelze popřít. V případě paliv z biomasy by členské státy měly mít povoleno stanovit dodatečná kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.

(95) V souvislosti s touto směrnicí by měla Unie přijmout vhodná opatření, včetně propagace kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

(96) Produkce zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a pobídky podle této směrnice na podporu jejich používání by neměly mít za následek podporu ničení biologické rozmanitosti dotčených oblastí. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za všeobecnou hodnotu, by měly být zachovány. Je proto nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy v případech, kdy zemědělské suroviny zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno, že produkce zemědělských surovin nebrání uvedeným účelům.

(97) Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost považovány za biologicky rozmanité, pokud se jedná o původní lesy podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů nebo pokud jsou chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být za biologicky rozmanité lesy považovány i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobené ze zemědělských surovin pocházejících z těchto pozemků. S cílem stanovit vhodná kritéria pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými údaji a příslušnými mezinárodními normami by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci.

(98) Půda, u níž by ztráta zásob uhlíku po přeměně nemohla být v rozumné době, s ohledem na naléhavou potřebu předejít změně klimatu, nahrazena úsporou emisí skleníkových plynů z výroby a použití biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, by se neměla přeměnit na půdu zamýšlenou pro výrobu zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Tím by se zabránilo zbytečně zatěžujícímu výzkumu ze strany hospodářských subjektů a přeměně půdy s velkými zásobami uhlíku, která by se ukázala jako nevhodná pro pěstování zemědělských surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Soupis světových zásob uhlíku vede k závěru, že do této kategorie by měly být zařazeny mokřady a souvisle zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím více než 30 %.

(99) V rámci společné zemědělské politiky by zemědělci Unie za účelem získání přímé podpory měli dodržet komplexní soubor environmentálních požadavků. Dodržení uvedených požadavků lze nejúčinněji ověřit v kontextu zemědělské politiky. Zahrnutí uvedených požadavků do režimu udržitelnosti není vhodné, jelikož kritéria udržitelnosti pro bioenergii by měla stanovit objektivní a globálně použitelná pravidla. Ověřování souladu podle této směrnice by s sebou rovněž neslo riziko nadbytečné administrativní zátěže.

(100) Zemědělské suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by měly být vyráběny za použití postupů, které jsou v souladu s ochranou kvality půdy a organického uhlíku v půdě. Kvalita půdy a uhlík v půdě by proto měly být zahrnuty do sledovacích systémů provozovatelů či vnitrostátních orgánů.

(101) Je vhodné zavést v celé Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh. Nejvzdálenější regiony by měly mít možnost využít potenciálu svých zdrojů za účelem zvýšení produkce energie z obnovitelných zdrojů a své energetické nezávislosti.

(102) V zájmu zajištění toho, aby i přes rostoucí poptávku po lesní biomase byla těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, aby byla zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, aby byly zachovány zdroje biologické rozmanitosti a aby byly sledovány zásoby uhlíku, by měly dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, a prováděnými vnitrostátními právními předpisy nebo osvědčenými postupy řízení na úrovni oblasti získávání surovin. Hospodářské subjekty by měly podniknout vhodné kroky k minimalizaci rizika, že bude k výrobě bioenergie použita lesní biomasa získaná neudržitelným způsobem. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

(103) Těžba v lesích pro energetické účely se zvýšila a očekává se, že bude i nadále růst, což vede ke zvýšení dovozu surovin ze třetích zemí a rovněž k nárůstu produkce těchto materiálů v rámci Unie. Mělo by být zajištěno, aby těžba byla udržitelná.

(104) V zájmu minimalizace administrativní zátěže by se kritéria Unie pro udržitelnost a úsporu emisí skleníkových plynů měla použít pouze na elektřinu a vytápění z paliv z biomasy vyráběné v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nejméně 20 MW.

(105) Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory emisí skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy.

(106) Měla by se zvýšit minimální hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a bioplyn pro dopravu vyráběné v nových zařízeních, aby se zlepšila jejich celková bilance skleníkových plynů a odradilo se od dalších investic do zařízení s nízkými úsporami emisí skleníkových plynů. Tento nárůst poskytuje záruky pro investice do výrobních kapacit pro biopaliva, biokapaliny a bioplyn pro dopravu.

(107) Na základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné posílit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.

(108) Je v zájmu Unie podporovat vznik dobrovolných mezinárodních nebo vnitrostátních režimů stanovujících normy pro výrobu udržitelných biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a osvědčujících, že výroba biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy tyto normy splňuje. Z tohoto důvodu by se mělo stanovit, že se uznává, že uvedené režimy poskytují spolehlivá zjištění a údaje, pokud splňují příslušné normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislé kontroly. V zájmu spolehlivého a harmonizovaného zajištění ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména s cílem zamezit podvodům, by Komise měla být zmocněna stanovit podrobná prováděcí pravidla včetně adekvátních standardů spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu, která se uplatní na dobrovolné režimy.

