dnes je 5.10.2022

Input:

2017/460, Nařízení Komise (EU), kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn

6.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2017.460
2017/460, Nařízení Komise (EU), kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn

Evropská komise, Generální ředitelství pro energetiku

Úplné znění nařízení Komise (EU) 2017/460.

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/460 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (1), a zejména na čl. 6 odst. 11 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V souladu s nařízením (ES) č. 715/2009 je třeba vytvořit kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn a stanovit pravidla platná v celé Unii, jejichž cílem je přispět k integraci trhů, posílit bezpečnost dodávek a podpořit propojení plynárenských soustav.

(2) Klíčovým krokem k dosažení těchto cílů je zvýšení transparentnosti struktur přepravních sazeb a postupů při jejich stanovování. Je proto nutno stanovit požadavky na zveřejňování informací týkajících se stanovování výnosů provozovatelů přepravní soustavy a odvozování jednotlivých přepravních a nepřepravních sazeb. Tyto požadavky by měly umožnit uživatelům soustavy lépe pochopit sazby stanovené jak pro přepravní, tak pro nepřepravní služby, a rovněž způsob, jakým se tyto sazby změnily, jak jsou stanovovány a jak se mohou měnit. Uživatelé soustavy by měli být rovněž schopni porozumět nákladům, z nichž přepravní sazby vyplývají, a v přiměřeném rozsahu přepravní sazby i předpovídat. Požadavky na transparentnost stanovené v tomto nařízení dále harmonizují pravidlo stanovené v bodě 3.1.2 písm. a) přílohy I nařízení (ES) č. 715/2009.

(3) Poté, co nařízení (ES) č. 715/2009 zavedlo pojem "vstupně-výstupní systém", nejsou již náklady na přepravu spojovány přímo s jednou konkrétní trasou vzhledem k tomu, že vstupní a výstupní kapacitu lze smluvně zajistit odděleně a uživatelé soustavy mohou nechat plyn přepravovat z jakéhokoli vstupního do jakéhokoli výstupního bodu. V tomto rámci rozhoduje o nejefektivnějším způsobu průtoku plynu přepravní soustavou provozovatel této přepravní soustavy. Pro dosažení a zajištění přiměřené úrovně odrážení nákladů a předvídatelnosti v takové soustavě je proto třeba, aby byly přepravní sazby založeny na metodice stanovení referenčních cen s využitím určitých nákladových faktorů. Měly by být stanoveny hlavní zásady umožňující uplatňovat konzistentní a transparentní metodiku stanovení referenčních cen. Měla by být zavedena povinnost navrhovanou metodiku stanovení referenčních cen konzultovat. V případě, že se navrhovaná metodika stanovení referenčních cen liší od kapacitně vážené metodiky stanovení referenčních cen podle vzdálenosti, měla by posledně uvedená metodika sloužit jako hypotetické měřítko pro srovnání s navrhovanou metodikou referenčních cen.

(4) Aby se zamezilo dvojímu zpoplatnění přepravy do skladovacích zařízení a z nich, mělo by toto nařízení stanovit minimální slevu zohledňující celkový příspěvek k flexibilitě soustavy a bezpečnosti dodávek takovéto infrastruktury. Skladovací zařízení s přímým přístupem do přepravních soustav dvou nebo více provozovatelů přepravní soustavy v přímo propojených vstupně-výstupních systémech, případně současně do přepravní soustavy a distribuční soustavy, umožňují přepravu plynu mezi přímo propojenými soustavami. Uplatňování slevy na vstupních nebo výstupních bodech skladovacích zařízení v případě, že jsou skladovací zařízení využívána k přepravě plynu mezi přímo propojenými soustavami, by tyto uživatele soustavy zvýhodnilo oproti jiným uživatelům soustavy, kteří si rezervují kapacitní produkty beze slevy v propojovacích bodech nebo využívají skladovací zařízení k přepravě plynu v rámci téže soustavy. Toto nařízení by mělo zavést mechanismy umožňující takové diskriminaci zabránit.

(5) V zájmu bezpečnosti dodávek by pro vstupní body ze zařízení LNG a pro vstupní body z infrastruktury a výstupní body do infrastruktury vybudované za účelem ukončení izolace členských států, pokud jde o jejich plynárenské přepravní soustavy, mělo být zváženo poskytování slev.

(6) Provozovatelé přepravní soustavy v některých vstupně-výstupních systémech přepravují podstatně více plynu do jiných soustav než plynu sloužícího ke spotřebě v jejich vlastním vstupně-výstupním systému. Metodiky stanovení referenčních cen by proto měly zahrnovat záruky nezbytné pro ochranu takových zákazníků, kteří jsou závislí na využívání této přepravní soustavy, před riziky spojenými s velkými tranzitními toky.

(7) Měly by být stanoveny zásady narovnání výnosů s cílem podporovat stabilitu přepravních sazeb pro uživatele soustavy a finanční stabilitu a bránit negativním dopadům na příjmy a peněžní toky provozovatelů přepravní soustavy.

(8) Kromě toho by měla být stanovena pravidla zásad tvorby sazeb za přírůstkovou kapacitu, prováděné tržním způsobem v souladu s postupem stanoveným v článcích 26 až 30 nařízení Komise (EU) 2017/459 (2). V případě, že realizace přírůstkové kapacity vede k úrovni křížových dotací, kterou nelze odůvodnit, protože zákazníci, kteří jsou závislí na využívání specifické přepravní soustavy, by byli vystaveni značné míře rizika spojeného s vyššími objemy, by toto nařízení mělo zavést mechanismy ke zmírnění těchto rizik.

