Návrh vyhlášky o podmínkách výkonu činností energetických specialistů

2.2

Návrh vyhlášky o podmínkách výkonu činností energetických specialistů

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Návrh vyhlášky o podmínkách výkonu činností energetických specialistů, (dále jen "návrh vyhlášky") je předkládán v první řádě v návaznosti na rozsáhlou novelizaci zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, tedy zákona, k jehož provedení byla vyhláška vydána. Uvedené novelizace, přijaté po datu nabytí účinnosti vyhlášky č. 4/2020 Sb. (tedy po datu 21. ledna 2020) a provedené zákonem č. 3/2020 Sb., zákonem č. 403/2020 Sb., zákonem č. 261/2021 Sb., zákonem č. 284/2021 Sb., zákonem č. 362/2021 Sb. a zákonem č. 382/2021 Sb., představují ve svém důsledku významné věcné, terminologické i procesní změny regulace provedené zákonem č. 406/2000 Sb., které je nutné promítnout také do prováděcích předpisů k tomuto zákonu, tedy také do vyhlášky č. 4/2020 Sb. Jedním z těchto prováděcích předpisů je také vyhláška č. 4/2020 Sb., vydaná na základě zmocnění Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") stanoveného v § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., k provedení § 10 odst. 6, odst. 7 písm. d), odst. 8 a 10 a § 10a odst. 3 a 5 téhož zákona.

Návrh vyhlášky však současně ve smyslu č. 2 odst. 2 Legislativních pravidel vlády reaguje na závěry provedené analýzy právního a skutkového stavu okruhu vztahů, které jsou upravovány vyhláškou č. 4/2020 Sb. Tyto závěry ukázaly jednak některé pojmové nedostatky přímo v textu uvedené vyhlášky, jednak praxe ukázala, že některé postupy nebyly vyhláškou nastaveny dostatečně účelně; zásadním problémem však je ukotvení zkušebních témat odborné zkoušky a průběžného vzdělávání v příloze č. 3 vyhlášky č. 4/2020 Sb., neboť právní zakotvení zcela znemožňuje upravovat tato témata v souladu s vývojem souvisejících právních úprav i reagovat na aktuální potřeby praxe.

V současné době je tak třeba konstatovat, že existující právní úprava provedená na základě shora uvedeného zmocnění ministerstva pro vydání prováděcího právního předpisu, kterým je vyhláška č. 4/2020 Sb., o energetických specialistech, je zčásti nefunkční vzhledem k jí zakotveným zkušebním tématům (tematické zkušební okruhy), které již neodpovídají ani související právní regulaci, ani skutečným potřebám praxe, a to bohužel v tak hospodářsky citlivé oblasti, jakou je energetika. V současné době proto není možné v potřebném rozsahu provádět odborné zkoušky prověřující profesní způsobilost uchazečů o udělení oprávnění k výkonu činností energetického specialisty, a to za situace, kdy prudce vzrůstá potřeba a profesní nároky na tyto specialisty a kdy je maximální veřejný zájem na státem garantovanou a prověřenou odbornou úroveň těchto osob.

Návrh vyhlášky je tak předkládán jako nezbytné řešení vyžádané potřebami praxe a nezbytností nepřerušeně provádět odborné zkoušky tak, aby mohlo být udělováno oprávnění k výkonu činností energetických specialistů, jejichž činnost je vyžadována v mimořádně vysoké míře. Stejně tak je nutné v jednoznačně nastavených podmínkách nutné bez zbytečného odkladu zajistit organizaci průběžného vzdělávání, které je garancí odborných znalostí energetických specialistů podle aktuálního právního stavu oblasti (vykazujícího mimořádně rychlou i obsáhlou dynamiku). Nově předkládaná regulace je tak předkládána jako nezbytné, naléhavé a systémové řešení současného nevyhovujícího stavu věci, resp. stavu, kdy existující regulace je v podstatě překážkou řádného průběhu řízení o žádostech pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a ověřování jejich odborné způsobilosti.

Vyhláška č. 4/2020 Sb. upřesňuje pravidla a postupy související s udělováním oprávnění k výkonu činností energetického specialisty, a to zejména pro fázi prověřování jejich odborné způsobilosti k provádění

• energetických auditů a zpracovávání energetických posudků,

• kontrol provozovaných systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání,

• kontrol provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání a

• zpracovávání průkazu energetické náročnosti.

