dnes je 29.3.2024

Input:

2018/2001, Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, k 7. 6. 2022

7.6.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2018.2001
2018/2001, Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, k 7. 6. 2022

Evropský parlament, Rada Evropské unie

Úplné znění směrnice (EU) 2018/2001.

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/2001

ze dne 11. prosince 2018

o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 328 21.12.2018, s. 82)

Ve znění:

    Úřední věstník
  Č. Strana Datum
►M1  NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/759 ze dne 14. prosince 2021,   L 139 1 18.5.2022

Opravena:

►C1  Oprava, Úř. věst. L 311, 25.9.2020, s.  11 (2018/2001)
►C2  Oprava, Úř. věst. L 041, 22.2.2022, s.  37 (2018/2001)

▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/2001

ze dne 11. prosince 2018

o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazný cíl Unie pro celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie v roce 2030. Směrnice rovněž stanoví pravidla finanční podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, samospotřeby této elektřiny a využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a v odvětví dopravy, regionální spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi, záruk původu, správních postupů, informování a odborné přípravy. Stanoví rovněž kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí relevantní definice obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (22).

Dále se rozumí:

1) "energií z obnovitelných zdrojů" energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu;

2) "energií okolního prostředí" přirozeně se vyskytující tepelná energie a energie nahromaděná v prostředí vymezeném určitými hranicemi, která může být uložena v ovzduší, s výjimkou odpadního vzduchu, nebo v povrchových či odpadních vodách;

3) "geotermální energií" energie uložená ve formě tepla pod zemským povrchem;

4) "hrubou konečnou spotřebou energie" energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, spotřeba elektřiny a tepla v odvětví energetiky při výrobě elektřiny, tepla a paliv používaných v odvětví dopravy a ztráty elektřiny a tepla při distribuci a přenosu;

5) "režimem podpory" jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na tuto energii, zvýšením její prodejní ceny nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jiným způsobem, včetně mimo jiné investiční pomoci, osvobození od daně, snížení daně nebo vrácení daně, režimů podpory formou povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů využívajících zelené certifikáty, a režimů přímé podpory cen, včetně výkupních cen a plateb klouzavých nebo pevných bonusů;

6) "povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů" režim podpory, který požaduje po výrobcích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své výroby, po dodavatelích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své dodávky, nebo po spotřebitelích energie, aby zahrnuli určitý podíl energie z obnovitelných zdrojů do své spotřeby, včetně režimů, které umožňují plnit tyto požadavky používáním zelených certifikátů;

7) "finančním nástrojem" finanční nástroj ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (23);

8) "malými a středními podniky" mikropodniky a malé nebo střední podniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (24);

9) "odpadním teplem a chladem" teplo nebo chlad nevyhnutelně vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu elektřiny nebo v terciárním sektoru, kde byl nebo bude použit proces kombinované výroby tepla a elektřiny nebo kde není kombinovaná výroba tepla a elektřiny proveditelná, jež by se bez přístupu do soustavy dálkového vytápění nebo chlazení bez využití rozptýlily do vzduchu nebo vody;

10) "modernizací" obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo provozních systémů a vybavení za účelem náhrady výkonu či zvýšení účinnosti nebo výkonu zařízení;

11) "provozovatelem distribuční soustavy" provozovatel ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/72/ES a čl. 2 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (25);

12) "zárukou původu" elektronický dokument, jehož jediným účelem je doložit konečnému spotřebiteli, že daný podíl či dané množství energie byly vyrobeny z obnovitelných zdrojů;

13) "zbytkovým energetickým mixem" celková roční skladba zdrojů energie členského státu kromě podílu pokrytého zrušenými zárukami původu;

14) "samospotřebitelem elektřiny z obnovitelných zdrojů" konečný zákazník provozující zařízení ve vlastních prostorách umístěných ve vymezených hranicích nebo, pokud to členský stát povolí, v jiných prostorách, který vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů pro svou vlastní spotřebu a který může ukládat nebo prodávat elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sám vyrobil, za předpokladu, že u samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;

15) "společně jednajícími samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů" skupina alespoň dvou společně jednajících samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů ve smyslu bodu 14, kteří se nacházejí ve stejné budově či objektu s více bytovými jednotkami;

16) "společenstvím pro obnovitelné zdroje" právní subjekt:

a) který je v souladu s platným vnitrostátním právem založen na otevřené a dobrovolné účasti, je samostatný a je účinně kontrolován podílníky nebo členy, kteří se nacházejí v blízkosti projektů energie z obnovitelných zdrojů vlastněných a vybudovaných tímto právním subjektem;

b) jehož podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, malé a střední podniky nebo místní orgány, včetně obcí;

c) jehož hlavním účelem není vytváření zisku, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních společenských přínosů svým podílníkům nebo členům anebo místním oblastem, kde provozuje svou činnost;

17) "smlouvou o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů" smlouva, jíž se fyzická nebo právnická osoba zavazuje koupit elektřinu z obnovitelných zdrojů přímo od jejího výrobce;

18) "přímým obchodováním" s energií z obnovitelných zdrojů prodej energie z obnovitelných zdrojů mezi účastníky trhu na základě smlouvy s předem stanovenými podmínkami pro automatizované provádění a vypořádání obchodu buď přímo mezi účastníky trhu, nebo nepřímo prostřednictvím certifikovaného účastníka trhu, který je třetí stranou, jako je například agregátor. Právem na přímé obchodování nejsou dotčena práva a povinnosti zúčastněných stran, jako jsou koncoví zákazníci, výrobci, dodavatelé nebo agregátoři;

19) "dálkovým vytápěním" nebo "dálkovým chlazením" distribuce tepelné energie prostřednictvím soustavy ve formě páry, horké vody nebo ochlazených kapalin z centrálního zdroje nebo decentralizovaných zdrojů výroby do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu;

20) "účinným dálkovým vytápěním a chlazením" soustava dálkového vytápění nebo chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU;

21) "vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny" kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU;

22) "certifikátem energetické náročnosti" certifikát energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice 2010/31/EU.

23) "odpadem" odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2008/98/ES, vyjma látky, jež byly záměrně upraveny nebo znehodnoceny tak, aby odpovídaly této definici;

24) "biomasou" biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, z lesnictví a souvisejících odvětví a z rybolovu a akvakultury, včetně rostlinných a živočišných látek, jakož i biologicky rozložitelná část odpadů, včetně průmyslových a komunálních odpadů biologického původu;

25) "zemědělskou biomasou" biomasa vyrobená v zemědělství;

26) "lesní biomasou" biomasa vyrobená v lesnictví;

27) "palivy z biomasy" plynná a pevná paliva vyrobená z biomasy;

28) "bioplynem" plynná paliva vyrobená z biomasy;

29) "biologickým odpadem" biologický odpad ve smyslu čl. 3 bodu 4 směrnice 2008/98/ES;

30) "oblastí získávání surovin" zeměpisně vymezená oblast, z níž je získávána lesní biomasa jakožto surovina, z níž jsou k dispozici důvěryhodné a nezávislé informace a v níž jsou podmínky dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika z hlediska toho, zda je tato lesní biomasa využívána udržitelně a legálně;

31) "obnovou lesa" obnova lesního porostu, k níž dochází přirozenou či umělou cestou poté, co byl předchozí lesní porost odstraněn vykácením nebo v důsledku přirozených příčin včetně požáru nebo bouře;

32) "biokapalinou" kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy;

33) "biopalivem" kapalné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;

34) "pokročilými biopalivy" biopaliva vyrobená ze surovin uvedených v příloze IX části A;

35) "recyklovanými palivy s obsahem uhlíku" kapalná a plynná paliva vyrobená ze zdrojů kapalného či pevného odpadu neobnovitelného původu, které nejsou vhodné pro materiálové využití v souladu s článkem 4 směrnice 2008/98/ES, nebo z plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů neobnovitelného původu, které vznikají jako nevyhnutelný a nezáměrný důsledek výrobního procesu v průmyslových zařízeních;