(9) Toto nařízení by se mělo vztahovat na nevyňatou část větších nových infrastruktur, kterým byla podle článku 36 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (3) udělena výjimka z čl. 41 odst. 6, 8 a 10 uvedené směrnice. V případech, kdy je uznávána zvláštní povaha propojovacího vedení na evropské úrovni na základě výjimky v souladu s článkem 36 směrnice 2009/73/ES nebo jiným způsobem, měly by mít vnitrostátní regulační orgány pravomoc udělit výjimku z požadavků tohoto nařízení, které by ohrozily efektivní fungování tohoto propojovacího vedení.

(10) Tímto nařízením by nemělo být dotčeno uplatňování pravidel hospodářské soutěže Unie a jednotlivých členských států, zejména zákaz uzavírat dohody omezující hospodářskou soutěž (článek 101 Smlouvy o fungování Evropské unie) a zneužívat dominantní postavení (článek 102 Smlouvy o fungování Evropské unie). Zavedené harmonizované struktury přepravních sazeb by měly být navrženy tak, aby zabránily uzavření navazujícího trhu s dodávkami.

(11) Vnitrostátní regulační orgány a provozovatelé přepravní soustavy by měli při provádění tohoto nařízení zohledňovat osvědčené postupy a snahy o harmonizaci procesů. Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen "agentura") a vnitrostátní regulační orgány by měly v souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 (4) zajistit co nejúčinnější provádění pravidel harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro plyn v celé Unii.

(12) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 51 směrnice 2009/73/ES,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí kodex sítě, který stanoví pravidla harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn včetně pravidel uplatňování metodiky stanovení referenčních cen, souvisejících požadavků na konzultace a zveřejňování a rovněž požadavků na výpočet vyvolávacích cen standardních kapacitních produktů.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se vztahuje na všechny vstupní body do plynárenských přepravních soustav a na všechny výstupní body z plynárenských přepravních soustav s výjimkou kapitol III, V, VI, článku 28, čl. 31 odst. 2 a 3 a kapitoly IX, které se vztahují pouze na propojovací body. Kapitoly III, V, VI, článek 28 a kapitola IX se vztahují na vstupní body ze třetích zemí nebo výstupní body do třetích zemí, případně obojí, v případě, že se vnitrostátní regulační orgán rozhodne v těchto bodech uplatnit nařízení (EU) 2017/459.

2. Toto nařízení se nepoužije v členských státech, kterým byla udělena výjimka podle článku 49 směrnice 2009/73/ES, po dobu trvání uvedené výjimky.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 nařízení (ES) č. 715/2009, v článku 3 nařízení (EU) 2017/459, v článku 3 nařízení Komise (EU) č. 312/2014 (5), v článku 2 nařízení Komise (EU) 2015/703 (6) a v článku 2 směrnice 2009/73/ES. Kromě toho se použijí i tyto definice:

1) "referenční cenou" se rozumí cena kapacitního produktu pro pevnou kapacitu na dobu jednoho roku, která se použije ve vstupních a výstupních bodech a která slouží ke stanovení přepravních sazeb na základě kapacity;

2) "metodikou stanovení referenčních cen" se rozumí metodika uplatněná na část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami na základě kapacity, s cílem odvodit referenční ceny;

3) "režimem necenového stropu" se rozumí regulační režim, jako je režim výnosového stropu, režim míry návratnosti a režim typu náklady plus přirážka, ve kterém se stanoví povolené výnosy provozovatele přepravní soustavy v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES;

4) "výnosy z nepřepravních služeb" se rozumí část povolených nebo cílových výnosů, která je pokryta nepřepravními sazbami;

5) "regulovaným obdobím" se rozumí časové období, na které jsou v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES stanovena obecná pravidla pro povolené nebo cílové výnosy;

6) "výnosy z přepravních služeb" se rozumí část povolených nebo cílových výnosů, která je pokryta přepravními sazbami;

7) "přepravními sazbami" se rozumí poplatky, které platí uživatelé soustavy za přepravní služby, které jsou jim poskytovány;

8) "užíváním soustavy v rámci systému" se rozumí přeprava plynu v rámci vstupně-výstupního systému pro zákazníky napojené na tentýž vstupně výstupní systém;

9) "užíváním soustavy mezi systémy" se rozumí přeprava plynu v rámci vstupně-výstupního systému pro zákazníky napojené na jiný vstupně výstupní systém;

10) "homogenní skupinou bodů" se rozumí skupina jednoho z těchto druhů bodů: vstupní propojovací body, výstupní propojovací body, domácí vstupní body, domácí výstupní body, vstupní body ze skladovacích zařízení, výstupní body do skladovacích zařízení, vstupní body ze zařízení se zkapalněným zemním plynem (dále jen "zařízení LNG"), výstupní body do zařízení LNG a vstupní body z výrobních zařízení;

11) "povolenými výnosy" se rozumí součet výnosů z přepravních služeb a výnosů z nepřepravních služeb za poskytování služeb provozovatelem přepravní soustavy za určité časové období v rámci daného regulovaného období, na jejichž získání má takový provozovatel přepravní soustavy podle režimu necenového stropu nárok a které jsou stanoveny v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES;

12) "přepravními službami" se rozumí regulované služby, které jsou poskytovány provozovatelem přepravní soustavy v rámci vstupně-výstupního systému za účelem přepravy;

13) "nepřepravními sazbami" se rozumí poplatky, které platí uživatelé soustavy za nepřepravní služby, které jsou jim poskytovány;