(109) Dobrovolné režimy hrají stále větší roli při poskytování důkazů o souladu s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které již uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu o fungování dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.

(110) V zájmu usnadnění fungování vnitřního trhu by měly důkazy týkající se kritérií pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro energii z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, jež byly získány v souladu s režimem, který Komise uznala, přijímat všechny členské státy. Členské státy by měly přispívat k zajištění správné implementace zásad certifikace dobrovolných režimů tím, že budou dohlížet na činnosti certifikačních orgánů akreditovaných vnitrostátním akreditačním orgánem, a tím, že budou dobrovolné režimy informovat o příslušných zjištěních.

(111) S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardizovaných hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory emisí skleníkových plynů u biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy stanovený tímto seznamem. Pokud se standardizovaná hodnota úspor emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání svého souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise skleníkových plynů z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardizovaných hodnot.

(112) Je nezbytné stanovit na základě objektivních a nediskriminačních kritérií jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.

(113) V souladu s aktuálními technickými a vědeckými poznatky by metodika evidence emisí skleníkových plynů měla zohledňovat přeměnu paliv z pevné a plynné biomasy na konečnou energii, aby byla konzistentní s výpočtem energie z obnovitelných zdrojů pro účely započítávání do cíle Unie stanoveného touto směrnicí. Přidělování emisí skleníkových plynů druhotným produktům, na rozdíl od odpadů a zbytků, by se rovněž mělo přezkoumat v případech, kdy se elektřina nebo vytápění a chlazení vyrábí v kogeneračních nebo multigeneračních zařízeních.

(114) Je-li pozemek s velkou zásobou uhlíku v půdě nebo vegetaci přeměněn na pozemek pro pěstování surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy, část uloženého uhlíku zpravidla unikne do atmosféry, což vede k vytvoření oxidu uhličitého (CO2). Výsledný negativní dopad skleníkových plynů může zrušit pozitivní dopad skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy na skleníkové plyny, v některých případech v rozsáhlé míře. Úplné účinky uhlíku v důsledku této přeměny by se proto měly zohlednit při výpočtu úspory emisí skleníkových plynů jednotlivých biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. To je nezbytné, aby se zajistilo, že výpočet úspory emisí skleníkových plynů zohlední všechny účinky uhlíku v důsledku používání biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

(115) Při výpočtu dopadů přeměny půdy na emise skleníkových plynů by měly mít hospodářské subjekty možnost uplatňovat skutečné hodnoty zásob uhlíku spojených s referenčním využíváním půdy a s využíváním půdy po přeměně. Měly by také mít možnost používat standardizované hodnoty. Metodika Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPPC) představuje pro tyto standardizované hodnoty vhodný základ. Tyto studie nejsou v současnosti uváděny v podobě, která by byla pro hospodářské subjekty přímo použitelná. Komise by proto měla zrevidovat své pokyny ze dne 10. června 2010 pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely pravidel výpočtu dopadu biopaliv, biokapalin a jejich referenčních fosilních paliv na skleníkové plyny, jež jsou stanovena v příloze V této směrnice, a zároveň zajistit konzistentnost s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (16).

(116) Při výpočtu emisí skleníkových plynů by měly být započítány i druhotné produkty z výroby a používání paliv. Substituční metoda je vhodná pro účely analýzy politiky, nikoli však pro regulaci jednotlivých hospodářských subjektů a jednotlivých dodávek paliv používaných v odvětví dopravy. V těchto případech je nejvhodnější metodou metoda přidělování energie, protože je snadno použitelná a předvídatelná v čase, minimalizuje kontraproduktivní stimuly a poskytuje výsledky, které jsou obecně srovnatelné s výsledky dosaženými substituční metodou. Pro účely analýzy politiky by Komise rovněž měla v rámci svých zpráv poskytovat informace o výsledcích dosažených použitím substituční metody.

(117) Druhotné produkty se od zbytků a zemědělských zbytků liší tím, že jsou primárním cílem výrobního procesu. Je proto vhodné vyjasnit, že zbytky zemědělských plodin představují zbytky, a nikoli druhotné produkty. To nemá žádný dopad na stávající metodiku, ale vyjasňují se tím stávající předpisy.

(118) Zavedená metoda používající přidělování energie jako pravidla pro rozdělování emisí skleníkových plynů mezi druhotné produkty funguje dobře a měla by pokračovat. Je vhodné sladit metodiku pro výpočet emisí skleníkových plynů pocházejících z kombinované výroby tepla a elektřiny, pokud je tato výroba využívána při zpracování biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, s metodikou uplatňovanou na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny jako konečné použití.