36) "kapalnými a plynnými palivy z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používanými v odvětví dopravy" kapalná či plynná paliva používaná v odvětví dopravy jiná než biopaliva nebo bioplyn, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů než z biomasy;

37) "biopalivy, biokapalinami a palivy z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy" biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy, jejichž suroviny byly vyrobeny v režimech, které zamezují vytěsňovacím účinkům biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy na bázi potravinářských a krmných plodin prostřednictvím zlepšených zemědělských postupů, jakož i pěstováním plodin v oblastech, jež se dříve pro pěstování plodin nevyužívaly, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy stanovenými v článku 29;

38) "dodavatelem paliva" subjekt dodávající palivo na trh, jenž odpovídá za přihlášení paliva v místě placení spotřební daně, nebo v případě elektřiny jakýkoli jiný příslušný subjekt určený členským státem, pokud se spotřební daň nehradí nebo v jiných řádně odůvodněných případech;

39) "plodinami bohatými na škrob" plodiny zahrnující především obiloviny bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení; hlízy a okopaniny, například brambory, topinambury, batáty, maniok a jamy; jakož i plodiny s oddenkovými hlízami, například kolokázie a xantosoma;

40) "potravinářskými a krmnými plodinami" plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny nebo olejniny vypěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo lignocelulózové vláknoviny a dočasných plodin, jako jsou meziplodiny a krycí plodiny, pokud použití těchto dočasných plodin nevyvolává poptávku po další půdě;

41) "lignocelulózovou vláknovinou" vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu, například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví;

42) "nepotravinářskou celulózovou vláknovinou" suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny, včetně zbytků potravinářských a krmných plodin, například slámy, kukuřičného šustí, plev a lusků; energetické traviny s nízkým obsahem škrobu, například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá; krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin; pícniny; průmyslové zbytky včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin; a vláknovina z biologického odpadu, přičemž pícniny a krycí plodiny jsou chápány jako dočasné, krátkodobě oseté pastviny obsahující směs travin a luštěnin s nízkým obsahem škrobu za účelem zajištění píce pro hospodářská zvířata a zlepšení úrodnosti půdy k dosažení vyšších výnosů hlavních plodin na orné půdě;

43) "zbytkem" látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;

44) "zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví" zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví a které nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování;

45) "skutečnou hodnotou" úspory emisí skleníkových plynů v některém kroku konkrétního procesu výroby biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy nebo v celém procesu této výroby, vypočítaná podle metodiky stanovené v příloze V části C nebo v příloze VI části B;

46) "typizovanou hodnotou" odhad emisí skleníkových plynů a úspor emisí skleníkových plynů u konkrétního způsobu výroby biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy, jenž je reprezentativní pro spotřebu v Unii;

47) "standardizovanou hodnotou" hodnota odvozená z typizované hodnoty použitím předem určených faktorů, která může být za okolností určených v této směrnici použita namísto skutečné hodnoty.

Článek 3

Závazný celkový cíl Unie pro rok 2030

1. Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 32 %. Komise tento cíl posoudí s cílem předložit do roku 2023 legislativní návrh na jeho zvýšení, pokud budou náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů dále významně sníženy, bude-li třeba splnit mezinárodní závazky Unie ohledně dekarbonizace nebo bude-li toto zvýšení odůvodněno významným snížením spotřeby energie v Unii.

2. Členské státy stanoví své příspěvky ke společnému splnění závazného celkového cíle Unie stanoveného v odstavci 1 tohoto článku v rámci svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 14 nařízení (EU) 2018/1999. Při vypracovávání návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu mohou členské státy zvážit použití vzorce uvedeného v příloze II zmíněného nařízení.

Pokud Komise na základě posouzení návrhů integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 9 nařízení (EU) 2018/1999 dojde k závěru, že příspěvky členských států nestačí ke společnému splnění závazného celkového cíle Unie, použijí postup podle článků 9 a 31 uvedeného nařízení.

3. Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní politiky, které zahrnují povinnosti vyplývající z článků 25 až 28 této směrnice, a režimy podpory byly koncipovány s řádným přihlédnutím k hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovené v článku 4 směrnice 2008/98/ES, aby se zamezilo nežádoucím narušujícím účinkům na trzích se surovinami. Členské státy neposkytnou podporu energii z obnovitelných zdrojů vyrobené při spalování odpadu, jestliže nebyly dodrženy povinnosti v oblasti tříděného sběru stanovené v uvedené směrnici.

4. Od 1. ledna 2021 nesmí být podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v jednotlivých členských státech nižší než základní podíl uvedený ve třetím sloupci tabulky v příloze I části A této směrnice. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění souladu s tímto základním podílem. Nezachová-li některý členský stát svůj základní podíl měřený v průběhu kteréhokoli jednoročního období, použijí se čl. 32 odst. 4 první a druhý pododstavec nařízení (EU) 2018/1999.

5. Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, včetně dodatečných prostředků k usnadnění řádného přechodu uhlíkově náročných regionů na vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů, zejména finančních nástrojů, obzvláště pro tyto účely:

a) snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

b) příprava projektů a programů pro začlenění obnovitelných zdrojů do energetické soustavy, zvýšení její spolehlivosti, udržení stability sítě a řízení přetížení sítě;

c) rozvoj infrastruktury přenosové a distribuční soustavy, inteligentních sítí, skladovacích zařízení a propojení s cílem dosáhnout do roku 2030 cíle 15 % propojení elektrizačních soustav v zájmu zvýšení technicky a ekonomicky dostupné úrovně energie z obnovitelných zdrojů v elektrizační soustavě;

d) zvýšení regionální spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi prostřednictvím společných projektů, společných režimů podpory a zpřístupnění režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.

6. Komise zřídí podpůrnou platformu na podporu členských států, které využívají mechanismy spolupráce, aby přispěly k závaznému celkovému cíli Unie stanovenému v odstavci 1.

Článek 4

Režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů

1. V zájmu dosažení či překonání cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 a příslušných příspěvků členských států k tomuto cíli stanovených na vnitrostátní úrovni pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů mohou členské státy uplatňovat režimy podpory.

2. Režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytují pobídky k začleňování elektřiny z obnovitelných zdrojů do trhu s elektřinou způsobem, jenž je založen na trhu a reaguje na něj, přičemž se zamezí zbytečnému narušení trhů s elektřinou a rovněž se zohlední možné náklady na integraci systému a stabilita sítě.

3. Režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou koncipovány tak, aby maximalizovaly začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů do trhu s elektřinou a zajistily, aby výrobci energie z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.

Za tímto účelem se podpora v rámci režimů přímé podpory cen poskytuje ve formě tržní prémie, která může být mimo jiné klouzavá nebo pevná.

Členské státy mohou z tohoto odstavce vyjmout malá zařízení a demonstrační projekty, aniž je dotčeno použitelné právo Unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou.

4. Členské státy zajistí, aby podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů byla poskytována otevřeně, transparentně, konkurenčně, nediskriminačně a nákladově efektivně.

Členské státy mohou z výběrových řízení vyjmout malá zařízení a demonstrační projekty.

Členské státy mohou rovněž zvážit zřízení mechanismů k zajištění regionální diverzifikace při zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů, a zejména zajištění nákladově efektivní integrace systému.

5. Členské státy mohou výběrová řízení omezit na konkrétní technologie, pokud by zpřístupnění režimů podpory všem výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů vedlo k suboptimálnímu výsledku s ohledem na:

a) dlouhodobý potenciál konkrétní technologie;

b) nezbytnost docílit diverzifikace;

c) náklady na integraci do sítě;

d) omezení soustavy a stabilitu sítě;

e) potřebu zamezit deformaci trhů se surovinami v případě biomasy.

6. Pokud je podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytována prostřednictvím výběrových řízení, členské státy s cílem dosáhnout vysoké míry realizace projektů:

a) zavedou a zveřejní nediskriminační a transparentní kritéria pro způsobilost účastnit se výběrových řízení a stanoví jasná data a pravidla pro realizaci projektu;

b) zveřejní informace o předchozích výběrových řízeních, včetně měr realizace projektů.