14) "cílovými výnosy" se rozumí součet předpokládaných výnosů z přepravních služeb, vypočtených v souladu se zásadami stanovenými v čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009, a předpokládaných výnosů z nepřepravních služeb za služby poskytnuté provozovatelem přepravní soustavy za určité časové období v rámci daného regulovaného období v souladu s režimem cenového stropu;

15) "nepřepravními službami" se rozumí regulované služby kromě přepravních služeb a služeb upravených nařízením (EU) č. 312/2014, které jsou poskytovány provozovatelem přepravní soustavy;

16) "multiplikátorem" se rozumí koeficient uplatněný na příslušný podíl referenční ceny s cílem vypočítat vyvolávací cenu produktu standardní jiné než roční kapacity;

17) "režimem cenového stropu" se rozumí regulační režim, v jehož rámci se stanoví maximální přepravní sazba na základě cílových výnosů v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES;

18) "nákladovým faktorem" se rozumí klíčový prvek určující činnost provozovatele přepravní soustavy, který je provázán s náklady tohoto provozovatele přepravní soustavy, jako je například vzdálenost nebo technická kapacita;

19) "seskupením vstupních nebo výstupních bodů" se rozumí homogenní skupina bodů nebo skupina vstupních bodů nebo výstupních bodů, které se nacházejí ve vzájemné blízkosti a které jsou pro účely uplatnění metodiky stanovení referenčních cen považovány za jeden vstupní bod nebo jeden výstupní bod;

20) "scénářem toků" se rozumí kombinace vstupního bodu a výstupního bodu, která odráží využívání přepravní soustavy v souladu s pravděpodobnou strukturou nabídky a poptávky a pro kterou existuje nejméně jedna trasa plynovodu umožňující tok plynu do přepravní soustavy v daném vstupním bodě a z přepravní soustavy v daném výstupním bodě bez ohledu na to, zda je kapacita v daném vstupním bodě a v daném výstupním bodě smluvně zajištěna;

21). "sezónním faktorem" se rozumí faktor odrážející kolísání poptávky v průběhu roku, který lze uplatnit v kombinaci s příslušným multiplikátorem;

22) "pevnou použitelnou cenou" se rozumí cena vypočtená v souladu s čl. 24 písm. b), kdy nejsou prováděny žádné úpravy vyvolávací ceny;

23) "obdobím platnosti sazeb" se rozumí časové období, během kterého se uplatňuje určitá úroveň referenční ceny, a jehož minimální trvání je jeden rok a maximální trvání se rovná trvání regulačního období;

24) "regulačním účtem" se rozumí účet agregující minimálně schodek nebo přebytek výnosů z přepravních služeb podle režimu necenového stropu;

25) "aukční prémií" se rozumí rozdíl mezi zúčtovací cenou a vyvolávací cenou v aukci;

26) "pohyblivou použitelnou cenou" se rozumí cena vypočtená v souladu s čl. 24 písm. a), kdy jsou prováděny úpravy vyvolávací ceny, jako je například narovnání výnosů, úprava povolených výnosů nebo úprava předpokládané smluvní kapacity.

Článek 4

Přepravní a nepřepravní služby a sazby

1. Daná služba se považuje za přepravní službu, pokud jsou splněna obě tato kritéria:

a) náklady na tuto službu vyplývají z nákladových faktorů, které představuje technická nebo předpokládaná smluvní kapacita a vzdálenost;

b) náklady na tuto službu souvisejí s investicemi do infrastruktury, která je součástí regulované báze aktiv pro poskytování přepravních služeb, a s jejím provozem.

Pokud kterékoli z kritérií uvedených v písmenech a) a b) není splněno, lze danou službu označit buď jako přepravní, nebo jako nepřepravní službu v souladu se zjištěními pravidelné konzultace prováděné provozovatelem (provozovateli) přepravní soustavy nebo vnitrostátním regulačním orgánem a s rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu v souladu s články 26 a 27.

2. Přepravní sazby mohou být stanoveny takovým způsobem, aby zohledňovaly podmínky pro produkty s pevnou kapacitou.

3. Výnosy z přepravních služeb se pokryjí pomocí přepravních sazeb založených na kapacitě.

Výjimečně může být na základě schválení vnitrostátního regulačního orgánu část výnosů z přepravních služeb pokryta pouze následujícími přepravními sazbami založenými na komoditách, které jsou stanoveny nezávisle na sobě:

a) poplatek na základě průtoku, který splňuje všechna tato kritéria:

i) je vybírán za účelem pokrytí nákladů vyplývajících především z množství průtoku plynu,

ii) vypočte se na základě předpokládaných nebo historických toků, případně obou, a je nastaven takovým způsobem, aby byl stejný ve všech vstupních bodech a stejný ve všech výstupních bodech,

iii) je vyjádřen v penězích nebo jako věcné plnění;

b) doplňkový poplatek na pokrytí výnosů, který splňuje všechna tato kritéria:

i) je vybírán za účelem správy schodků nebo přebytků výnosů,

ii) je vypočten na základě předpokládaného nebo historického přidělování kapacity a toků, případně obojího,

iii) uplatňuje se v jiných než propojovacích bodech,

iv) uplatňuje se poté, co vnitrostátní regulační orgán provedl posouzení toho, jak odráží náklady, a jeho dopadu na křížové dotace mezi propojovacími body a jinými než propojovacími body.