Po nabytí účinnosti vyhlášky č. 4/2020 Sb. došlo v oblastech výkonu činností energetických specialistů k zásadním věcným i právním změnám, což se odrazilo také v příslušné normotvorbě, když musela být novými předpisy nahrazena celá skupina účinných právních předpisů. Nahrazeny tak byly

• vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění vyhlášky č. 230/2015 Sb., vyhláškou č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov,

• vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, ve znění vyhlášky č. 309/2016 Sb., vyhláškou č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu, a vyhláškou č. 141/2021 Sb., o energetickém posudku a o údajích vedených v Systému monitoringu spotřeby energie, (nyní ve znění vyhlášky č. 15/2022 Sb.),

• vyhláška 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů, vyhláškou č. 284/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, a

• vyhláška 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie, vyhláškou č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání.

Vzhledem k tomu, že výše uvedenými právními předpisy byly významně změněny postupy při kontrolách technických systémů budov, je vedle terminologické harmonizace vyhlášky č. 4/2020 Sb. se zákonem č. 406/2000 Sb. nezbytné co nejúčelněji zajistit, aby citovaná vyhláška byla uvedena do souladu také s novými postupy a činnostmi, popřípadě změnami v jejich nastavení, a to zejména v oblasti ověřování odborné způsobilosti energetických specialistů. Současná praxe tedy především vyžaduje, aby byly provedeny změny v tematických zkušebních okruzích pro ústní část odborné zkoušky a průběžné vzdělávání tak, jak jsou stanoveny v příloze č. 3 k vyhlášce č. 4/2020 Sb., stejně jako změny v publikaci těchto okruhů; je totiž nezbytné, aby bylo umožněno pružně reagovat na potřeby praxe a aby současně bylo přihlédnuto k požadavkům na digitálně přívětivou legislativu. Návrhem vyhlášky je tedy vyjímána příloha č. 3 k vyhlášce č. 4/2020 Sb. a současně je stanovováno, že tematické zkušební okruhy pro ústní část odborné zkoušky a pro průběžné vzdělávání budou uveřejněny na internetových stránkách ministerstva a na jeho úřední desce. Cílem této úpravy je zefektivnit proces ověřování odborné způsobilosti budoucích energetických specialistů a zejména zajistit vysokou kvalitu jejich kontinuálního vzdělávání s přihlédnutím k aktuálním potřebám praxe. Současný stav publikace zkušebních tematických okruhů v právním předpise je nevyhovující jak pro energetické specialisty, tak pro organizátory vzdělávacích akcí, když současně nevyhovuje ani výkonu státní správy v dané oblasti, neboť neumožňuje v potřebném čase reagovat na změny v praxi nebo v právním řádu, včetně detekovaných nedostatků ve stanovovaných tématech a zaměření zkušebních okruhů. Dosavadní stav současně pro každou změnu vyvolanou vztahem podmínek výkonu činností energetických specialistů jak k evropským, tak i národních právním předpisům a technickým normám z povahy věci podléhajícím častým změnám, potřebuje další legislativní proces, což je administrativně i časově náročné.

Vyhláška č. 4/2020 Sb. na základě zmocnění pro její vydání stanoví působnost ministerstva pro tvorbu zkušebních témat a okruhů dalšího vzdělávání energetických specialistů a současně určí jejich publikační zdroj, kterým jsou obecně dostupné a přehledné internetové stránky ministerstva. Příkladem důvodnosti navrhované regulace je vysoká potřeba prověřovat u žadatelů o udělení oprávnění k výkonu činností energetického specialisty a u energetických specialistů znalosti právních předpisů, které obsahují nové přístupy a požadavky (např. kontrola ventilačního systému, je-li součástí systému vytápění nebo chlazení, zpřísnění požadavků na energetickou náročnost po roce 1. 1. 2022 či postupu při zpracování energetickém auditu, který se nově řídí harmonizovanou normou ČSN ISO 50002 Energetické audity Požadavky s návodem pro použití ). Stejně tak průběžné vzdělávání musí být zaměřeno na požadované aktuální postupy a požadavky. Tyto okruhy a témata jsou přitom v čase natolik proměnlivé nebo naopak vyvolávající potřebu nového stanovení zkušebních a vzdělávacích témat, že provádění této aktualizace formou právního předpisu je neefektivní a přinášející i situace, kdy vydání právního předpisu přichází v době, kdy již vznikla praxí vyvolaná potřeba nové aktualizace.

Vyhláška č. 4/2020 Sb. však nesplňuje svoji regulační úlohu také z dalších důvodů; doba, která uplynula od data nabytí její účinnosti (21. ledna 2020) bohužel prokázala, že v řadě případů její ustanovení neposkytují dostatečnou normativní oporu pro prováděné činnosti (průběh odborné zkoušky, doba, ve které je možné odbornou zkoušku složit vzhledem k datu podání žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, chybné vnímaní oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty jako jedinečného aktu pro všechny čtyři činnosti energetického specialisty podle § 10 odst. 1 zákona č. 406/2000 Sb. apod.), v některých případech jsou dokonce překážkou pro postup, pro něž měly stanovit podrobnější úpravu (např. nerozlišení osob žadatele o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, kterým může být vedle fyzické osoby také právnická osoba, od uchazeče o složení odborné zkoušky, kterým může být výlučně fyzická osoba).