7. Za účelem zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů v nejvzdálenějších regionech a na malých ostrovech mohou členské státy upravit režimy finanční podpory pro projekty v těchto regionech s cílem zohlednit výrobní náklady spojené s jejich specifickými podmínkami spočívajícími v izolaci a vnější závislosti.

8. Do 31. prosince 2021 a poté každé tři roky informuje Komise Evropský parlament a Radu o účinnosti podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů poskytnuté prostřednictvím výběrových řízení v Unii a analyzuje zejména způsobilost výběrových řízení:

a) dosahovat snížení nákladů;

b) dosahovat technologického zlepšení;

c) dosahovat vysoké míry realizace;

d) zajistit účast malých aktérů a případně místních orgánů za nediskriminačních podmínek;

e) omezovat dopady na životní prostředí;

f) zajistit lokální akceptovatelnost;

g) zaručit bezpečnost dodávek a integraci sítě.

9. Tento článek se použije, aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

Článek 5

Zpřístupnění režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů

1. Členské státy mají v souladu s články 7 až 13 této směrnice právo rozhodnout o rozsahu, v jakém podpoří elektřinu z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiném členském státě. Členské státy nicméně mohou účast na režimech podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů umožnit výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech, za podmínek stanovených v tomto článku.

Při zpřístupňování režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů mohou členské státy stanovit, aby podpora pro orientační podíl nově podporované kapacity nebo rozpočtu, který je na ni vyčleněn, byla v každém roce přístupná výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.

Tyto orientační podíly mohou každoročně dosáhnout alespoň 5 % v letech 2023 až 2026 a alespoň 10 % v letech 2027 až 2030 nebo úrovně propojení elektrizační soustavy dotčeného členského státu v kterémkoli daném roce, je-li nižší.

Za účelem získání dalších zkušeností s prováděním mohou členské státy uspořádat jeden nebo více pilotních režimů, v jejichž rámci se podpora zpřístupní výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech.

2. Členské státy mohou vyžadovat důkaz fyzického dovozu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Za tímto účelem mohou členské státy účast na svých režimech podpory omezit na výrobce, kteří se nacházejí v členských státech, s nimiž díky propojovacímu vedení existuje přímé propojení. Členské státy však nemění ani jiným způsobem neovlivňují mezioblastní programy a přidělené kapacity kvůli výrobcům zúčastněným na přeshraničních režimech podpory. Přeshraniční přenos elektřiny se určuje výhradně na základě výsledku přidělování kapacity podle práva Unie v oblasti vnitřního trhu s elektřinou.

3. Pokud se členský stát rozhodne zpřístupnit režimy podpory výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech, dohodnou se příslušné členské státy na zásadách této účasti. Tyto dohody obsahují přinejmenším zásady přidělování elektřiny z obnovitelných zdrojů, která je předmětem přeshraniční podpory.

4. Komise je příslušným členským státům na jejich žádost během vyjednávacího procesu a zavádění ujednání o spolupráci nápomocna s tím, že poskytuje informace a analýzy včetně kvantitativních i kvalitativních údajů o přímých a nepřímých nákladech a o přínosech spolupráce, jakož i poradenství a odborné znalosti. Komise může podporovat nebo usnadňovat výměnu osvědčených postupů a může vytvářet vzory dohod o spolupráci s cílem vyjednávací proces usnadnit. Komise do roku 2025 posoudí náklady a přínosy zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii podle tohoto článku.

5. Komise do roku 2023 provede hodnocení provádění tohoto článku. Toto hodnocení posoudí potřebu zavést pro členské státy povinnost částečně zpřístupnit své režimy podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů výrobcům, kteří se nacházejí v jiných členských státech, s cílem zajistit do roku 2025 zpřístupnění v rozsahu 5 % a do roku 2030 zpřístupnění v rozsahu 10 %.

Článek 6

Stabilita finanční podpory

1. Aniž jsou dotčeny úpravy nezbytné pro soulad s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, zajistí členské státy, aby úroveň podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani s tím spojené podmínky nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a podrýval ekonomickou životaschopnost již podpořených projektů.

2. Členské státy mohou upravit úroveň podpory v souladu s objektivními kritérii, jsou-li taková kritéria stanovena v původní koncepci režimu podpory.

3. Členské státy zveřejní referenční dlouhodobý harmonogram s předpokládaným přidělením podpory, který pokrývá nejméně pět následujících let, nebo tři roky v případě omezení vyplývajících z rozpočtového plánování, včetně orientačního časového plánu, případně četnosti výběrových řízení, očekávané kapacity a rozpočtu nebo maximální podpory, která má být podle předpokladů přidělena na jednotku, a ve vhodných případech i předpokládaných způsobilých technologií. Tento harmonogram se aktualizuje jednou ročně, nebo kdykoli je třeba zohlednit nejnovější vývoj na trhu či předpokládané přidělení podpory.

4. Členské státy alespoň jednou za pět let posoudí účinnost svých režimů podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů a jejich hlavní distributivní účinky na jednotlivé skupiny spotřebitelů a na investice. Toto posouzení zohlední dopad případných změn těchto režimů podpory. Výsledky tohoto posouzení se zohlední v orientačním dlouhodobém plánování, kterým se řídí rozhodnutí o podpoře a koncepce nové podpory. Členské státy začlení toto posouzení do aktualizací integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a zpráv o pokroku a v souladu s nařízením (EU) 2018/1999.

Článek 7

Výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů

1. Hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů se v jednotlivých členských státech vypočte jako součet:

a) hrubé konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů;

b) hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení a

c) konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy.

S ohledem na první pododstavec písm. a), b) nebo c) se plyn, elektřina a vodík z obnovitelných zdrojů při výpočtu podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů zohlední pouze jednou.

S výhradou čl. 29 odst. 1 druhého pododstavce se nezohlední biopaliva, biokapaliny ani paliva z biomasy, které nesplňují kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10.

2. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů, včetně výroby elektřiny samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenstvími pro obnovitelné zdroje a s vyloučením výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.

V hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a neobnovitelné zdroje se zohlední pouze část elektřiny vyrobená z obnovitelných zdrojů. Pro účely tohoto výpočtu se přínos každého zdroje energie vypočte na základě jeho energetického obsahu.

Elektřina vyrobená z vodní a větrné energie se zohlední v souladu s normalizačními pravidly uvedenými v příloze II.

3. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) se hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení vypočte jako součet množství energie pro dálkové vytápění a chlazení vyrobené ve členském státě z obnovitelných zdrojů a spotřeby další energie z obnovitelných zdrojů v průmyslu, domácnostech, službách, zemědělství, lesnictví a rybolovu pro účely vytápění, chlazení a zpracování.

V hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a neobnovitelné zdroje se zohlední pouze část energie pro vytápění a chlazení vyrobená z obnovitelných zdrojů. Pro účely tohoto výpočtu se podíl každého zdroje energie vypočte na základě jeho energetického obsahu.

Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) se zohlední energie okolního prostředí a geotermální energie využitá pro vytápění a chlazení prostřednictvím tepelných čerpadel a soustav dálkového chlazení, pokud konečný výkon významně převyšuje primární příkon potřebný k pohonu tepelných čerpadel. Množství tepla nebo chladu, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII a zohlední se při tom využití energie ve všech odvětvích konečné spotřeby.

Tepelná energie vyrobená energeticky pasivními systémy, v nichž se nižší spotřeby energie dosahuje pasivně prostřednictvím konstrukce budov nebo teplem vyrobeným z energie z neobnovitelných zdrojů, se pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nezohledňuje.

Do 31. prosince 2021 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž doplní tuto směrnici stanovením, metodiky pro výpočet množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení a dálkové chlazení a změní přílohu VII.

Tato metodika zahrne minimální sezónní výkonnostní faktory pro tepelná čerpadla fungující v opačném režimu.

4. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) se použijí tyto požadavky:

a) Konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy se vypočítá jako součet veškerých biopaliv, paliv z biomasy a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných a spotřebovaných v odvětví dopravy. Kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, vyrobená z elektřiny z obnovitelných zdrojů, se však považují za součást výpočtu podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) pouze při výpočtu množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů.

b) Pro účely výpočtu konečné spotřeby energie v odvětví dopravy se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy uvedené v příloze III. Pro účely stanovení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy neuvedených v příloze III členské státy použijí k určení výhřevnosti paliv příslušné normy Evropské organizace pro normalizaci (ESO). Nebyla-li pro tento účel přijata norma ESO, použijí se příslušné normy Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO).

5. Podíl energie z obnovitelných zdrojů se vypočte jako procentně vyjádřený podíl hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů a hrubé konečné spotřeby energie ze všech zdrojů.

Součet uvedený v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce upraví v souladu s články 8, 10, 12 a 13.

Při výpočtu hrubé konečné spotřeby energie členského státu za účelem posouzení toho, jak dodržuje cíle a orientační plán stanovené v této směrnici, se má za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 6,18 % na hrubé konečné spotřebě energie tohoto členského státu. V případě Kypru a Malty se má za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 4,12 % na hrubé konečné spotřebě energie těchto členských států.

6. Při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů se použijí metodika a definice stanovené v nařízení (ES) č. 1099/2008.

Členské státy zajistí konzistentnost statistických informací použitých při výpočtu těchto podílů jednotlivých odvětví a celkových podílů a statistických informací oznámených Komisi podle uvedeného nařízení.

Článek 8

Platforma Unie pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a statistické převody mezi členskými státy

1. Členské státy se mohou dohodnout na statistickém převodu určitého množství energie z obnovitelných zdrojů z jednoho členského státu do jiného členského státu. Převáděné množství se:

a) odečte od množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů převádějícího členského státu pro účely této směrnice, a

b) přičte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů přijímajícího členského státu pro účely této směrnice.

2. V zájmu snazšího dosažení cíle Unie uvedeného v čl. 3 odst. 1 této směrnice a příspěvku každého členského státu k tomuto cíli v souladu s čl. 3 odst. 2 této směrnice a v zájmu usnadnění statistických převodů v souladu s odstavcem 1 tohoto článku zřídí Komise Platformu Unie pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie (dále jen "URDP"). Členské státy mohou této platformě dobrovolně předkládat roční údaje o svých příspěvcích k cíli Unie nebo jakýkoli soubor ukazatelů stanovený pro sledování pokroku v provádění nařízení (EU) 2018/1999, včetně výše očekávaného nesplnění nebo překročení jejich příspěvku a uvedení ceny, za jakou jsou ochotny akceptovat převod případné nadprodukce energie z obnovitelných zdrojů z jiného členského státu nebo do něho. Cena těchto převodů se stanoví v jednotlivých případech na základě mechanismu URDP pro přiřazování poptávky k nabídce.

3. Komise zajistí, aby URDP byla schopna přiřazovat poptávku po množstvích energie z obnovitelných zdrojů k nabídce těchto množství, jež jsou zohledňována při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů členských států založeném na cenách nebo jiných kritériích upřesněných členským státem, do něhož je energie převáděna.

Komise je zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35, jimiž doplní tuto směrnici zřízením URDP a stanovením podmínek finalizace převodů, jak je uvedeno v odstavci 5 tohoto článku.

4. Ujednání uvedená v odstavci 1 a 2 mohou být v platnosti po dobu jednoho kalendářního roku nebo více let. Taková ujednání mezi členskými státy musí být oznámena Komisi nebo finalizována na URDP nejpozději 12 měsíců po skončení každého roku, ve kterém jsou v účinnosti. Informace podávané Komisi zahrnují množství a cenu dotčené energie. V případě převodů finalizovaných na URDP se zúčastněné strany a informace o konkrétním převodu zveřejní.

5. Převody nabývají účinku poté, co všechny zúčastněné členské státy oznámí převod Komisi, nebo poté, co jsou splněny zúčtovací podmínky na ERDP

Článek 9

Společné projekty členských států

1. Dva nebo více členských států mohou spolupracovat na jakémkoli typu společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny a energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromé subjekty.

2. Členské státy oznámí Komisi podíl nebo množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů vyrobené jakýmkoli zařízením v rámci společného projektu na jejich území, které bylo uvedeno do provozu po 25. červnu 2009, nebo prostřednictvím zvýšené kapacity zařízení, které bylo renovováno po uvedeném dni, jenž má být považován za započitatelný do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného členského státu pro účely této směrnice.

3. V oznámení uvedeném v odstavci 2 musí být:

a) popsáno navrhované zařízení nebo označeno renovované zařízení;

b) uveden podíl nebo množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené v daném zařízení, jenž má být považován za započítaný do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného členského státu;

c) uveden členský stát, v jehož prospěch je oznámení učiněno, a

d) uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž mají být elektřina nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené v daném zařízení z obnovitelných zdrojů považovány za započitatelné do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného členského státu.

4. Doba trvání společného projektu uvedeného v tomto článku může přesahovat rok 2030.

5. Oznámení podle tohoto článku nesmí být změněno nebo staženo, aniž by bylo dosaženo dohody mezi členským státem, který oznámení učinil, a členským státem určeným v souladu s odst. 3 písm. c).

6. Na žádost dotčených členských států Komise usnadňuje zavádění společných projektů členských států, zejména prostřednictvím specializované technické podpory a podpory projektového rozvoje.

Článek 10

Účinky společných projektů členských států

1. Do tří měsíců od konce každého roku, který je součástí doby uvedené v čl. 9 odst. 3 písm. d), vydá členský stát, který učinil oznámení podle článku 9, oficiální oznámení, ve kterém uvede:

a) celkové množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů zařízením, které bylo předmětem oznámení podle článku 9, a

b) množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů uvedeným zařízením, které má být započítáno do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného členského státu v souladu s oznámením.

2. Oznamující členský stát předloží oficiální oznámení členskému státu, v jehož prospěch bylo oznámení učiněno, a Komisi.

3. Pro účely této směrnice se množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů oznámené podle odst. 1 písm. b):

a) odečte z množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů členského státu vydávajícího oficiální oznámení podle odstavce 1, a

b) připočte k množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů členského státu, jenž obdržel oficiální oznámení podle odstavce 2.

Článek 11

Společné projekty členských států a třetích zemí

1. Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromé subjekty a musí se provádět v plném souladu s mezinárodním právem.

2. Elektřina z obnovitelných zdrojů vyrobená ve třetí zemi se zohlední pro účely výpočtu podílů energie z obnovitelných zdrojů členských států pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) elektřina je spotřebována v Unii, což se považuje za splněné, pokud:

i) k přidělené propojovací kapacitě bylo všemi příslušnými provozovateli přenosové soustavy v zemi původu, v zemi určení a případně ve třetí zemi tranzitu trvale přiděleno stejné množství elektřiny jako započtená elektřina,

ii) v systému bilance bylo příslušným provozovatelem přenosové soustavy na straně Unie, pokud jde o propojovací vedení, trvale zaregistrováno stejné množství elektřiny jako započtená elektřina a

iii) jmenovitý výkon a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v zařízení podle písmene b) se vztahují ke stejnému období;

b) elektřina je vyrobena zařízením, které bylo uvedeno do provozu po 25. červnu 2009, nebo prostřednictvím zvýšené kapacity zařízení, které bylo renovováno po uvedeném dni, v rámci společného projektu podle odstavce 1;

c) množství vyrobené a vyvezené elektřiny nezískalo ve třetí zemi podporu z jiného režimu podpory, než je investiční pomoc poskytnutá danému zařízení, a

d) elektřina byla vyrobena v souladu s mezinárodním právem ve třetí zemi, která je signatářem Úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod či jiných mezinárodních úmluv nebo smluv o lidských právech.