4. Výnosy z nepřepravních služeb se pokryjí pomocí nepřepravních sazeb, které se použijí pro danou nepřepravní službu. Tyto sazby:

a) odrážejí náklady a jsou nediskriminační, objektivní a transparentní;

b) jsou účtovány příjemcům dané nepřepravní služby s cílem minimalizovat křížové dotace mezi uživateli soustavy uvnitř nebo vně členského státu, případně obojí.

V případě, že podle vnitrostátního regulačního orgánu daná nepřepravní služba přináší užitek všem uživatelům soustavy, jsou náklady na tuto službu hrazeny všemi uživateli soustavy.

Článek 5

Posuzování přidělování nákladů

1. Vnitrostátní regulační orgán nebo provozovatel přepravní soustavy v souladu s rozhodnutím daného vnitrostátního regulačního orgánu provede následující posouzení a zveřejní je v rámci konečné konzultace uvedené v článku 26:

a) posouzení přidělování nákladů vztahující se k výnosům z přepravních služeb, které mají být pokryty přepravními sazbami založenými na kapacitě, a jsou založeny výhradně na nákladových faktorech:

i) technické kapacity nebo

ii) předpokládané smluvní kapacity nebo

iii) technické kapacity a vzdálenosti nebo

iv) předpokládané smluvní kapacity a vzdálenosti;

b) posouzení přidělování nákladů vztahující se k výnosům z přepravních služeb, které mají být pokryty případnými přepravními sazbami založenými na komoditách, a jsou založeny výhradně na nákladových faktorech:

i) množství průtoku plynu nebo

ii) množství průtoku plynu a vzdálenosti.

2. Posouzení přidělování nákladů uvádí stupeň křížových dotací mezi užíváním soustavy v rámci systému a užíváním soustavy mezi systémy na základě navrhované metodiky stanovení referenčních cen.

3. Posouzení přidělování nákladů uvedené v odst. 1 písm. a) se provádí takto:

a) výnosy z přepravních služeb dle kapacity, které budou získány z užívání soustavy v rámci systému jak ve všech vstupních bodech, tak ve všech výstupních bodech, se vydělí hodnotou příslušného nákladového faktoru (nákladových faktorů) kapacity pro užívání soustavy v rámci systému za účelem výpočtu poměru kapacity užívání soustavy v rámci systému, který je definován jako měnová jednotka na měrnou jednotku, například jako euro na MWh/den, podle tohoto vzorce:

Kde:

jsou výnosy definované v měnové jednotce, jako je například euro, které jsou získány na základě sazeb za kapacitu a jsou účtovány za užívání soustavy v rámci systému;

je hodnota nákladového faktoru (nákladových faktorů) vztahujícího se ke kapacitě, platná pro užívání soustavy v rámci systému, jako je například součet průměrné denní předpokládané kapacity smluvně zajištěné v každém vstupním a výstupním bodě nebo seskupení bodů v rámci systému, která je definována v měrné jednotce, jako například MWh/den;

b) výnosy z přepravních služeb dle kapacity, které budou získány z užívání soustavy mezi systémy jak ve všech vstupních bodech, tak ve všech výstupních bodech, se vydělí hodnotou příslušného nákladového faktoru (nákladových faktorů) kapacity pro užívání soustavy mezi systémy za účelem výpočtu poměru kapacity užívání soustavy mezi systémy, který je definován jako měnová jednotka na měrnou jednotku, například jako euro na MWh/den, podle tohoto vzorce:

Kde:

jsou výnosy definované v měnové jednotce, jako je například euro, které jsou získány na základě sazeb za kapacitu a jsou účtovány za užívání soustavy mezi systémy;

je hodnota nákladového faktoru (nákladových faktorů) vztahujícího se ke kapacitě, platná pro užívání soustavy mezi systémy, jako je například součet průměrné denní předpokládané kapacity smluvně zajištěné v každém vstupním a výstupním bodě nebo seskupení bodů mezi systémy, která je definována v měrné jednotce, jako například MWh/den;

c) srovnávací index přidělování nákladů na kapacitu mezi poměry uvedenými v písmenech a) a b), který je definován v procentech, se vypočte podle tohoto vzorce:

4. Posouzení přidělování nákladů uvedené v odst. 1 písm. b) se provádí takto:

a) výnosy z přepravních služeb dle komodity, které budou získány z užívání soustavy v rámci systému jak ve všech vstupních bodech, tak ve všech výstupních bodech, se vydělí hodnotou příslušného nákladového faktoru (nákladových faktorů) komodity pro užívání soustavy v rámci systému za účelem výpočtu komoditního poměru pro užívání soustavy v rámci systému, který je definován jako měnová jednotka na měrnou jednotku, například jako euro na MWh/den, podle tohoto vzorce:

Kde:

jsou výnosy definované v měnové jednotce, jako je například euro, které jsou získány na základě sazeb za komoditu a jsou účtovány za užívání soustavy v rámci systému;

je hodnota nákladového faktoru (nákladových faktorů) vztahujícího se ke komoditám, platná pro užívání soustavy v rámci systému, jako je například součet průměrných denních předpokládaných toků v každém vstupním a výstupním bodě nebo seskupení bodů v rámci systému, která je definována v měrné jednotce, jako je například MWh.

b) výnosy z přepravních služeb dle komodity, které budou získány z užívání soustavy mezi systémy jak ve všech vstupních bodech, tak ve všech výstupních bodech, se vydělí hodnotou příslušného nákladového faktoru (nákladových faktorů) komodity pro užívání soustavy mezi systémy za účelem výpočtu poměru komodity užívání soustavy mezi systémy, který je definován jako měnová jednotka na měrnou jednotku, například jako euro na MWh/den, podle tohoto vzorce:

Kde:

jsou výnosy definované v měnové jednotce, jako je například euro, které jsou získány na základě sazeb za komoditu a jsou účtovány za užívání soustavy mezi systémy;

je hodnota nákladového faktoru (nákladových faktorů) vztahujícího se ke komoditám, platná pro užívání soustavy mezi systémy, jako je například součet průměrných denních předpokládaných toků v každém vstupním a výstupním bodě nebo seskupení bodů mezi systémy, která je definována v měrné jednotce, jako je například MWh.

c) srovnávací index přidělování nákladů na komoditu mezi poměry uvedenými v písmenech a) a b), který je definován v procentech, se vypočte podle tohoto vzorce:

5. Výnosy z přepravních služeb, které mají být získány z užívání soustavy v rámci systému ve vstupních bodech uvedených v odst. 3 písm. a) a v odst. 4 písm. a), se vypočtou takto:

a) má se za to, že množství přidělené kapacity, případně toky označené jako poskytování přepravních služeb pro užívání soustavy mezi systémy ve všech vstupních bodech, se rovnají množství kapacity, případně tokům označeným jako poskytování přepravních služeb pro užívání soustavy mezi systémy ve všech výstupních bodech;

b) tato kapacita, případně toky určené způsobem uvedeným v písmenu a) tohoto odstavce, se použije pro výpočet výnosů z přepravních služeb, které mají být získány z užívání soustavy mezi systémy ve vstupních bodech;

c) rozdíl mezi celkovými výnosy z přepravních služeb, které mají být získány ve vstupních bodech, a výslednou hodnotou uvedenou v písmenu b) tohoto odstavce, se rovná výnosům z přepravních služeb, které mají být získány z užívání soustavy v rámci systému ve vstupních bodech.

6. V případě, že se jako nákladový faktor použije vzdálenost v kombinaci s technickou nebo předpokládanou smluvní kapacitou nebo toky, použije se průměrná vzdálenost vážená podle kapacity nebo průměrná vzdálenost vážená podle komodity. V případě, že výsledky srovnávacích indexů přidělování nákladů podle kapacity v souladu s odst. 3 písm. c), případně podle komodity v souladu s odst. 4 písm. c), přesáhnou 10 procent, vnitrostátní regulační orgán tyto výsledky zdůvodní v rozhodnutí uvedeném v čl. 27 odst. 4.

KAPITOLA II
METODIKY STANOVENÍ REFERENČNÍCH CEN

Článek 6

Uplatňování metodiky stanovení referenčních cen

1. Metodiku stanovení referenčních cen určuje nebo schvaluje vnitrostátní regulační orgán, jak je uvedeno v článku 27. Použitá metodika stanovení referenčních cen vychází ze zjištění pravidelných konzultací, které v souladu s článkem 26 provádí provozovatel (provozovatelé) přepravní soustavy nebo vnitrostátní regulační orgán v souladu s rozhodnutím daného vnitrostátního regulačního orgánu.

2. Na základě uplatnění metodiky stanovení referenčních cen se vypočte referenční cena.

3. Na všechny vstupní a výstupní body v daném vstupně-výstupním systému s výjimkami uvedenými v článcích 10 a 11 se uplatní stejná metodika stanovení referenčních cen.

4. Změny uplatňování metodiky stanovení referenčních cen na všechny vstupní a výstupní body lze provádět pouze v souladu s článkem 9 nebo na základě jednoho nebo více následujících postupů:

a) srovnávací rozbory prováděné vnitrostátním regulačním orgánem, na jejichž základě se referenční ceny v daném vstupním nebo výstupním bodě upraví tak, aby výsledné hodnoty dosáhly konkurenční úrovně referenčních cen;

b) vyrovnání provozovatelem (provozovateli) přepravní soustavy nebo vnitrostátním regulačním orgánem v souladu s rozhodnutím daného vnitrostátního regulačního orgánu, kdy se uplatňuje stejná referenční cena na některé nebo na všechny body v rámci homogenní skupiny bodů;

c) přepočet provedený provozovatelem (provozovateli) přepravní soustavy nebo vnitrostátním regulačním orgánem v souladu s rozhodnutím daného vnitrostátního regulačního orgánu, kdy se referenční ceny ve všech vstupních nebo ve všech výstupních bodech, případně obojí, upraví buď vynásobením jejich hodnoty konstantou nebo přičtením konstanty k jejich hodnotě či odečtením konstanty od jejich hodnoty.

Článek 7

Volba metodiky stanovení referenčních cen

Metodika stanovení referenčních cen musí být v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009 a s následujícími požadavky. Jejím cílem je:

a) umožňovat uživatelům soustavy reprodukovat výpočet referenčních cen a jejich přesnou prognózu;

b) zohledňovat skutečné náklady vynaložené na poskytování přepravních služeb s ohledem na úroveň složitosti přepravní soustavy;

c) zajišťovat, aby nedocházelo k diskriminaci a předcházet nepřiměřeným křížovým dotacím, mimo jiné i tím, že zohlední posouzení přidělování nákladů uvedená v článku 5;

d) zajistit, aby významné riziko spojené s nedostatečnou rezervací přepravní kapacity, které se vztahuje zejména k přepravě napříč vstupně-výstupním systémem, nebylo přenášeno na koncové zákazníky v rámci uvedeného vstupně-výstupního systému;

e) zajistit, aby výsledné referenční ceny nenarušovaly přeshraniční obchod.