Vyhláška č. 4/2020 Sb. navíc ve značném rozsahu nenaplňuje ustanovení čl. 40 odst. 1 Legislativních pravidel vlády, neboť pro jednu věc (skutečnost) používá hned několik označení, a to začasté také mimo úpravu provedenou navazujícími nebo souvisejícími právními předpisy, bohužel však také nikoliv v souladu se samotným zákonem č. 406/2000 Sb. (k tomu viz zvláštní část odůvodnění). Z důvodu provedení potřebné terminologické revize je proto návrh vyhlášky zdánlivě rozsáhlým návrhem, neboť značná část novelizačních bodů se věnuje právě potřebné opravě terminologie příslušných ustanovení a zajištění jejich jednoznačnosti a stylistické srozumitelnosti.

Některé další úpravy zahrnuté do návrhu vyhlášky jsou navrženy na základě praktických zkušeností z aplikace vyhlášky č. 4/ 2020 Sb., a to zejména v těchto oblastech:

• zrušení funkce místopředsedy zkušební i odborné komise (§ 4 a § 7 vyhlášky č. 4/2020 Sb.) vzhledem k v praxi prováděnému jmenování předsedy pro každé zasedání těchto komisí,

• možnost absolvování průběžného vzdělávání formou online webových seminářů,

• upřesnění požadavků na údaje předávané energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů,

• stanovení pravidel pro počítání doby realizace tříletého cyklu průběžného vzdělávání ve vztahu k individuálně udělovaným oprávněním pro výkon činnosti energetického specialisty,

• upřesnění výkonu odborné zkoušky vzhledem k možnému uplatnění omluv neúčasti nebo odstoupení od zkoušky,

• upřesnění možnosti opakovat odbornou zkoušku,

• upřesnění postavení tajemníka odborné nebo zkušební komise, nebo

• upřesnění postupu pro hodnocení a výběru vzdělávacích akcí a jejich zařazování do průběžného vzdělávání energetických specialistů.

Předpokladem pro udělení oprávnění k výkonu činností energetického specialisty je složení odborné zkoušky pro každou ze stanovených činností výkonu činností energetického specialisty, kterou si žadatel zvolí do svého portfolia, a to na základě konečně klasifikace zkušební komise vyjádřené v protokole o výsledku odborné zkoušky slovem "vyhověl". Dosavadní praxe, jejíž normativní základ bohužel vycházel ze zdánlivé jednoznačnosti a nemodifikačnosti tohoto systému, však prokázala, že takto může být oprávnění k výkonu energetického specialisty uděleno také až za několik let po podání žádosti o udělení oprávnění, a to navíc s maximálním zúžením původně požadovaného rozsahu činností tohoto specialisty podle úspěšnosti skládaných odborných zkoušek. Setrvalé nedostavování se ke zkouškám vyvolávající opakovanou potřebu o nové a další svolávání zkušební komise i žádosti o zúžení rozsahu primárně podané žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty je administrativně mimořádně náročné, zatěžující velké počty osob nároky na čas i administrativu, ale zvyšující nároky také na dispozice se správním poplatkem, který byl dosud užíván jako nejčastější forma úhrady správního poplatku spojeného s "vydáním oprávnění energetického specialisty" podle položky č. 23 písmene d) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů; v této souvislosti je návrhem vyhlášky ve vzoru žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty provedena změna, která povede ke zvýšení provádění úhrady správního poplatku také odlišnou finanční transakcí, neboť úhrada provedená s využitím kolkové známky činí značné problémy v případech vrácení správního poplatku, zejména má-li tak být učiněno až za několik let po podání žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty.