3. Pro účely odstavce 4 mohou členské státy požádat Komisi, aby byla zohledněna elektřina z obnovitelných zdrojů vyrobená a spotřebovaná ve třetí zemi v souvislosti s vybudováním propojovacího vedení s velmi dlouhou lhůtou dokončení mezi členským státem a třetí zemí, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) stavba propojovacího vedení začne do 31. prosince 2026;

b) propojovací vedení nemůže být uvedeno do provozu do 31. prosince 2030;

c) propojovací vedení může být uvedeno do provozu do 31. prosince 2032;

d) po svém uvedení do provozu bude propojovací vedení používáno pro vývoz elektřiny z obnovitelných zdrojů do Unie v souladu s odstavcem 2;

e) žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b) a c) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, jakož i k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Unie po uvedení propojovacího vedení do provozu.

4. Podíl nebo množství elektřiny vyrobené jakýmkoli zařízením na území třetí země, jenž má být považován za započitatelný do podílu energie z obnovitelných zdrojů jednoho nebo více členských států pro účely této směrnice, se oznámí Komisi. Je-li dotčen více než jeden členský stát, rozdělení tohoto podílu nebo množství mezi členské státy se oznámí Komisi. Tento podíl nebo množství nesmí překročit podíl nebo množství skutečně vyvezené do Unie a v ní spotřebované, musí odpovídat podílu nebo množství uvedenému v odst. 2 písm. a) bodech i) a ii) tohoto článku a musí splňovat podmínky stanovené v odst. 2 písm. a). Oznámení podává každý členský stát, do jehož celkového cíle se má podíl nebo množství elektřiny započítat.

5. V oznámení uvedeném v odstavci 4 musí být:

a) popsáno navrhované zařízení nebo označeno renovované zařízení;

b) uveden podíl nebo množství elektřiny vyrobený v zařízení, jenž má být považován za započitatelný do podílu energie z obnovitelných zdrojů členského státu, a také odpovídající finanční ujednání s výhradou požadavků týkajících se důvěrnosti;

c) uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž má být elektřina považována za započítanou do podílu energie z obnovitelných zdrojů členského státu, a

d) zahrnuto písemné potvrzení písmen b) a c) třetí zemí, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a uvedeny podíl nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které budou využity přímo danou třetí zemí.

6. Doba trvání společného projektu uvedeného v tomto článku může přesahovat rok 2030.

7. Oznámení podle tohoto článku lze změnit nebo stáhnout pouze v případě, že bylo dosaženo dohody mezi členským státem, který oznámení učinil, a třetí zemí, která potvrdila společný projekt v souladu s odst. 5 písm. d).

8. Členské státy a Unie vyzvou příslušné orgány zřízené Smlouvou o energetickém společenství, aby v souladu s uvedenou smlouvou přijaly opatření nezbytná k tomu, aby smluvní strany mohly uplatňovat ustanovení této směrnice o spolupráci mezi členskými státy.

Článek 12

Účinky společných projektů členských států a třetích zemí

1. Do 12 měsíců od konce každého roku, který je součástí doby uvedené v čl. 11 odst. 5 písm. c), vydá oznamující členský stát oficiální oznámení, ve kterém uvede:

a) celkové množství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů zařízením, které bylo předmětem oznámení podle článku 11;

b) množství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů uvedeným zařízením, které má být započítáno do podílu energie z obnovitelných zdrojů v souladu s oznámením podle článku 11, a

c) doklad o tom, že byly splněny podmínky stanovené v čl. 11 odst. 2.

2. Členský stát uvedený v odstavci 1 předloží oficiální oznámení Komisi a třetí zemi, která potvrdila projekt podle čl. 11 odst. 5 písm. d).

3. Pro účely výpočtu podílů energie z obnovitelných zdrojů podle této směrnice se množství elektřiny z obnovitelných zdrojů oznámené podle odst. 1 písm. b) připočte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které se zohledňuje při výpočtu podílů energie z obnovitelných zdrojů členského státu vydávajícího oficiální oznámení.

Článek 13

Společné režimy podpory

1. Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle článku 5, mohou se dva nebo více členských států rozhodnout, že dobrovolně spojí nebo budou částečně koordinovat své vnitrostátní režimy podpory. V těchto případech se může určité množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na území jednoho zúčastněného členského státu započítat do podílu energie z obnovitelných zdrojů jiného zúčastněného členského státu za podmínky, že dotčené členské státy:

a) provedou statistický převod konkrétních množství energie z obnovitelných zdrojů z jednoho členského státu na jiný členský stát podle článku 8, nebo

b) stanoví distribuční pravidlo dohodnuté zúčastněnými členskými státy, podle něhož se množství energie z obnovitelných zdrojů rozdělí mezi zúčastněné členské státy.

Distribuční pravidlo uvedené v prvním pododstavci písm. b) musí být oznámeno Komisi nejpozději tři měsíce po konci prvního roku, ve kterém nabylo účinku.

2. Do tří měsíců od konce každého roku každý členský stát, který učinil oznámení podle odst. 1 druhého pododstavce, vydá oficiální oznámení uvádějící celkové množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů, které bylo vyrobeno během daného roku a na které se vztahuje distribuční pravidlo.

3. Pro účely výpočtu podílů energie z obnovitelných zdrojů podle této směrnice se množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů oznámené v souladu s odstavcem 2 přerozdělí mezi dotčené členské státy podle oznámeného distribučního pravidla.

4. Komise šíří pokyny a osvědčené postupy a na žádost dotčených členských států usnadňuje zavádění společných režimů podpory mezi členskými státy.

Článek 14

Zvýšení kapacity

Pro účely čl. 9 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 písm. b) se s jednotkami energie z obnovitelných zdrojů, které lze přičíst zvýšení kapacity zařízení, nakládá, jako by byly vyrobeny v samostatném zařízení, jež bylo uvedeno do provozu v okamžiku, kdy došlo ke zvýšení kapacity.

Článek 15

Správní postupy, nařízení a kodexy

1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní pravidla týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, která se uplatňují na zařízení a související přenosové a distribuční sítě na výrobu a přenos elektřiny, tepla nebo chladu z obnovitelných zdrojů, a na proces přeměny biomasy na biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy nebo jiné energetické výrobky a na kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, byla přiměřená a nezbytná a aby přispěla k provádění zásady "energetická účinnost v první řadě".

Členské státy zejména učiní příslušné kroky zajišťující, aby:

a) správní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na příslušné správní úrovni, a aby byly stanoveny předvídatelné časové rámce pro postupy uvedené v prvním pododstavci;

b) pravidla schvalování, vydávání osvědčení a povolení byla objektivní, transparentní a přiměřená, nediskriminovala mezi žadateli a plně zohledňovala zvláštní rysy jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů;

c) správní poplatky, které platí spotřebitelé, projektanti, architekti, stavitelé a osoby zajišťující instalaci a dodávky vybavení a systémů, byly transparentní a odpovídaly nákladům a

d) pro decentralizovaná zařízení a pro výrobu a skladování energie z obnovitelných zdrojů byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně postupu na základě prostého oznámení.

2. Členské státy jasně vymezí všechny technické specifikace, které musí splňovat vybavení a systémy pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, aby mohly využít režimy podpory. Pokud existují evropské normy, včetně ekoznaček, energetických štítků a jiných technických referenčních systémů stanovených evropskými orgány pro normalizaci, vyjádří se tyto technické specifikace odkazem na tyto normy. Tyto technické specifikace nesmějí předepisovat, v jakých případech se mají vydávat pro příslušné vybavení a systémy osvědčení, a bránit řádnému fungování vnitřního trhu.

3. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány na celostátní, regionální a místní úrovni při plánování, včetně územního plánování v rané fázi, projektování, výstavbě a renovaci městské infrastruktury, průmyslových, obchodních nebo obytných oblastí a energetické infrastruktury, včetně sítí pro elektřinu, dálkové vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva, zahrnuly ustanovení v zájmu začleňování a zavádění energie z obnovitelných zdrojů, a to i pro samospotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje, a využití nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla a chladu. Členské státy zejména doporučí místním a regionálním správním orgánům, aby do plánování městské infrastruktury zahrnuly ve vhodných případech i vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje a konzultovali s provozovateli sítě zohlednění dopadu programů energetické účinnosti a reakce na poptávku, jakož i zvláštních předpisů o samospotřebě elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenstvích pro obnovitelné zdroje, na plány rozvoje infrastruktury provozovatelů.