(119) Metodika zohledňuje snížené emise skleníkových plynů vyplývající z použití kombinované výroby tepla a elektřiny ve srovnání s použitím zařízení pouze na výrobu elektřiny či tepla díky tomu, že bere v úvahu užitek z tepla ve srovnání s elektřinou a užitek z tepla za různých teplot. Z toho vyplývá, že vyšší teplota by měla nést větší část celkových emisí skleníkových plynů než teplo za nízké teploty, je-li vyráběno společně s elektřinou. Metodika zohledňuje celou cestu ke konečné energii, včetně přeměny na teplo nebo elektřinu.

(120) Je vhodné, aby údaje používané pro výpočet těchto standardizovaných hodnot byly získávány z nezávislých vědeckých odborných zdrojů a aby byly případně vhodně aktualizovány v závislosti na pokroku, jehož tyto zdroje dosáhnou ve své práci. Komise by se měla zasadit o to, aby se tyto zdroje v rámci aktualizace své práce zabývaly emisemi z pěstování, vlivem regionálních a klimatických podmínek, dopady vyplývajícími z pěstování za použití udržitelných zemědělských metod a organických pěstebních postupů, a vědeckým příspěvkem výrobců z Unie i třetích zemí a občanské společnosti.

(121) Celosvětová poptávka po zemědělských surovinách roste. Část této zvýšené poptávky bude pravděpodobně pokryta zvětšením rozlohy zemědělské půdy. Obnova půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena, a nemůže být proto v současném stavu využívána k zemědělským účelům, je jedním z prostředků, jak zvětšit rozlohu půdy, kterou lze použít pro pěstování zemědělských plodin. Udržitelný režim by měl podporovat využívání znehodnocené půdy, která prošla obnovou, neboť podpora biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy přispěje ke zvýšení poptávky po zemědělských surovinách.

(122) Za účelem zajištění harmonizovaného provádění metodiky pro výpočet emisí skleníkových plynů a sladění nejnovějších vědeckých důkazů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem přizpůsobit metodické zásady a hodnoty nezbytné k posouzení toho, zda jsou splněna kritéria pro úspory emisí skleníkových plynů, a rozhodnout, že zprávy předložené členskými státy a třetími zeměmi obsahují přesné údaje o emisích z pěstování surovin.

(123) Evropské plynárenské sítě se stávají integrovanějšími. Podpora výroby a využívání biometanu, jeho dodávání do plynárenské soustavy a přeshraniční obchod s ním s sebou nesou nutnost zajistit podmínky pro řádné započítávání energie z obnovitelných zdrojů a vyhnout se dvojím pobídkám vyplývajícím z jednotlivých režimů podpory v různých členských státech. K řešení těchto otázek by měl sloužit systém hmotnostní bilance související s ověřováním udržitelnosti bioenergie a nová unijní databáze.

(124) Má-li být cílů této směrnice dosaženo, je třeba, aby Unie a členské státy věnovaly značné finanční prostředky na výzkum a vývoj v oblasti technologií pro energie z obnovitelných zdrojů. Tento výzkum a vývoj by měl být vysokou prioritou zejména pro Evropský inovační a technologický institut.

(125) Při provádění této směrnice by ve vhodných případech měla být zohledněna Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, a to zejména v rozsahu jejího provedení směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (17).

(126) Za účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o stanovení metodiky pro výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů použité na chlazení a dálkové chlazení a změnu metodiky pro výpočet energie z tepelných pump, zavedení URDP a stanovení podmínek pro finalizaci transakcí statistického převodu mezi členskými státy prostřednictvím URDP, stanovení vhodných minimálních prahových hodnot pro úspory emisí skleníkových plynů v případě recyklovaných uhlíkových paliv, přijetí a případně změny kritérií pro certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, jakož i pro určení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je pozorováno výrazné rozšíření produkční oblasti na půdu s velkou zásobou uhlíku a postupné snižování jejich příspěvku k cílům stanoveným v této směrnici, přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku, stanovení unijní metodiky pro stanovení pravidel, podle kterých mají hospodářské subjekty splnit požadavky, aby byla elektřina používaná pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy či odebíraná ze sítě započtena jako energie z plně obnovitelných zdrojů; stanovení metodiky pro určení podílu biopaliva a bioplynu pro dopravu vzniklých z biomasy, která je předmětem zpracování s fosilními palivy v rámci společného procesu a metodiky pro posouzení úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a recyklovaných uhlíkových paliv s cílem zajistit, aby nebyl udělen žádný kredit za zabránění vzniku emisí oxidu uhličitého; pozměnění seznamu surovin pro výrobu pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu doplněním položek, nikoliv jejich odebráním; a doplnění či nahrazení pravidel pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a jejich referenčních fosilních paliv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (18). Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, obdrží Evropský parlament a Rada všechny dokumenty zároveň s odborníky členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.