Dosavadní zkušenosti dokazují, že velmi častou praxí jsou výmluvy, proč se žadatel nemůže k odborné zkoušce dostavit, nebo se žadatel vůbec k odborné zkoušce nedostaví, a to nejenom z důvodů závažných a objektivních, ale zpravidla vzhledem k nedostatečné přípravě na zkoušku. To má za následek, že například z 20 pozvaných žadatelů se ke zkoušce dostaví třetina nebo méně, což výrazně stěžuje pořádání odborné zkoušky a zcela nedůvodně zatěžuje členy zkušební komise. Navíc se lze ze zkoušky třikrát omluvit, což protahuje čekací lhůtu ostatních žadatelů na získání oprávnění a navyšuje administrativní požadavky, zvláště hlásí-li se žadatel k odborné zkoušce pro více činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1 zákona č. 406/2000 Sb. Nově jsou proto navrženy případy, kdy uchazeč o provedení odborné zkoušky svou nečinností ztrácí nárok na stanovení náhradního termínu pro opakování zkoušky. Účelem navržených úprav je zajistit podmínky pro efektivní vedení řízení o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, stejně jako pro snížení míry administrativní činnosti s ním spojené. Návrh vyhlášky přitom zachovává i nadále možnost zkoušku odložit v odůvodněných případech, kdy dojde k okolnostem nezávislých na vůli žadatele (nehoda, hospitalizace, mimořádné události nezávislé na vůli žadatele, ale znemožňující dostavit se ke zkoušce apod.). V tomto případě ústřední ředitel Státní energetické inspekce může rozhodnout o omluvení žadatele z vykonání odborné zkoušky a umožnění vykonat zkoušku v náhradním termínu bez toho, že by ztrácel možnost zkoušku dvakrát opakovat.

Nově navrhovaná úprava také ruší funkci místopředsedy zkušební i odborné komise. Podle dosavadní úpravy vede komisi předseda, a není-li přítomen, místopředseda. V praxi se ukázalo, že předseda je na komisích přítomný vždy, neboť každá komise si pro své zasedání nově volí svého předsedu, a tedy se tento institut jeví jako nadbytečný. Je tedy navrženo zrušení funkce místopředsedy s tím, že případné administrativní rozdělení činností je postačující mezi předsedou komise a jejím tajemníkem. V této souvislost je pak navrhováno nahradit dosavadní intuitivní postup při jmenování a činnostech tajemníka (obou komisí, jak zkušební, tak odborné) reálnou normativní úpravou, která v současné době zcela chybí.

Energetický specialista je povinen absolvovat vzdělávací akce zařazené do průběžného aktualizačního vzdělávání, a to v období do 3 let od udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty nebo od ukončení posledního průběžného vzdělávání a získat potřebný počet kreditů stanovený prováděcím právním předpisem (18) účastí na vzdělávacích akcích průběžného vzdělávání. Pokud tuto povinnost neplní, tedy se neúčastní vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 4/2020 Sb., ministerstvo ze své úřední povinnosti zahájí řízení o zrušení jemu uděleného oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty.

Praxe období pandemie onemocnění COVID-19 ukázala, že ne vždy je možné pořádat akce průběžného vzdělávání s předpokládanou výlučnou fyzickou účastí energetických specialistů. Ministerstvo a Státní energetická inspekce tedy vzhledem k existujícím a přetrvávajícím zdravotním rizikům umožnily, aby vzdělávací akce průběžného vzdělávání mohly být pořádané distančním způsobem s využitím technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku. Tato možnost se ukázala jako prospěšná, navíc celospolečensky akceptovaná, a je tedy návrhem vyhlášky stanovena jako srovnatelná forma vzdělávání s formou osobní účasti na jednotlivých vzdělávacích akcích. V tomto případě bylo zohledněno také finanční hledisko, kdy cena vzdělávacích akcí nebude navyšována o pronájmy místností a náklady na energie. Návrhem vyhlášky je rovněž stanoveno, jakým způsobem bude přítomnost energetického specialisty ze strany pořadatele na vzdělávací akci v tomto případě doložena tak, aby účast na vzdělávací akci byla aktivní a nepředstavovala pouze formální přihlášení se k semináři. Organizátor vzdělávací akce je povinen vhodnou formou doložit přítomnost energetického specialisty. Současné softwary umožňují měřit čas, jak dlouho byla daná osoba připojena. Je tedy navrhnuto, že energetický specialista naplnil účast na vzdělávací akci, byl-li přítomen alespoň v jejím 90 % rozsahu. Tento rozsah lze považovat za dostatečný, jelikož ne vždy lze naplnit 100% rozsah (např. ztráta internetového připojení, výpadek elektrické sítě apod.).

Obecně tak bude platit, že pro obě formy účasti na vzdělávací akci po předání prezenční listiny Státní energetická inspekce do pěti kalendářních dní zapíše na účet energetického specialisty v evidenci ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty získané kredity. Návrh vyhlášky dále stanovuje 14denní lhůtu pro organizátora vzdělávací akce průběžného vzdělávání, aby poskytl Státní energetické inspekci seznam zúčastněných energetických specialistů. Tyto úpravy vychází ze zkušeností praxe, když v současné době povinnost zapsat získané kredity "bez zbytečného odkladu" nebyla vnímána jako jednoznačná a lhůty, ve kterých byla tato povinnost plněna, se významně případ od případu nedůvodně lišily. Ministerstvo proto přistoupilo k jasnému definování doby, ve které je zapotřebí evidenční povinnost splnit. Obdobná úprava je pak navrhována pro případy registrace vybrané vzdělávací akce energetickým specialistou na jeho účtu v evidenci ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty.