4. Členské státy zavedou ve svých stavebních předpisech vhodná opatření s cílem zvýšit podíl všech druhů energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví.

Při zavádění těchto opatření nebo v rámci režimů podpor mohou členské státy případně zohlednit případná vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, místního skladování energie a energetické účinnosti týkající se kombinované výroby tepla a elektřiny a energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.

Členské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou renovací, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveditelné, se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU, a pokud to nemá negativní vliv na kvalitu vnitřního ovzduší. Členské státy umožní, aby bylo těchto minimálních množství energie dosaženo mimo jiné prostřednictvím účinného dálkového vytápění a chlazení s využitím značného podílu energie z obnovitelných zdrojů a z odpadního tepla a chladu.

Požadavky stanovené v prvním pododstavci se vztahují na ozbrojené síly pouze v rozsahu, v němž jejich použití není v rozporu s podstatou a hlavním účelem činností ozbrojených sil, a s výjimkou materiálu používaného výhradně pro vojenské účely.

5. Členské státy zajistí, aby nové veřejné budovy a stávající veřejné budovy, které procházejí důkladnou renovací na celostátní, regionální a místní úrovni, sloužily v souvislosti s touto směrnicí jako příklad ode dne 1. ledna 2012. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna dodržováním předpisů pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, jak to vyžaduje směrnice 2010/31/EU, nebo stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém a veřejném vlastnictví má využívat třetí osoba k instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

6. Členské státy s přihlédnutím k vlastním stavebním předpisům podporují používání systémů a vybavení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, které představují značné snížení spotřeby energie. Za tímto účelem využívají členské státy energetické štítky nebo ekoznačky nebo jiná příslušná osvědčení nebo normy vytvořené na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie, pokud existují, a dále zajišťují odpovídající informovanost a poradenství o obnovitelných, vysoce energeticky účinných alternativách a o případných finančních nástrojích a pobídkách dostupných v případě výměny původních systémů vytápění s cílem podpořit jejich častější výměnu a častější přecházení k řešením založeným na energii z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí 2010/31/EU.

7. Členské státy posoudí svůj potenciál co do energie z obnovitelných zdrojů a co do využití odpadního tepla a chladu v odvětví vytápění a chlazení. Toto posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení a tam, kde je to vhodné, bude zahrnovat prostorovou analýzu oblastí, jež jsou vhodné pro zavádění těchto zdrojů s nízkým ekologickým rizikem, a potenciál malých projektů pro domácnosti.

8. Členské státy posoudí regulační a administrativní překážky pro dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, odstraní neodůvodněné překážky a usnadní přijímání těchto dohod. Členské státy zajistí, aby se na tyto dohody nevztahovaly nepřiměřené nebo diskriminační postupy nebo poplatky.

Členské státy popíší politiky a opatření usnadňující přijímání smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a ve zprávách o pokroku podle nařízení (EU) 2018/1999.

Článek 16

Organizace a trvání povolovacího řízení

1. Členské státy zřídí nebo určí jedno nebo více kontaktních míst. Tato kontaktní místa na žádost žadatele poskytnou vedení a usnadní celé řízení o žádosti o správní povolení a udělení tohoto povolení. Žadatel nebude muset kontaktovat více než jedno kontaktní místo pro celé řízení. Povolovací řízení pokryje příslušná správní povolení k výstavbě, modernizaci a provozu zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a nezbytné vybavení pro jejich připojení k síti. Povolovací řízení zahrnuje všechny postupy od potvrzení obdržení žádosti po předání výstupu řízení, jak je uvedeno v odstavci 2.

2. Kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede řízením o žádosti o udělení správního povolení až do vydání jednoho nebo několika rozhodnutí příslušnými orgány na konci řízení, poskytne mu veškeré nezbytné informace a popřípadě zapojí další správní orgány. Žadatelé musí mít povoleno předložit relevantní dokumenty rovněž v digitální podobě.

3. Kontaktní místo zpřístupní manuál postupů pro zhotovitele projektů v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů a poskytne tyto informace rovněž na internetu, přičemž se zřetelně věnuje rovněž malým projektům a projektům samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů. Informace na internetu žadatele rovněž informují o kontaktním místě relevantním pro jeho žádost. Pokud má členský stát více než jedno kontaktní místo, uvede informace zveřejněná na internetu kontaktní místo, které je pro žádost daného žadatele relevantní.

4. Aniž je dotčen odstavec 7, nepřekročí délka povolovacího řízení uvedeného v odstavci 1 dva roky pro elektrárny, včetně všech relevantních řízení u příslušných orgánů. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, může být tato dvouletá lhůta prodloužena až o jeden rok.

5. Aniž je dotčen odstavec 7, nepřesáhne délka povolovacího řízení pro zařízení s elektrickým výkonem nižším než 150 kW jeden rok. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, může být tato roční lhůta prodloužena až o jeden rok.

Členské státy zajistí, aby žadatelé měli přístup k jednoduchým řízením pro řešení sporů týkajícím se povolovacího řízení a vydávání povolení k výstavbě a provozování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně případných mechanismů alternativního řešení sporů.

6. Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího řízení. Délka tohoto řízení nepřekročí jeden rok.

Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnosti, jako jsou prvořadé bezpečnostní důvody, pokud má projekt modernizace zásadní dopad na síť nebo původní kapacitu, velikost nebo výkon zařízení, může být tato roční lhůta prodloužena až o jeden rok.

7. Lhůty stanovené v tomto článku platí, aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z platného práva Unie v oblasti životního prostředí, prostředky soudní ochrany a jiná řízení před soudy a mechanismy alternativního řešení sporů, včetně řízení o stížnostech a mimosoudních prostředků nápravy, a je možné je prodloužit o dobu trvání takových řízení.

8. Členské státy mohou v případě projektů modernizace stanovit pro připojení k síti postup na základě prostého oznámení podle čl. 17 odst. 1. Pokud tak členské státy učiní, je modernizace povolena po podání oznámení příslušnému orgánu, není-li očekáván významný negativní environmentální nebo sociální dopad. Tento orgán rozhodne o tom, zda to stačí, do šesti měsíců od obdržení oznámení.

Rozhodne-li příslušný orgán, že oznámení stačí, udělí povolení automaticky. Rozhodne-li tento orgán, že oznámení nestačí, je nezbytné požádat o nové povolení a použijí se lhůty uvedené v odstavci 6.

Článek 17

Postupy pro připojení k síti na základě prostého oznámení

1. Členské státy zavedou postup pro připojení k síti na základě prostého oznámení, kterým se zařízení nebo sdružené produkční jednotky samospotřebitelů elektřiny z obnovitelných zdrojů a pilotní projekty s elektrickým výkonem nepřesahujícím 10,8 kW, nebo rovnocennou v případě jiného než třífázového připojení, mají zapojit do sítě po oznámení provozovateli distribuční soustavy.

Provozovatel distribuční soustavy se může během omezeného období od oznámení rozhodnout, že odmítne požadovaný bod připojení k síti nebo navrhne alternativu z důvodu opodstatněných obav z hlediska bezpečnosti nebo technické neslučitelnosti prvků systému. Zařízení nebo sdružená výrobní jednotka mohou být připojeny, pokud provozovatel distribuční soustavy rozhodne kladně nebo nerozhodne do jednoho měsíce od oznámení.

2. Členské státy mohou povolit využití postupů na základě prostého oznámení zařízením nebo sdruženým výrobním jednotkám s elektrickým výkonem vyšším než 10,8 kW a nepřesahujícím 50 kW, je-li zachována stabilita, spolehlivost a bezpečnost sítě.

Článek 18

Informování a odborná příprava

1. Členské státy zajistí, aby informace o jednotlivých formách podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, včetně nízkopříjmových zranitelných spotřebitelů, samospotřebitelům elektřiny z obnovitelných zdrojů, společenstvím pro obnovitelné zdroje, stavitelům, osobám provádějícím instalaci, architektům, dodavatelům vybavení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny, dodavatelům vozidel, ve kterých lze využívat energii z obnovitelných zdrojů, a dodavatelům inteligentních dopravních systémů.