(127) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (19).

(128) Jelikož cíle této směrnice, totiž dosažení nejméně 32 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie do roku 2030, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být z důvodu rozsahu opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(129) Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením ze dne 28. září 2011 členských států a Komise o informativních dokumentech (20) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými prvky směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje zákonodárce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(130) Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání se směrnicí 2009/28/ES představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z uvedené směrnice.

(131) Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnice Rady 2013/18/EU (21) a směrnice (EU) 2015/1513 ve vnitrostátním právu,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazný cíl Unie pro celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie v roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla finanční podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, samospotřeby této elektřiny a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a v odvětví dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a odborné přípravy. Stanoví rovněž kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí relevantní definice obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (22).

Dále se rozumí:

1) „energií z obnovitelných zdrojů” energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu;

2) „energií okolního prostředí” přirozeně se vyskytující tepelná energie a energie nahromaděná v prostředí vymezeném určitými hranicemi, která může být uložena v ovzduší, s výjimkou odpadního vzduchu, nebo v povrchových či odpadních vodách;

3) „geotermální energií” energie uložená ve formě tepla pod zemským povrchem;

4) „hrubou konečnou spotřebou energie” energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, spotřeba elektřiny a tepla v odvětví energetiky při výrobě elektřiny, tepla a paliv používaných v odvětví dopravy a ztráty elektřiny a tepla při distribuci a přenosu;

5) „režimem podpory” jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na tuto energii, zvýšením její prodejní ceny nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jiným způsobem, včetně mimo jiné investiční pomoci, osvobození od daně, snížení daně nebo vrácení daně, režimů podpory formou povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů využívajících zelené certifikáty, a režimů přímé podpory cen, včetně výkupních cen a plateb klouzavých nebo pevných bonusů;

6) „povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů” režim podpory, který požaduje po výrobcích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své výroby, po dodavatelích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své dodávky, nebo po spotřebitelích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své spotřeby, včetně režimů, které umožňují plnit tyto požadavky používáním zelených certifikátů;

7) „finančním nástrojem” finanční nástroj ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (23);

8) „malými a středními podniky” mikropodniky a malé nebo střední podniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (24);

9) „odpadním teplem a chladem” teplo nebo chlad nevyhnutelně vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu elektřiny nebo v terciárním sektoru, kde byl nebo bude použit proces kombinované výroby tepla a elektřiny nebo kde není kombinovaná výroba tepla a elektřiny proveditelná, jež by se bez přístupu do soustavy dálkového vytápění nebo chlazení bez využití rozptýlily do vzduchu nebo vody;

10) „modernizací” obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo provozních systémů a vybavení za účelem náhrady výkonu či zvýšení účinnosti nebo výkonu zařízení;

11) „provozovatelem distribuční soustavy” provozovatel ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/72/ES a čl. 2 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (25);

12) „zárukou původu” elektronický dokument, jehož jediným účelem je doložit konečnému spotřebiteli, že daný podíl či dané množství energie byly vyrobeny z obnovitelných zdrojů;

13) „zbytkovým energetickým mixem” celková roční skladba zdrojů energie členského státu kromě podílu pokrytého zrušenými zárukami původu;

14) „samospotřebitelem elektřiny z obnovitelných zdrojů” konečný zákazník provozující zařízení ve vlastních prostorách umístěných ve vymezených hranicích nebo, pokud to členský stát povolí, v jiných prostorách, který vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů pro svou vlastní spotřebu a který může ukládat nebo prodávat elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sám vyrobil, za předpokladu, že u samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;

15) „společně jednajícími samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů” skupina alespoň dvou společně jednajících samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů ve smyslu bodu 14, kteří se nacházejí ve stejné budově či objektu s více bytovými jednotkami;

16) „společenstvím pro obnovitelné zdroje” právní subjekt:

a) který je v souladu s platným vnitrostátním právem založen na otevřené a dobrovolné účasti, je samostatný a je účinně kontrolován podílníky nebo členy, kteří se nacházejí v blízkosti projektů energie z obnovitelných zdrojů vlastněných a vybudovaných tímto právním subjektem;

b) jehož podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, malé a střední podniky nebo místní orgány, včetně obcí;

c) jehož hlavním účelem není vytváření zisku, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních společenských přínosů svým podílníkům nebo členům anebo místním oblastem, kde provozuje svou činnost;

17) „smlouvou o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů” smlouva, jíž se fyzická nebo právnická osoba zavazuje koupit elektřinu z obnovitelných zdrojů přímo od jejího výrobce;