Návrhem vyhlášky rovněž dochází k úpravě údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty. Dále je upřesněno, v jakém datovém formátu je nutné údaje do evidence předávat tak, aby byl zachován jednotný a uživatelský styl a aby nebylo nutné předávané soubory převádět do požadovaných datových formátů umožňujících další zpracování v evidenci.

Návrhem vyhlášky se dále rozšiřuje výčet budov, které může energetický specialista v evidenci vybrat. Tyto údaje slouží mj. ke statistickým účelům pro politiky v oblasti úspor energie v budovách.

Závěr: Provedení analýzy věcného a právního stavu aplikace (dopadů) úpravy provedené vyhláškou č. 4/2020 Sb. prokázalo, že náprava zjištěných vad a nedostatků je takového rozsahu, že je legislativně účelnější nahradit dosavadní právní úpravu úpravou novou. Ke zvolení tohoto řešení pak přispěla také skutečnost, že ačkoliv vyhláška č. 4/2020 Sb. nese slovní název "o energetických specialistech", v podstatě se věnuje výlučně předpokladům řádného výkonu jejich činností, nikoliv ale jím samotným, resp. úpravě jejich práv a povinností. Spolu s předkládanou regulací tedy oproti stávajícímu stavu je navrhován rovněž odlišný název vyhlášky (o podmínkách výkonu činností energetických specialistů), který odpovídá předmětu návrhem vyhlášky prováděné právní úpravy.

VYHLÁŠKA

ze dne ......... 2023,

o podmínkách výkonu činností energetických specialistů

Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., k provedení § 10 odst. 6, odst. 7 písm. d), odst. 8 a 10 a § 10a odst. 3 a 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"):

§ 1

 NahoruPředmět úpravy

(1) Tato vyhláška stanoví obsah a rozsah odborné zkoušky pro udělení oprávnění energetického specialisty, obsah a rozsah průběžného vzdělávání, pravidla pro jmenování a jednání zkušební komise a odborné komise pro výběr vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání, pravidla pro výběr vzdělávacích akcí a počet kreditů potřebných k úspěšnému absolvování průběžného vzdělávání. Současně je vyhláškou stanoven formulář žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty (dále jen "žádost").

(2) Vyhláška dále stanoví rozsah údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů.

V § 1 návrhu vyhlášky je shodně s nahrazovanou právní úpravou, tedy s vyhláškou č. 4/2020 Sb., o energetických specialistech, stanoven předmět prováděné regulace, a to vzhledem k obsahu zmocnění ministerstva k vydání vyhlášky provádějící podrobnější právní úpravu oblastí stanovených v § 10 odst. 6, odst. 7 písm. d), odst. 8 a 10 a § 10a odst. 3 a 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Pro jednoznačnost a stylistickou přehlednost dalšího textu návrhu vyhlášky je ustanovením § 1 odst. 1 zavedena legislativní zkratka "žádost" (pro slova "žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty"), neboť časté užívání všech uvedených slov vyjádřených legislativními zkratkami v dalších ustanoveních zákona činilo normativní text nepřehledným, navíc je v dosavadním znění vyhlášky č. 4/2020 Sb. slovo "žádost" užíváno i bez zavedení legislativní zkratky, což je však matoucí vzhledem k souběžně používané žádosti o zařazení vzdělávací akce do průběžného vzdělávání. Současně je pak jednoznačně vytvořen rozdíl mezi "žádostí" podle této legislativní zkratky a "žádostí o organizování vzdělávací akce a její zařazení do průběžného vzdělávání" podle § 9.

 NahoruOdborná zkouška

§ 2

(1) Odbornou zkouškou je ověřována odborná způsobilost fyzické osoby, která je žadatelem o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty (dále jen "uchazeč"), k provádění činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1 zákona, které fyzická nebo právnická osoba podle § 10 odst. 2 zákona žádající o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty (dále jen "žadatel") vyznačí v žádosti jako rozsah jím zamýšleného rozsahu výkonu činností energetického specialisty.

(2) Odborná zkouška se vykonává na základě žádosti, jejíž formulář je stanoven pro fyzickou osobu v příloze č. 1 k této vyhlášce a pro právnickou osobu v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(3) Odbornou zkoušku vykonává uchazeč pro každou činnost energetického specialisty vyznačenou v žádosti samostatně.