2. Členské státy zajistí, aby dodavatelé vybavení nebo systémů nebo příslušné orgány zpřístupnili informace o čistém zisku, nákladech a energetické účinnosti vybavení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

3. Členské státy zajistí, aby existovaly systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace pro osoby provádějící instalaci malých kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel. Tyto systémy musí vycházet z kritérií stanovených v příloze IV a mohou podle potřeby zohlednit stávající systémy a struktury. Každý členský stát uzná osvědčení, které vydal jiný členský stát v souladu s těmito kritérii.

4. Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o systémech osvědčování nebo rovnocenných systémech kvalifikace, které jsou uvedeny v odstavci 3. Členské státy mohou rovněž veřejnosti zpřístupnit seznam osob provádějících instalaci, které mají kvalifikaci nebo osvědčení v souladu s odstavcem 3.

5. Členské státy zajistí pokyny pro všechny relevantní aktéry, zejména pro projektanty a architekty, aby mohli při plánování, projektování, výstavbě a renovaci průmyslových, obchodních nebo obytných oblastí řádně posoudit optimální kombinaci energie z obnovitelných zdrojů, vysoce účinných technologií a dálkového vytápění a chlazení.

6. Členské státy, ve vhodných případech za účasti místních a regionálních orgánů, vypracují vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o tom, jak mají uplatňovat svá práva aktivních zákazníků, a o přínosech a účelnosti, včetně technických a finančních aspektů, rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo v rámci společenství pro obnovitelné zdroje.

Článek 19

Záruky původu energie z obnovitelných zdrojů

1. Členské státy zajistí, aby pro účely poskytnutí dokladu konečnému spotřebiteli o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie dodavatele a na energii dodávané zákazníkům na základě smluv nabízených s odkazem na spotřebu energie z obnovitelných zdrojů mohl být původ energie z obnovitelných zdrojů zaručen ve smyslu této směrnice v souladu s objektivními, transparentními a nediskriminačními kritérii.

2. Za účelem uvedeným v odstavci 1 členské státy zajistí, aby byla na žádost výrobce energie z obnovitelných zdrojů vydána záruka původu, ledaže se členské státy rozhodnou pro účely započtení tržní hodnoty záruky původu nevydat záruku původu výrobci, který je příjemcem finanční podpory z režimu podpory. Členské státy mohou stanovit, že záruky původu budou vydávány i na energii z neobnovitelných zdrojů. Na vydávání záruk původu se může vztahovat limit na minimální kapacitu. Záruka původu má standardní objem 1 MWh. Pro každou jednotku vyrobené energie je možné vydat jen jednu záruku původu.

Členské státy zajistí, aby tatáž jednotka energie z obnovitelných zdrojů byla zohledněna pouze jednou.

Členské státy zajistí, aby byla tržní hodnota záruk původu náležitě zohledněna v příslušném režimu podpory, pokud výrobce přijímá finanční podporu z režimu podpory.

Předpokládá se, že tržní hodnota záruk původu byla náležitě zohledněna, pokud:

a) je finanční podpora poskytnuta na základě výběrového řízení nebo systému obchodovatelných ekologických certifikátů;

b) je tržní hodnota záruk původu administrativně zohledněna v míře finanční podpory, nebo

c) nejsou záruky původu vydány přímo výrobci, nýbrž dodavateli nebo spotřebiteli, který energii z obnovitelných zdrojů odkoupí buď v rámci hospodářské soutěže, nebo na základě dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Aby byla tržní hodnota záruk původu zohledněna, mohou se členské státy mimo jiné rozhodnout, že vydají výrobci záruku původu a okamžitě ji zruší.

Záruka původu nemá žádný význam z hlediska dodržování článku 3 členským státem. Převody záruk původu, samostatně nebo spolu s fyzickým přenosem energie, nemají vliv na rozhodnutí členských států použít statistické převody, společné projekty nebo společné režimy podpory za účelem dodržení článku 3 či pro výpočet hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů podle článku 7.

3. Pro účely odstavce 1 platí záruky původu po dobu 12 měsíců od výroby příslušné jednotky energie. Členské státy zajistí, aby všechny záruky původu, které nebyly zrušeny, skončily nejpozději 18 měsíců od výroby příslušné jednotky energie. Záruky původu, jejichž platnost skončila, zahrnou členské státy do výpočtu svého zbytkového energetického mixu.

4. Pro účely poskytování informací podle odstavců 8 a 13 členské státy zajistí, aby energetické společnosti záruky původu zrušily nejpozději šest měsíců po skončení jejich platnosti.

5. Na vydání, převod a zrušení záruk původu dohlížejí členské státy nebo určené příslušné orgány. Územní působnost určených příslušných orgánů se nesmí překrývat a tyto orgány musí být nezávislé na činnostech výroby, obchodu a dodávky.

6. Členské státy nebo určené příslušné orgány zavedou vhodné mechanismy s cílem zajistit, aby záruky původu byly vydávány, převáděny a rušeny elektronickou cestou a aby byly přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Členské státy a určené příslušné orgány zajistí, aby požadavky, které ukládají, splňovaly normu CEN – EN 16325.

7. V záruce původu musí být uvedeny alespoň:

a) zdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, a datum zahájení a ukončení její výroby;

b) zda se záruka původu vztahuje na:

i) elektřinu,

ii) plyn, včetně vodíku, nebo

iii) vytápění nebo chlazení;

c) základní údaje, umístění, typ a kapacita zařízení, ve kterém byla energie vyrobena;

d) zda zařízení využilo investiční podporu a zda využilo na jednotku energie jakoukoli jinou formu podpory z vnitrostátního režimu podpory a o jaký druh režimu podpory šlo;

e) datum uvedení zařízení do provozu a

f) datum a země vydání a jedinečné identifikační číslo.

Na zárukách původu ze zařízení s výkonem nižším než 50 kW mohou být uvedeny informace ve zjednodušené podobě.

8. Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely čl. 3 odst. 9 písm. a) směrnice 2009/72/ES, učiní tak použitím záruk původu, s výjimkou:

a) podílu své skladby zdrojů energie odpovídajícího případným nezaznamenaným obchodním nabídkám, u nichž dodavatel může využít zbytkového energetického mixu, nebo

b) případů, kdy členské státy rozhodnou nevydat záruky původu výrobci, jenž přijímá finanční podporu z režimu podpory.

Pokud se členské státy dohodly používat záruky původu i pro jiné druhy energie, použijí dodavatelé oznámení stejného druhu záruky původu jako dodané energie. Podobně mohou být záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/EU použity ke splnění požadavku na prokázání množství elektřiny vyrobené z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Pro účely odstavce 2 tohoto článku, pokud je elektřina vyrobena za použití vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny s využitím obnovitelných zdrojů energie, lze vydat pouze jednu záruku původu, ve které budou uvedeny obě vlastnosti.

9. Členské státy uznají záruky původu vydané jinými členskými státy v souladu s touto směrnicí výhradně k doložení údajů a skutečností uvedených v odstavci 1 a v odst. 7 prvním pododstavci písm. a) až f). Členský stát může odmítnout uznání záruky původu pouze v případě, že má důvodné pochybnosti o její přesnosti, spolehlivosti či pravosti. Toto odmítnutí a jeho odůvodnění oznámí členský stát Komisi.

10. Dojde-li Komise k závěru, že odmítnutí uznání záruky původu je neopodstatněné, může přijmout rozhodnutí, kterým se po daném členském státě požaduje, aby záruku uznal.

11. Členské státy neuznají záruky původu vydané třetí zemí s výjimkou případů, kdy Unie s uvedenou třetí zemí podepsala dohodu o vzájemném uznávání záruk původu vydaných v Unii a kompatibilních systémů záruk původu zavedených v uvedené třetí zemi, a pouze dochází-li k přímému dovozu nebo vývozu energie.

12. Členské státy mohou v souladu s právem Unie zavést objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria pro používání záruk původu v souladu s povinnostmi stanovenými v čl. 3 odst. 9 směrnice 2009/72/ES.