18) „přímým obchodováním” s energií z obnovitelných zdrojů prodej energie z obnovitelných zdrojů mezi účastníky trhu na základě smlouvy s předem stanovenými podmínkami pro automatizované provádění a vypořádání obchodu buď přímo mezi účastníky trhu, nebo nepřímo prostřednictvím certifikovaného účastníka trhu, který je třetí stranou, jako je například agregátor. Právem na přímé obchodování nejsou dotčena práva a povinnosti zúčastněných stran, jako jsou koncoví zákazníci, výrobci, dodavatelé nebo agregátoři;

19) „dálkovým vytápěním” nebo „dálkovým chlazením” distribuce tepelné energie prostřednictvím soustavy ve formě páry, horké vody nebo ochlazených kapalin z centrálního zdroje nebo decentralizovaných zdrojů výroby do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu;

20) „účinným dálkovým vytápěním a chlazením” soustava dálkového vytápění nebo chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU;

21) „vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny” kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU;

22) „certifikátem energetické náročnosti” certifikát energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice 2010/31/EU.

23) „odpadem” odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES, vyjma látky, jež byly záměrně upraveny nebo znehodnoceny tak, aby odpovídaly této definici;

24) „biomasou” biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, z lesnictví a souvisejících odvětví a z rybolovu a akvakultury, včetně rostlinných a živočišných látek, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;

25) „zemědělskou biomasou” biomasa vyrobená v zemědělství;

26) „lesní biomasou” biomasa vyrobená v lesnictví;

27) „palivy z biomasy” plynná a pevná paliva vyrobená z biomasy;

28) „bioplynem” plynná paliva vyrobená z biomasy;

29) „biologickým odpadem” biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES;

30) „oblastí získávání surovin” zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně;

31) „obnovou lesa” obnova lesního porostu, k níž dochází přirozenou či umělou cestou poté, co byl předchozí lesní porost odstraněn vykácením nebo v důsledku přirozených příčin včetně požáru nebo bouře;

32) „biokapalinou” kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy;

33) „biopalivem” kapalné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;

34) „pokročilými biopalivy” biopaliva vyrobená ze surovin uvedených v příloze IX části A;

35) „recyklovanými palivy s obsahem uhlíku” kapalná a plynná paliva vyrobená ze zdrojů kapalného či pevného odpadu neobnovitelného původu, které nejsou vhodné pro materiálové využití v souladu s článkem 4 směrnice 2008/98/ES, nebo z plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů neobnovitelného původu, které vznikají jako nevyhnutelný a nezáměrný důsledek výrobního procesu v průmyslových zařízeních;

36) „kapalnými a plynnými palivy z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používanými v odvětví dopravy” kapalná či plynná paliva používaná v odvětví dopravy jiná než biopaliva nebo bioplyn, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů než z biomasy;

37) „biopalivy, biokapalinami a palivy z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy” biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy, jejichž suroviny byly vyrobeny v režimech, které zamezují vytěsňovacím účinkům biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na bázi potravinářských a krmných plodin prostřednictvím zlepšených zemědělských postupů, jakož i pěstováním plodin v oblastech, jež se dříve pro pěstování plodin nevyužívaly, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy stanovenými v článku 29;

38) „dodavatelem paliva” subjekt dodávající palivo na trh, jenž odpovídá za přihlášení paliva v místě placení spotřební daně, nebo v případě elektřiny jakýkoli jiný příslušný subjekt určený členským státem, pokud se spotřební daň nehradí nebo v jiných řádně odůvodněných případech;

39) „plodinami bohatými na škrob” plodiny zahrnující především obiloviny bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení; hlízy a okopaniny, například brambory, topinambury, batáty, maniok a jamy; jakož i plodiny s oddenkovými hlízami, například kolokázie a xantosoma;

40) „potravinářskými a krmnými plodinami” plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny nebo olejniny vypěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo lignocelulózové vláknoviny a dočasných plodin, jako jsou meziplodiny a krycí plodiny, pokud použití těchto dočasných plodin nevyvolává poptávku po další půdě;

41) „lignocelulózovou vláknovinou” vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu, například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví;

42) „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou” suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny, včetně zbytků potravinářských a krmných plodin, například slámy, kukuřičného šustí, plev a lusků; energetické traviny s nízkým obsahem škrobu, například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá; krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin; pícniny; průmyslové zbytky včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin; a vláknovina z biologického odpadu, přičemž pícniny a krycí plodiny jsou chápány jako dočasné, krátkodobě oseté pastviny obsahující směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata a zlepšení úrodnosti půdy k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin na orné půdě;

43) „zbytkem” látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;

44) „zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví” zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví a které nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování;

45) „skutečnou hodnotou” úspory emisí skleníkových plynů v některém kroku konkrétního procesu výroby biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy nebo v celém procesu této výroby, vypočítaná podle metodiky stanovené v příloze V části C nebo v příloze VI části B;

46) „typizovanou hodnotou” odhad emisí skleníkových plynů a úspor emisí skleníkových plynů u konkrétního způsobu výroby biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy, jenž je reprezentativní pro spotřebu v Unii;

47) „standardizovanou hodnotou” hodnota odvozená z typizované hodnoty použitím předem určených faktorů, která může být za okolností určených v této směrnici použita namísto skutečné hodnoty.