(4) Tematické zkušební okruhy pro ověření odborné způsobilosti uchazeče k provádění činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1 zákona v průběhu obou částí odborné zkoušky podle § 3 odst. 1 stanovuje ministerstvo tak, aby odpovídaly právnímu stavu podmínek výkonu činnosti energetického specialisty a dalším aktuálním teoretickým a praktickým požadavkům na jeho odbornou způsobilost; tematické zkušební okruhy zveřejňuje ministerstvo na své úřední desce a na svých internetových stránkách.

(5) Státní energetická inspekce (dále jen "Inspekce") písemně vyrozumí uchazeče nejméně 30 dnů před konáním odborné zkoušky o datu, místu a čase jejího konání, a to prostřednictvím jemu zřízené datové schránky, je-li zpřístupněna, anebo na jím v žádosti uvedenou adresu pro doručování nebo elektronickou adresu.

Nad označení § 2 je umístěn skupinový nadpis "Odborná zkouška", který charakterizuje předmět úpravy obsažený v § 2 až 5 (stanovení obsahu a rozsahu odborné zkoušky podle § 10a odst. 3 zákona).

K odstavci 1:

Ustanovením § 2 odst. 1 je stanoven obsah odborné zkoušky co do jejího účelu, tedy ověřování odborné způsobilosti fyzické osoby, která je žadatelem o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty. Současně jsou opět v zájmu jednoznačnosti dalšího textu vyhlášky zavedeny legislativní zkratky "uchazeč" (pro slova "fyzická osoba, která je žadatelem o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty") a "žádost" (pro slova "fyzická nebo právnická osoba podle § 10 odst. 2 zákona žádající o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty"). Zaveden těchto legislativních zkratek je reakcí na dosavadní praxi s aplikací vyhlášky č. 4/2020 Sb., ve které bylo slovo "žadatel" užíváno chybně, neboť zákon č. 406/2000 Sb. ho v § 10 užívá ve smyslu fyzické nebo právnické osoby, která podala žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle § 10 odst. 1 zákona, což nelze zaměňovat s fyzickou osobou, u které je ověřována odborná způsobilost k provádění těchto činností, tedy s fyzickou osobou ucházející se o složení odborné zkoušky. Toto chybně prolínající se významové užívání slova "žadatel" je nežádoucí, a tedy návrh vyhlášky ve svém úvodu rozlišuje formálního žadatele o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a fyzickou osobu žádající o složení odborné zkoušky, tedy "uchazeče".

Vzhledem k dosavadním značným nejasnostem v tom, kdy a jakým způsobem se skládá odborná zkouška, jakým způsobem se v žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty vyznačuje rozsah činností, které má v úmyslu žadatel vykonávat, a jaký je rozsah přípravy k odborné zkoušce, je nově stanoven přehledně a jednoznačně obsah a rozsah odborné zkoušky podle časového hlediska a podle jejího účelu.

K odstavci 2:

V § 2 odst. 2 je stanoveno, že formální základem umožňující fyzické osobě účast na odborné zkoušce je žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, tedy nikoliv další úkon (žádost) příslušné fyzické osoby. Na základě zmocnění stanoveného v § 10 odst. 10 jsou pak přílohami č. 1 a 2 k návrhu vyhlášky stanovovány formuláře žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, a to pro fyzickou osobu v příloze č. 1 a pro právnickou osobu v příloze č. 2.

Formuláře žádosti o udělení oprávnění energetického specialisty byly oproti dosavadní právní úpravě doplněny nebo terminologicky přepracovány tak, aby došlo především ke

• zrušení vyznačení místa pro "nalepení kolkové známky", které vedlo žadatele k provádění úhrady správního poplatku převážně kolkovou známkou, což (jak je uvedeno v obecné části odůvodnění) je nepraktické jak pro žadatele, tak komplikované pro správní orgán v případě vracení správního poplatku,

• sjednocení užívání pojmů (tedy "jméno, popřípadě jména, a příjmení", nikoliv "jméno", nebo "jména a příjmení" anebo "jméno, případně jména, příjmení", a to variantně v jednou vzoru),

• terminologické opravě označení činností energetického specialisty (v souladu s § 10 odst. 1 zákona č. 406/2000 Sb.),

• nahrazení slova "IČ" (v souladu s § 24 písm. c) zákona č. 111/2000 Sb., o základních registrech) slovem IČO,

• nahrazení slova "titul" slovy "akademický titul",

• úpravě adresních údajů tak, aby odpovídaly adresním údajům v České republice i v cizině,

• doplnění identifikátoru datové schránky,

• umožnění podání žádosti, včetně jejího podepsání, v digitální podobě.