13. Komise přijme zprávu posuzující možnosti zavedení ekologického označení platného pro celou Unii s cílem podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů pocházející z nových zařízení. Dodavatelé využívají informace obsažené v zárukách původu s cílem prokázat splnění požadavků takového označení.

Článek 20

Přístup k distribučním soustavám a jejich provoz

1. Členské státy tam, kde je to relevantní, posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské soustavy s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů.

2. Členské státy tam, kde je to relevantní, vyžadují od provozovatelů přepravní soustavy a provozovatelů distribuční soustavy nacházejících se na jejich území, aby zveřejňovali technická pravidla v souladu s článkem 8 směrnice 2009/73/ES, zejména pokud jde o pravidla pro připojení k soustavě zahrnující požadavky na kvalitu plynu, jeho odorizaci a tlak. Členské státy od provozovatelů přepravní soustavy a provozovatelů distribuční soustavy rovněž vyžadují, aby zveřejnili sazby za připojení pro plyn z obnovitelných zdrojů založené na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích.

3. Členské státy tam, kde je to relevantní a kde to vyplyne z jejich posouzení nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro dálkové vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení (EU) 2018/1999, učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro dálkové vytápění a chlazení s cílem napomoci rozvoji vytápění a chlazení z velkých zařízení využívajících energii biomasy, energii slunečního záření, energii okolního prostředí, geotermální energii a energii z odpadního tepla a chladu.

Článek 21

Samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů

1. Členské státy zajistí, aby spotřebitelé byli oprávněni stát se samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Členské státy zajistí, aby byli samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů, individuálně nebo prostřednictvím agregátorů, oprávněni:

a) vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů, včetně výroby pro vlastní spotřebu, skladovat a prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, dodavatelů elektřiny a ujednání o přímém obchodování, aniž by se na ně vztahovaly:

i) diskriminační nebo nepřiměřené postupy a poplatky a síťové poplatky neodrážející náklady v souvislosti s elektřinou, kterou z distribuční soustavy odebírají nebo do ní dodávají;

ii) diskriminační nebo nepřiměřené postupy a jakékoli poplatky nebo platby v souvislosti s elektřinou z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a která zůstává v jejich prostorách;

b) instalovat a provozovat systémy skladování elektřiny v kombinaci se zařízeními na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro samospotřebu, aniž by se na ně vztahovaly jakékoli dvojí poplatky, včetně síťových poplatků, za uskladněnou elektřinu, která zůstává v jejich prostorách;

c) zachovat si práva a povinnosti jako koneční spotřebitelé;

d) obdržet odměnu, a to případně i prostřednictvím režimů podpory, za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, jež odráží tržní hodnotu této elektřiny a jež může zohlednit její dlouhodobou hodnotu pro distribuční soustavu, životní prostředí a společnosti.

3. Členské státy mohou uplatnit nediskriminační a přiměřené poplatky a platby na samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů v souvislosti s elektřinou z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a která zůstává v jejich prostorách, v jednom nebo více z těchto případů:

a) je-li elektřina z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili, účinně podporována prostřednictvím režimů podpory, a to pouze v rozsahu, který neohrožuje ekonomickou životaschopnost projektu a pobídkový účinek takové podpory;

b) od 1. prosince 2026, překročí-li celkový podíl zařízení pro samospotřebu 8 % celkového instalovaného výkonu elektřiny členského státu, je-li prostřednictvím analýzy nákladů a přínosů provedené národním regulačním orgánem uvedeného členského státu otevřeným, transparentním a účastnickým postupem, prokázáno, že ustanovení. 2 písm. a) bodu ii) buď vedlo ke značně nepřiměřené zátěži pro dlouhodobou finanční udržitelnost elektrizační soustavy, nebo vytváří pobídku, jež překračuje objektivní potřebu k dosažení nákladově efektivního zavádění energie z obnovitelných zdrojů, a že tato zátěž nebo pobídka nemohou být minimalizovány přijetím jiných přiměřených opatření; nebo

c) je-li elektřina z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili, vyráběna v zařízeních s celkovým instalovaným výkonem vyšším než 30 kW.

4. Členské státy zajistí, aby samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů nacházející se v téže budově, včetně budov s více bytovými jednotkami, byli oprávněni se společně zapojit do činností stanovených v odstavci 2 a bylo jim umožněno sdílet energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jejich prostorách nebo v prostorách mezi nimi, aniž jsou dotčeny síťové a jiné příslušné poplatky, odvody a daně vztahující se na každého dotčeného samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů. Členské státy mohou rozlišovat mezi jednotlivými samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů a společně jednajícími samospotřebiteli elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jakékoli takové rozlišení musí být přiměřené a řádně odůvodněné.

5. Zařízení samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů může vlastnit nebo spravovat třetí strana, pokud jde o instalaci, provoz, včetně měření, a údržbu, za předpokladu, že se na tuto třetí stranu i nadále vztahují pokyny pro samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů. Třetí strana samotná není považována za samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů.

6. Členské státy zavedou rámec umožňující podporovat a usnadňovat rozvoj samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů na základě posouzení stávajícího potenciálu a neodůvodněných překážek samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů na svých územích a ve svých elektrizačních soustavách. Tento rámec musí mimo jiné:

a) řešit otázku přístupnosti samospotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů pro všechny konečné zákazníky, včetně zákazníků v nízkopříjmových nebo zranitelných domácnostech;

b) řešit otázku neodůvodněných překážek pro financování projektů na trhu a opatření k usnadnění přístupu k financování;

c) řešit otázky jiných neodůvodněných regulačních překážek bránících samospotřebě elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to i pro nájemce;

d) řešit otázky pobídek pro majitele budov, aby vytvářeli příležitosti k samospotřebě elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně příležitostí pro nájemce;

e) udělit samospotřebitelům elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a dodávají do distribuční soustavy, nediskriminační přístup k relevantním stávajícím režimům podpory, jakož i ke všem segmentům trhů s elektřinou;

f) zajistit, aby se samospotřebitelé elektřiny z obnovitelných zdrojů odpovídajícím a vyváženým způsobem podíleli na sdílení celkových nákladů na soustavu, je-li elektřina dodávána do distribuční soustavy.

Členské státy zahrnou souhrn politik a opatření tohoto rámce a posouzení jejich provádění do svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a do navazujících zpráv o pokroku podle nařízení (EU) 2018/1999.

7. Tímto článkem nejsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

Článek 22

Společenství pro obnovitelné zdroje

1. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci, a zejména domácnosti, byli oprávněni zapojovat se do společenství pro obnovitelné zdroje a přitom si zachovali svá práva či povinnosti jako koneční zákazníci, aniž by se na ně vztahovaly neodůvodněné nebo diskriminační podmínky nebo postupy, které by bránily jejich účasti ve společenství pro obnovitelné zdroje, za podmínky, že v případě soukromých podniků taková účast nepředstavuje jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost.

2. Členské státy zajistí, aby společenství pro obnovitelné zdroje byla oprávněna:

a) vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů;

b) sdílet ve svém rámci energii z obnovitelných zdrojů, která je vyrobena výrobními jednotkami vlastněnými tímto společenstvím, při splnění ostatních požadavků stanovených v tomto článku a při zachování práv a povinností členů společenství pro obnovitelné zdroje jako zákazníků;

c) vstupovat bez diskriminace na všechny vhodné trhy s elektřinou jak přímo, tak prostřednictvím agregace.

3. Členské státy vyhodnotí stávající překážky a potenciál rozvoje společenství pro obnovitelné zdroje na svém území.

4. Členské státy zavedou rámec umožňující podporovat a usnadňovat rozvoj společenství pro obnovitelné zdroje. Tento rámec zajišťuje především, aby:

a) byly odstraněny neodůvodněné regulační a administrativní překážky omezující společenství pro obnovitelné zdroje;

b) se na společenství pro obnovitelné zdroje, která

Nahrávám...
Nahrávám...