Článek 8

Metodika určování referenčních cen podle vzdálenosti, vážená podle kapacity

1. Parametry metodiky určování referenčních cen podle vzdálenosti, vážené podle kapacity, jsou následující:

a) část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě;

b) předpokládaná smluvní kapacita v každém vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů a v každém výstupním bodě nebo v seskupení výstupních bodů;

c) v případě, že vstupní body a výstupní body lze v rámci relevantního scénáře toků kombinovat, nejkratší vzdálenost tras plynovodu mezi vstupním bodem nebo seskupením vstupních bodů a výstupním bodem nebo seskupením výstupních bodů;

d) kombinace vstupních bodů a výstupních bodů v případě, že některé vstupní body a některé výstupní body lze v rámci relevantního scénáře toků kombinovat;

e) rozdělení na vstup/výstup uvedené v čl. 30 odst. 1 písm. b) bodě v) podbodě 2 je 50/50.

V případě, že vstupní body a výstupní body v rámci určitého scénáře toků kombinovat nelze, tato kombinace vstupních a výstupních bodů se nezohlední.

2. Referenční ceny se odvozují v následujících postupných krocích:

a) vypočte se vážená průměrná vzdálenost pro každý vstupní bod nebo každé seskupení vstupních bodů a pro každý výstupní bod nebo každé seskupení výstupních bodů, přičemž se v případě potřeby zohlední kombinace uvedené v odst. 1 písm. d), podle následujících příslušných vzorců:

i) pro vstupní bod nebo seskupení vstupních bodů jako suma součinů kapacity v každém výstupním bodě nebo v seskupení výstupních bodů a vzdálenosti od tohoto vstupního bodu nebo seskupení vstupních bodů ke každému výstupnímu bodu nebo seskupení výstupních bodů, vydělený součtem kapacit v každém výstupním bodě nebo seskupení výstupních bodů:

Kde:

ADEn je vážená průměrná vzdálenost pro vstupní bod nebo seskupení vstupních bodů;

CAPEx je předpokládaná smluvní kapacita ve výstupním bodě nebo v seskupení výstupních bodů;

DEn,Ex je vzdálenost mezi daným vstupním bodem nebo seskupením vstupních bodů a daným výstupním bodem nebo seskupením výstupních bodů, které jsou uvedeny v odst. 1 písm. c),

ii) pro výstupní bod nebo seskupení výstupních bodů jako suma součinů kapacity v každém vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů a vzdálenosti od tohoto výstupního bodu nebo seskupení výstupních bodů ke každému vstupnímu bodu nebo seskupení vstupních bodů, vydělený součtem kapacit v každém vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů:

Kde:

ADEx je vážená průměrná vzdálenost pro výstupní bod nebo seskupení výstupních bodů;

CAPEn je předpokládaná smluvní kapacita ve vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů;

DEn,Ex je vzdálenost mezi daným vstupním bodem nebo seskupením vstupních bodů a daným výstupním bodem nebo seskupením výstupních bodů, které jsou uvedeny v odst. 1 písm. c);

b) vypočte se váha nákladů pro každý vstupní bod nebo každé seskupení vstupních bodů a pro každý výstupní bod nebo každé seskupení výstupních bodů podle příslušného z následujících vzorců:

Kde:

Wc,En je váha nákladů pro daný vstupní bod nebo seskupení vstupních bodů;

Wc,Ex je váha nákladů pro daný výstupní bod nebo seskupení výstupních bodů;

ADEn je vážená průměrná vzdálenost pro vstupní bod nebo seskupení vstupních bodů;

ADEx je vážená průměrná vzdálenost pro výstupní bod nebo seskupení výstupních bodů;

CAPEn je předpokládaná smluvní kapacita ve vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů;

CAPEx je předpokládaná smluvní kapacita ve výstupním bodě nebo v seskupení výstupních bodů;

c) část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě ve všech vstupních bodech, a ta část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě ve všech výstupních bodech, se zjistí podle poměru rozdělení na vstup/výstup;

d) část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě v každém vstupním bodě nebo v každém seskupení vstupních bodů, nebo v každém výstupním bodě nebo v každém seskupení výstupních bodů, se vypočte v souladu s následujícími příslušnými vzorci:

REn = Wc,En × RΣEn

REx = Wc,Ex × RΣEx

Kde:

Wc,En je váha nákladů pro daný vstupní bod nebo seskupení vstupních bodů;

Wc,Ex je váha nákladů pro daný výstupní bod nebo seskupení výstupních bodů;

REn je část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě ve vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů;

REx je část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě ve výstupním bodě nebo v seskupení výstupních bodů;

RΣEn je část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě ve všech vstupních bodech;

RΣEx je část výnosů z přepravních služeb, která má být pokryta přepravními sazbami založenými na kapacitě ve všech výstupních bodech;

e) výsledné hodnoty uvedené v písmeni d) podle předpokládané smluvní kapacity v každém vstupním bodě nebo v každém seskupení vstupních bodů a v každém výstupním bodě nebo v každém seskupení výstupních bodů se rozdělí v souladu s následujícími příslušnými vzorci:

Kde:

TEn je referenční cena ve vstupním bodě nebo v každém vstupním bodě v rámci seskupení vstupních bodů;

TEx je referenční cena ve výstupním bodě nebo v každém výstupním bodě v rámci seskupení výstupních bodů;

CAPEn je předpokládaná smluvní kapacita ve vstupním bodě nebo v seskupení vstupních bodů;

CAPEx je předpokládaná smluvní kapacita ve výstupním bodě nebo v seskupení výstupních bodů.