K odstavci 3:

V odstavci 3 je stanoveno pravidlo, že odbornou zkoušku vykonává uchazeč pro každou činnost energetického specialisty vyznačenou v žádosti samostatně. Toto pravidlo je stanovováno jednak v zájmu uchazeče, který tak má možnost koncentrované přípravy na vykonání odborné zkoušky v rozsahu pouze jedné činnosti energetického specialisty, jednak v zájmu Státní energetické inspekce, která organizačně zajišťuje přípravu a průběh odborné zkoušky, přičemž je zřejmé, že organizace složení a účasti zkušebních komisí pro každou z činností do jednoho dne by představovalo mimořádně velké koordinační úsilí větší skupiny i jinak zaneprázdněných osob a omezení možností Státní energetické inspekce v požadované četnosti vykonávání odborné zkoušky,

K odstavci 4:

Odborná zkouška je dlouhodobě vykonávána na základě tematických okruhů, které stanovuje ministerstvo. Uchazečům o složení odborné zkoušky musí být tato témata předem známa, neboť se jedná o vymezení oblastí, z jejichž jednotlivých částí jsou stanovovány otázky v rámci ústní části odborné zkoušky a volena témata průběžného vzdělávání. Doposud byla tato témata stanovena přílohou č. 3 vyhlášky č. 4 /2020 Sb., což se však ukázalo jako mimořádně nepraktické, ba přímo vytvářející překážku pro výkon odborných zkoušek v souladu s aktuálním právním stavem věci a aktuálními požadavky a potřebami praxe.

Současná praxe především vyžaduje, aby mohly být prováděny změny v tematických zkušebních okruzích pro ústní část odborné zkoušky a průběžné vzdělávání kdykoliv se změní právní podmínky výkonu činností energetických specialistů a požadavky praxe. Ne zcela účelná se však ukázala také forma publikace těchto okruhů, když v současné době by bylo možné očekávat spíše jejich zpřístupnění na internetových stránkách, které jsou bezpečným a důvěryhodným publikačním informačním zdrojem.

Ustanovením § 2 odst. 4 je proto stanovováno, že tematické zkušební okruhy pro ústní část odborné zkoušky a pro průběžné vzdělávání budou uveřejněny na internetových stránkách ministerstva a na jeho úřední desce. Cílem této úpravy je zefektivnit proces ověřování odborné způsobilosti budoucích energetických specialistů a zejména zajistit vysokou kvalitu jejich kontinuálního vzdělávání s přihlédnutím k aktuálním potřebám praxe. Současný stav publikace zkušebních tematických okruhů v právním předpise je nevyhovující jak pro energetické specialisty, tak pro organizátory vzdělávacích akcí, když současně nevyhovuje ani výkonu státní správy v dané oblasti, neboť neumožňuje v potřebném čase reagovat na změny v praxi nebo v právním řádu, včetně detekovaných nedostatků ve stanovovaných tématech a zaměření zkušebních okruhů. Dosavadní stav současně pro každou změnu vyvolanou vztahem podmínek výkonu činností energetických specialistů jak k evropským, tak i národních právním předpisům a technickým normám z povahy věci podléhajícím častým změnám, potřebuje další legislativní proces, což je administrativně i časově náročné.

K odstavci 5:

Obdobně jako je tomu v dosavadní právní úpravě je stanovován způsob pozvání uchazeče ke složení odborné zkoušky tím, že preferována je elektronická forma komunikace. Navrhovaná úprava upřesňuje způsob oznámení termínu a místa konání odborné zkoušky s tím, že úpravu sjednocuje s obdobnými postupy upravenými zákonem o státní službě nebo zákonem o úřednících územních samosprávných celků; takové sjednocení (bez ohledu na povahu jeho adresátů) je využitím osvědčené praxe, a navíc představuje předvídatelný postup správního orgánu v dané věci. V textu ustanovení je navíc pro účely vyhlášky zavedena legislativní zkratka "Inspekce" pro název "Státní energetické inspekce" neboť zákona č. 406/2000 Sb. tuto legislativní zkratku poněkud problematicky zavádí až přechodnými ustanoveními k zákonu č. 382/2021 Sb. (novela zákona č. 406/2000 Sb.), ale bez jejího dalšího užívání mimo tato přechodná ustanovení.

§ 3

(1) Odborná zkouška je složena z části písemné a z části ústní a je vykonávána v českém jazyce. Obě části odborné zkoušky skládá uchazeč v jednom dni. Úspěšné složení písemné části odborné zkoušky je předpokladem pro konání části ústní.

(2) Písemná část odborné zkoušky se provádí formou testu.

(3) Písemná část odborné zkoušky prověřuje znalosti právních předpisů, technických norem a technických dokumentů z oblastí souvisejících s výkonem jednotlivých činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1 zákona. Písemná část odborné zkoušky se skládá z

a) 80 otázek pro činnost energetického specialisty podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona,

b) 50 otázek pro každou z činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1 písm. b) až d) zákona.