Článek 3

Závazný celkový cíl Unie pro rok 2030

1. Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 32 %. Komise tento cíl posoudí s cílem předložit do roku 2023 legislativní návrh na jeho zvýšení, pokud budou náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů dále významně sníženy, bude-li třeba splnit mezinárodní závazky Unie ohledně dekarbonizace nebo bude-li toto zvýšení odůvodněno významným snížením spotřeby energie v Unii.

2. Členské státy stanoví své příspěvky ke společnému splnění závazného celkového cíle Unie stanoveného v odstavci 1 tohoto článku v rámci svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 14 nařízení (EU) 2018/1999. Při vypracovávání návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu mohou členské státy zvážit použití vzorce uvedeného v příloze II zmíněného nařízení.

Pokud Komise na základě posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 9 nařízení (EU) 2018/1999 dojde k závěru, že příspěvky členských států nestačí ke společnému splnění závazného celkového cíle Unie, použijí postup podle článků 9 a 31 uvedeného nařízení.

3. Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky, které zahrnují povinnosti vyplývající z článků 25 až 28 této směrnice, a režimy podpory byly koncipovány s řádným přihlédnutím k hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovené v článku 4 směrnice 2008/98/ES, aby se zamezilo nežádoucím narušujícím účinkům na trzích se surovinami. Členské státy neposkytnou podporu energii z obnovitelných zdrojů vyrobené při spalování odpadu, jestliže nebyly dodrženy povinnosti v oblasti tříděného sběru stanovené v uvedené směrnici.

4. Od 1. ledna 2021 nesmí být podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v jednotlivých členských státech nižší než základní podíl uvedený ve třetím sloupci tabulky v příloze I části A této směrnice. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto základním podílem. Nezachová-li některý členský stát svůj základní podíl měřený v průběhu kteréhokoli jednoročního období, použijí se čl. 32 odst. 4 první a druhý pododstavec nařízení (EU) 2018/1999.

5. Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, včetně dodatečných prostředků k usnadnění řádného přechodu uhlíkově náročných regionů na vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů, zejména finančních nástrojů, obzvláště pro tyto účely:

a) snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

b) příprava projektů a programů pro začlenění obnovitelných zdrojů do energetické soustavy, zvýšení její spolehlivosti, udržení stability sítě a řízení přetížení sítě;

c) rozvoj infrastruktury přenosové a distribuční soustavy, inteligentních sítí, skladovacích zařízení a propojení s cílem dosáhnout do roku 2030 cíle 15 % propojení elektrizačních soustav v zájmu zvýšení technicky a ekonomicky dostupné úrovně energie z obnovitelných zdrojů v elektrizační soustavě;

d) zvýšení regionální spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi prostřednictvím společných projektů, společných režimů podpory a zpřístupnění režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.

6. Komise zřídí podpůrnou platformu na podporu členských států, které využívají mechanismy spolupráce, aby přispěly k závaznému celkovému cíli Unie stanovenému v odstavci 1.

Článek 4

Režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů

1. V zájmu dosažení či překonání cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 a příslušných příspěvků členských států k tomuto cíli stanovených na vnitrostátní úrovni pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů mohou členské státy uplatňovat režimy podpory.

2. Režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytují pobídky k začleňování elektřiny z obnovitelných zdrojů do trhu s elektřinou způsobem, jenž je založen na trhu a reaguje na něj, přičemž se zamezí zbytečnému narušení trhů s elektřinou a rovněž se zohlední možné náklady na integraci systému a stabilita sítě.

3. Režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou koncipovány tak, aby maximalizovaly začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů do trhu s elektřinou a zajistily, aby výrobci energie z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.

Za tímto účelem se podpora v rámci režimů přímé podpory cen poskytuje ve formě tržní prémie, která může být mimo jiné klouzavá nebo pevná.

Členské státy mohou z tohoto odstavce vyjmout malá zařízení a demonstrační projekty, aniž je dotčeno použitelné právo Unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou.

4. Členské státy zajistí, aby podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů byla poskytována otevřeně, transparentně, konkurenčně, nediskriminačně a nákladově efektivně.

Členské státy mohou z výběrových řízení vyjmout malá zařízení a demonstrační projekty.

Členské státy mohou rovněž zvážit zřízení mechanismů k zajištění regionální diverzifikace při zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů, a zejména zajištění nákladově efektivní integrace systému.