Článek 9

Úpravy sazeb ve vstupních bodech ze skladovacích zařízení a ve výstupních bodech do skladovacích zařízení a ve vstupních bodech ze zařízení LNG a z infrastruktury vybudované za účelem ukončení izolace

1. U přepravních sazeb založených na kapacitě ve vstupních bodech ze skladovacích zařízení a ve výstupních bodech do skladovacích zařízení se uplatní sleva ve výši minimálně 50 %, ledaže (a v rozsahu, v němž) je skladovací zařízení, jež je propojeno s jednou nebo více přepravními nebo distribučními soustavami, používáno k soutěži s propojovacím bodem.

2. Ve vstupních bodech ze zařízení LNG a ve vstupních bodech do infrastruktury a ve výstupních bodech z infrastruktury, která byla vybudována za účelem ukončení izolace členských států, pokud jde o jejich plynárenské přepravní soustavy, může být za účelem zvýšení bezpečnosti dodávek uplatněna sleva z příslušných přepravních sazeb založených na kapacitě.

Článek 10

Pravidla pro vstupně-výstupní systémy v rámci členského státu v případě, že v něm působí několik provozovatelů přepravní soustavy

1. V souladu s čl. 6 odst. 3 všichni provozovatelé přepravní soustavy ve vstupně-výstupním systému v rámci jednoho členského státu společně uplatňují stejnou metodiku stanovení referenčních cen.

2. Odchylně od odstavce 1 a podle odstavce 3 může vnitrostátní regulační orgán rozhodnout:

a) o tom, že každý provozovatel přepravní soustavy v daném vstupně-výstupním systému bude samostatně uplatňovat stejnou metodiku stanovení referenčních cen;

b) při plánování spojení vstupně-výstupních systémů může odchylně od čl. 6 odst. 3 rozhodnout o dílčích krocích umožňujících nezávislé uplatňování odlišných metodik stanovení referenčních cen každým provozovatelem přepravní soustavy v rámci daných vstupně-výstupních systémů. Toto rozhodnutí stanoví časové období pro uplatňování těchto dílčích kroků. Vnitrostátní regulační orgán nebo provozovatelé přepravní soustavy v souladu s rozhodnutím daného vnitrostátního regulačního orgánu vypracují před provedením těchto dílčích kroků posouzení dopadů a analýzu přínosů a nákladů.

Na základě nezávislého uplatnění odlišných metodik stanovení referenčních cen se odpovídajícím způsobem upraví výnosy zúčastněných provozovatelů přepravní soustavy z přepravních služeb.

3. Aby bylo umožněno řádné společné uplatňování stejné metodiky stanovení referenčních cen, zavede se mezi provozovateli přepravní soustavy účinný vyrovnávací mechanismus.

Rozhodnutí uvedené v odst. 2 písm. a) nebo případně v odst. 2 písm. b) lze přijmout v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

a) mezi provozovateli přepravní soustavy je zaveden účinný vyrovnávací mechanismus s cílem:

i) předcházet negativním dopadům na výnosy dotčených provozovatelů přepravní soustavy z přepravních služeb,

ii) zamezit křížovým dotacím mezi užíváním soustavy v rámci systému a užíváním soustavy mezi systémy;

b) takovéto samostatné uplatňování zajišťuje, že náklady odpovídají nákladům efektivního provozovatele přepravní soustavy.

4. Maximální lhůta stanovená v rozhodnutí uvedeném v odst. 2 písm. a), případně v odst. 2 písm. b) nepřekročí pět let od data uvedeného v čl. 38 odst. 2. Vnitrostátní regulační orgán může v dostatečném předstihu před datem stanoveným v tomto rozhodnutí rozhodnout o odložení tohoto data.

5. Současně s konečnou konzultací podle článku 26 uspořádá vnitrostátní regulační orgán konzultaci o zásadách účinného vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přepravní soustavy uvedeného v odstavci 3 a o jeho důsledcích z hlediska úrovně sazeb. Vyrovnávací mechanismus mezi provozovateli přepravní soustavy se uplatní v souladu s čl. 41 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES a zveřejní se společně s obdrženými reakcemi na konzultaci.

6. Vyvolávací cena uvedená v čl. 22 odst. 1 se vypočte způsobem stanoveným v uvedeném ustanovení. Použije-li se odstavec 2, provedou se tyto dva výpočty:

a) každý zúčastněný provozovatel přepravní soustavy provede výpočet uvedený v čl. 22 odst. 1;

b) vážený průměr výsledných hodnot uvedených v písmeni a) se vypočte obdobně podle vzorce uvedeného v čl. 22 odst. 1 písm. b).

7. Konečnou konzultaci uvedenou v článku 26 uspořádají buď všichni provozovatelé přepravní soustavy společně, nebo vnitrostátní regulační orgán. V případě, že se použije odstavec 2, uspořádá tuto konzultaci každý provozovatel přepravní soustavy samostatně, případně vnitrostátní regulační orgán, podle rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu.

8. Informace uvedené v článcích 29 a 30 se zveřejní v souhrnné podobě pro všechny zúčastněné provozovatele přepravní soustavy. Použije-li se odstavec 2, provedou se tato dvě opatření:

a) tyto informace se zveřejní individuálně pro každého zúčastněného provozovatele přepravní soustavy;

b) vnitrostátní regulační orgán zveřejní informace o rozdělení na vstup/výstup uvedené v čl. 30 odst. 1 písm. b) bodě v) podbodě 2).