(4) Písemná část odborné zkoušky ověřující odbornou způsobilost uchazeče k provádění činností podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona trvá nejdéle 90 minut. Písemná část odborné zkoušky ověřující odbornou způsobilost žadatele pro provádění každé z činností podle § 10 odst. 1 písm. b) až d) zákona trvá nejdéle 60 minut pro každou tuto činnost.

(5) Ústní část odborné zkoušky se provádí formou rozpravy na základě tří uchazečem vylosovaných tematických zkušebních okruhů podle odstavce § 2 odst. 4. Ústní část odborné zkoušky trvá nejdéle 60 minut.

§ 3 je stanoven obsah a časový rozsah odborné zkoušky (§ 10a odst. 3 zákona), a to v rámci stanovení pravidel pro realizaci jejích jednotlivých částí.

K odstavci 1:

Ustanovením § 3 odst. 1 je stanoveno rozdělení odborné zkoušky na část písemnou a ústní s tím, že obě tyto části jsou skládány v českém jazyce a v jednom zkušebním dni. Složení písemné části odborné zkoušky je předpokladem pro složení ústní části odborné zkoušky.

K odstavci 2:

Pro písemnou část odborné zkoušky je stanovována forma testu, neboť umožňuje jeho objektivní vyhodnocení v poměrně krátkém časovém úseku, navíc je příznivější i pro uchazeče, který nemusí být vždy nakloněn k tomu, aby v rámci časového limitu formuloval obsáhlejší odpovědi na položené otázky.

K odstavci 3:

V odstavci 3 je upřesněn obsahový rámec písemné části odborné zkoušky a prvky jí sledovaného účelu, kterým je ověření znalosti právních předpisů, technických norem a technických dokumentů z oblastí souvisejících s výkonem jednotlivých činností energetického specialisty podle § 10 odst. 1 zákona. Písemná část odborné zkoušky se skládá z 80 otázek z oblasti provádění energetického auditu a zpracovávání energetického posudku a 50 otázek pro oblast zpracovávání průkaz energetické náročnosti, 50 otázek pro oblast provádění kontroly provozovaných systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání a 50 otázek pro oblast provádění kontroly provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání.

Takto stanovené rozložení počtu zkušebních otázek v průběhu provádění odborných zkoušek prokázalo, že umožňuje objektivní zhodnocení znalostí uchazeče a vylučuje nahodilý úspěch.

K odstavci 4:

Ustanovením odstavce 4 je stanovována časová dispozice průběhu odborné zkoušky, a to v provázanosti na úpravu provedenou v odstavci 3. Písemný test pro ověření vědomostí z oblasti provádění energetického auditu a zpracovávání energetického posudku je vymezen časovou dispozicí určenou dobou "nejdéle 90 minut", pro testy ověřující vědomosti z oblasti zpracovávání průkazu energetické náročnosti, oblasti provádění kontroly provozovaných systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání a oblasti provádění kontroly provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání mají stanovenu časovou dispozici nejdéle 60 minut, a to pro každý z uvedených testů.

K odstavci 5:

Pro ústní část odborné zkoušky je stanovena forma rozpravy mezi uchazečem a zkušební komisí. Rámcově tuto rozpravu vymezují tří uchazečem vylosované tematické zkušební okruhy, v jejichž mezích jsou uchazeči buď kladeny dotazy, nebo on sám hovoří o dané problematice; uchazeči mohou být v rámci těchto mezí kladeny také doplňující dotazy.

Časová dispozice pro průběh ústní části odborné zkoušky je stanovena dobou "nejdéle 60 minut".

§ 4

(1) Písemnou část odborné zkoušky vyhodnotí zkušební komise na základě poměru uchazečem dosažených správných a nesprávných odpovědí v testu. Pokud uchazeč v písemné části odborné zkoušky dosáhl minimálně 80 % správných odpovědí, je zkušební komisí hodnocen klasifikačním stupněm "vyhověl". Pokud uchazeč v písemné části odborné zkoušky dosáhl méně než 80 % správných odpovědí, je zkušební komisí hodnocen klasifikačním stupněm "nevyhověl".

(2) Výsledek ústní části odborné zkoušky vyhodnotí zkušební komise podle prokázané úrovně vědomostí uchazeče klasifikačním stupněm "vyhověl" nebo "nevyhověl". O výsledku ústní části odborné zkouška hlasují přítomní členové zkušební komise, a to pro každý klasifikační stupeň samostatně s vyloučením možnosti zříci se hlasování.

§ 4 jsou v…