5. Členské státy mohou výběrová řízení omezit na konkrétní technologie, pokud by zpřístupnění režimů podpory všem výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů vedlo k suboptimálnímu výsledku s ohledem na:

a) dlouhodobý potenciál konkrétní technologie;

b) nezbytnost docílit diverzifikace;

c) náklady na integraci do sítě;

d) omezení soustavy a stabilitu sítě;

e) potřebu zamezit deformaci trhů se surovinami v případě biomasy.

6. Pokud je podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytována prostřednictvím výběrových řízení, členské státy s cílem dosáhnout vysoké míry realizace projektů:

a) zavedou a zveřejní nediskriminační a transparentní kritéria pro způsobilost účastnit se výběrových řízení a stanoví jasná data a pravidla pro realizaci projektu;

b) zveřejní informace o předchozích výběrových řízeních, včetně měr realizace projektů.

7. Za účelem zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů v nejvzdálenějších regionech a na malých ostrovech mohou členské státy upravit režimy finanční podpory pro projekty v těchto regionech s cílem zohlednit výrobní náklady spojené s jejich specifickými podmínkami spočívajícími v izolaci a vnější závislosti.

8. Do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky informuje Komise Evropský parlament a Radu o účinnosti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytnuté prostřednictvím výběrových řízení v Unii a analyzuje zejména způsobilost výběrových řízení:

a) dosahovat snížení nákladů;

b) dosahovat technologického zlepšení;

c) dosahovat vysoké míry realizace;

d) zajistit účast malých aktérů a případně místních orgánů za nediskriminačních podmínek;

e) omezovat dopady na životní prostředí;

f) zajistit lokální akceptovatelnost;

g) zaručit bezpečnost dodávek a integraci sítě.

9. Tento článek se použije, aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

Článek 5

Zpřístupnění režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů

1. Členské státy mají v souladu s články 7 až 13 této směrnice právo rozhodnout o rozsahu, v jakém podpoří elektřinu z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiném členském státě. Členské státy nicméně mohou účast na režimech podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů umožnit výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech, za podmínek stanovených v tomto článku.

Při zpřístupňování režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů mohou členské státy stanovit, aby podpora pro orientační podíl nově podporované kapacity nebo rozpočtu, který je na ni vyčleněn, byla v každém roce přístupná výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.

Tyto orientační podíly mohou každoročně dosáhnout alespoň 5 % v letech 2023 až 2026 a alespoň 10 % v letech 2027 až 2030 nebo úrovně propojení elektrizační soustavy dotčeného členského státu v kterémkoli daném roce, je-li nižší.

Za účelem získání dalších zkušeností s prováděním mohou členské státy uspořádat jeden nebo více pilotních režimů, v jejichž rámci se podpora zpřístupní výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.

2. Členské státy mohou vyžadovat důkaz fyzického dovozu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem mohou členské státy účast na svých režimech podpory omezit na výrobce, kteří se nacházejí v členských státech, s nimiž díky propojovacímu vedení existuje přímé propojení. Členské státy však nemění ani jiným způsobem neovlivňují mezioblastní programy a přidělené kapacity kvůli výrobcům zúčastněným na přeshraničních režimech podpory. Přeshraniční přenos elektřiny se určuje výhradně na základě výsledku přidělování kapacity podle práva Unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou.

3. Pokud se členský stát rozhodne zpřístupnit režimy podpory výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech, dohodnou se příslušné členské státy na zásadách této účasti. Tyto dohody obsahují přinejmenším zásady přidělování elektřiny z obnovitelných zdrojů, která je předmětem přeshraniční podpory.

4. Komise je příslušným členským státům na jejich žádost během vyjednávacího procesu a zavádění ujednání o spolupráci nápomocna s tím, že poskytuje informace a analýzy včetně kvantitativních i kvalitativních údajů o přímých a nepřímých nákladech a o přínosech spolupráce, jakož i poradenství a odborné znalosti. Komise může podporovat nebo usnadňovat výměnu osvědčených postupů a může vytvářet vzory dohod o spolupráci s cílem vyjednávací proces usnadnit. Komise do roku 2025 posoudí náklady a přínosy zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii podle tohoto článku.

5. Komise do roku 2023 provede hodnocení provádění tohoto článku. Toto hodnocení posoudí potřebu zavést pro členské státy povinnost částečně zpřístupnit své režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech, s cílem zajistit do roku 2025 zpřístupnění v rozsahu 5 % a do roku 2030 zpřístupnění v rozsahu 10 %.

Článek 6

Stabilita finanční podpory

1. Aniž jsou dotčeny úpravy nezbytné pro soulad s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, zajistí členské státy, aby úroveň podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani s tím spojené podmínky nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a podrýval ekonomickou životaschopnost již podpořených projektů.