Článek 11

Pravidla pro vstupně-výstupní systémy zahrnující více členských států, v nichž působí několik provozovatelů přepravní soustavy

V případě, že ve vstupně-výstupním systému týkajícím se více než jednoho členského státu působí několik provozovatelů přepravní soustavy, je možné uplatňovat společně nebo samostatně stejnou metodiku stanovení referenčních cen nebo samostatně uplatňovat odlišné metodiky stanovení referenčních cen.

KAPITOLA III
VYVOLÁVACÍ CENY

Článek 12

Obecná ustanovení

1. U standardních ročních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu se referenční ceny použijí jako vyvolávací ceny. U jiných než standardních ročních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu se vyvolávací ceny vypočtou způsobem uvedeným v této kapitole. U standardních ročních kapacitních produktů i jiných než standardních ročních kapacitních produktů pro přerušitelnou kapacitu se vyvolávací ceny vypočtou způsobem uvedeným v této kapitole. Úroveň multiplikátorů a sezónních faktorů stanovená v souladu s článkem 13 a úroveň slev za standardní kapacitní produkty pro přerušitelnou kapacitu, stanovených v souladu s článkem 16, se může v jednotlivých propojovacích bodech lišit.

2. V případě, že se období platnosti sazeb a plynárenský rok nekryjí, lze uplatnit samostatné vyvolávací ceny následujícím způsobem:

a) za období od 1. října do konce aktuálního období platnosti sazeb a

b) za období od počátku období platnosti sazeb následujícího po aktuálním období platnosti sazeb do 30. září.

3. Příslušné vyvolávací ceny zveřejněné v souladu s článkem 29 jsou závazné pro následující plynárenský rok, v případě pevné použitelné ceny i pro delší období než následující plynárenský rok, který začíná po každoroční aukci roční kapacity s výjimkou případů, kdy:

a) se slevy za standardní měsíční a denní kapacitní produkty pro přerušitelnou kapacitu v rámci daného období platnosti sazeb přepočtou, pokud se pravděpodobnost přerušení uvedená v článku 16 změní o více než 20 %;

b) se v rámci daného období platnosti sazeb přepočte referenční cena v důsledku výjimečných okolností, kdy by neprovedení úpravy úrovně sazeb ohrozilo provozní činnosti provozovatele přepravní soustavy.

Článek 13

Úroveň multiplikátorů a sezónních faktorů

1. Úroveň multiplikátorů se pohybuje v těchto rozpětích:

a) u standardních čtvrtletních kapacitních produktů a u standardních měsíčních kapacitních produktů musí být úroveň příslušného multiplikátoru nejméně 1 a nejvýše 1,5;

b) u standardních denních kapacitních produktů a u standardních vnitrodenních kapacitních produktů musí být úroveň příslušného multiplikátoru nejméně 1 a nejvýše 3. V řádně odůvodněných případech smí být úroveň příslušného multiplikátoru nižší než 1, avšak vyšší než 0, anebo vyšší než 3.

2. V případě, že se uplatní sezónní faktory, musí se aritmetický průměr součinu multiplikátoru za plynárenský rok, který se použije pro příslušný standardní kapacitní produkt, a příslušných sezónních faktorů pohybovat ve stejném rozpětí jako u úrovně příslušných multiplikátorů uvedených v odstavci 1.

3. Od 1. dubna 2023 nesmí být maximální úroveň multiplikátorů pro standardní denní kapacitní produkty a pro standardní vnitrodenní kapacitní produkty vyšší než 1,5, pokud agentura do 1. dubna 2021 vydá v souladu s nařízením (ES) č. 713/2009 doporučení, že by se maximální úroveň multiplikátorů měla snížit na tuto úroveň. Toto doporučení zohlední následující aspekty související s použitím multiplikátorů a sezónních faktorů před 31. květnem 2019 a od tohoto data:

a) změny chování při rezervaci přepravní kapacity;

b) dopad na výnosy z přepravních služeb a jejich pokrytí;

c) rozdíly mezi úrovní přepravních sazeb, které se použijí ve dvou po sobě jdoucích obdobích platnosti sazeb;

d) křížové dotace mezi uživateli soustavy, kteří si smluvně zajistili standardní roční kapacitní produkty a jiné než standardní roční kapacitní produkty;

e) dopad na přeshraniční toky.

Článek 14

Výpočet vyvolávacích cen jiných než standardních ročních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu bez sezónních faktorů

Vyvolávací ceny jiných než standardních ročních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu se vypočtou takto:

a) pro standardní čtvrtletní kapacitní produkty, pro standardní měsíční kapacitní produkty a pro standardní denní kapacitní produkty podle tohoto vzorce:

Pst = (M × T / 365) × D

Kde:

Pst je vyvolávací cena příslušného standardního kapacitního produktu;

M je úroveň multiplikátoru odpovídající příslušnému standardnímu kapacitnímu produktu;

T je referenční cena;

D je trvání příslušného standardního kapacitního produktu, vyjádřené v plynárenských dnech.

U přestupných roků se vzorec upraví tak, že se číslo 365 nahradí číslem 366.

b) pro standardní vnitrodenní kapacitní produkty podle tohoto vzorce:

Pst = (M × T / 8760) × H

Kde:

Pst je vyvolávací cena standardního vnitrodenního kapacitního produktu;

M je úroveň odpovídajícího multiplikátoru;

T je referenční cena;

H je trvání standardního vnitrodenního kapacitního produktu vyjádřené v hodinách.

U přestupných roků se vzorec upraví tak, že se číslo 8760 nahradí číslem 8784.

Článek 15

Výpočet vyvolávacích cen jiných než standardních ročních kapacitních produktů pro pevnou kapacitu se

Nahrávám...
Nahrávám...