2. Členské státy mohou upravit úroveň podpory v souladu s objektivními kritérii, jsou-li taková kritéria stanovena v původní koncepci režimu podpory.

3. Členské státy zveřejní referenční dlouhodobý harmonogram s předpokládaným přidělením podpory, který pokrývá nejméně pět následujících let, nebo tři roky v případě omezení vyplývajících z rozpočtového plánování, včetně orientačního časového plánu, případně četnosti výběrových řízení, očekávané kapacity a rozpočtu nebo maximální podpory, která má být podle předpokladů přidělena na jednotku, a ve vhodných případech i předpokládaných způsobilých technologií. Tento harmonogram se aktualizuje jednou ročně, nebo kdykoli je třeba zohlednit nejnovější vývoj na trhu či předpokládané přidělení podpory.

4. Členské státy alespoň jednou za pět let posoudí účinnost svých režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů a jejich hlavní distributivní účinky na jednotlivé skupiny spotřebitelů a na investice. Toto posouzení zohlední dopad případných změn těchto režimů podpory. Výsledky tohoto posouzení se zohlední v orientačním dlouhodobém plánování, kterým se řídí rozhodnutí o podpoře a koncepce nové podpory. Členské státy začlení toto posouzení do aktualizací integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a zpráv o pokroku a v souladu s nařízením (EU) 2018/1999.

Článek 7

Výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů

1. Hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů se v jednotlivých členských státech vypočte jako součet:

a) hrubé konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů;

b) hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a

c) konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy.

S ohledem na první pododstavec písm. a), b) nebo c) se plyn, elektřina a vodík z obnovitelných zdrojů při výpočtu podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů zohlední pouze jednou.

S výhradou čl. 29 odst. 1 druhého pododstavce se nezohlední biopaliva, biokapaliny ani paliva z biomasy, které nesplňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10.

2. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů, včetně výroby elektřiny samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenstvími pro obnovitelné zdroje a s vyloučením výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.

V hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a neobnovitelné zdroje se zohlední pouze část elektřiny vyrobená z obnovitelných zdrojů. Pro účely tohoto výpočtu se přínos každého zdroje energie vypočte na základě jeho energetického obsahu.

Elektřina vyrobená z vodní a větrné energie se zohlední v souladu s normalizačními pravidly uvedenými v příloze II.

3. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) se hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení vypočte jako součet množství energie pro dálkové vytápění a chlazení vyrobené ve členském státě z obnovitelných zdrojů a spotřeby další energie z obnovitelných zdrojů v průmyslu, domácnostech, službách, zemědělství, lesnictví a rybolovu pro účely vytápění, chlazení a zpracování.

V hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a neobnovitelné zdroje se zohlední pouze část energie pro vytápění a chlazení vyrobená z obnovitelných zdrojů. Pro účely tohoto výpočtu se podíl každého zdroje energie vypočte na základě jeho energetického obsahu.

Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) se zohlední energie okolního prostředí a geotermální energie využitá pro vytápění a chlazení prostřednictvím tepelných čerpadel a soustav dálkového chlazení, pokud konečný výkon významně převyšuje primární příkon potřebný k pohonu tepelných čerpadel. Množství tepla nebo chladu, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII a zohlední se při tom využití energie ve všech odvětvích konečné spotřeby.

Tepelná energie vyrobená energeticky pasivními systémy, v nichž se nižší spotřeby energie dosahuje pasivně prostřednictvím konstrukce budov nebo teplem vyrobeným z energie z neobnovitelných zdrojů, se pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nezohledňuje.

Do 31. prosince 2021 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž doplní tuto směrnici stanovením, metodiky pro výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení a dálkové chlazení a změní přílohu VII.

Tato metodika zahrne minimální sezónní výkonnostní faktory pro tepelná čerpadla fungující v opačném režimu.

4. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) se použijí tyto požadavky:

a) Konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy se vypočítá jako součet veškerých biopaliv, paliv z biomasy a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných a spotřebovaných v odvětví dopravy. Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, vyrobená z elektřiny z obnovitelných zdrojů, se však považují za součást výpočtu podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) pouze při výpočtu množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů.

b) Pro účely výpočtu konečné spotřeby energie v odvětví dopravy se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy uvedené v příloze III. Pro účely stanovení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy neuvedených v příloze III členské státy použijí k určení výhřevnosti paliv příslušné normy Evropské organizace pro normalizaci (ESO). Nebyla-li pro tento účel přijata norma ESO, použijí se příslušné normy Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO).

5. Podíl energie z obnovitelných zdrojů se vypočte jako procentně vyjádřený podíl hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a hrubé konečné spotřeby energie ze všech zdrojů.

Součet uvedený v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce upraví v souladu s články 8, 10, 12 a 13.

Při výpočtu hrubé konečné spotřeby energie členského